Recenze Stranger Of Paradise: Final Fantasy Origin, trochu jiného Final Fantasy | Kapitola 3
Seznam kapitol
Dobrých akčních RPG není nikdy dost a Stranger of Paradise má ambice se právě mezi ně zařadit. Navíc, jak název napovídá, zde se půjde ve šlépějích jedné z nejznámějších herních sérií Final Fantasy. Jak se to akčním veteránům ze studia Team Ninja povedlo, se můžete dočíst na následujících řádcích.
TYPICKÝ LEVOBOČEK
Při hraní Stranger of Paradise mi hlavou prolétlo mnoho konkurentů, kterými jsem poslední dobou prošel. Konkurencí mu jsou hlavně hry z domácí stáje, které jsou všechny, až na pár výjimek, mnohem kvalitnější. Namátkou se opět stačí otřít o remake sedmého dílu Final Fantasy, který má lepší příběh, velmi podobný soubojový systém a rozhodně si váš čas zaslouží více než Stranger. Podobně je u mě na tom i další z přímých konkurentů v podobě Scarlet Nexus, který má taktéž skvělý soubojový systém (prost všeho balastu se zbraněmi okolo) a zajímavý příběh. Celou dobu se mi na mozek drala otázka, pro koho je vlastně titul určen. Po pravdě si myslím, že snad jen skalním fanouškům značky Final Fantasy, i když ti budou oprávněně remcat nad mnoha neduhy, které jsem zde popsal.
Grafická stránka hry je také velmi nevyvážená. V některých částech hry umí tvůrci kouzlit s prostředím a jindy průchod misí vypadá, jako by hra přišla někdy z předminulé generace konzolí. Do očí bijící je to hlavně v některých příběhových animacích, kdy v jednom střihu sledujeme perfektně rozanimovanou a detailní postavu Jacka, jen aby ve střihu dalším kvalita klesla někam do hlubin Unreal Enginu třetí generace. Tato nekonzistentnost v grafické kvalitě mě osobně štvala skoro celou dobu a vnitřně jsem nadával autorům, jak tohle proboha mohli dopustit. Třešničkou na dortu je pak fakt, že na PS5 v některých momentech hra nedokáže udržet stabilní snímkovou frekvenci (jde předně o cinematic mód).
„Umírat totiž budete, a na některých místech i hodně často!“
Naopak hudební podkres je velmi povedený i přesto, že například ke geniálním tónům Nobua Uemacua má stále daleko. Levely jsou striktně lineární a jejich průchodem si postupně otevíráte zkratky, které po smrti notně zjednodušují návrat na místo skonu. A umírat budete hlavně u soubojů s bossy, kteří jsou vždy tím hlavním lákadlem na konci každé z výprav. Pozitivně hodnotím rozmístění záchytných ohnišť, které vás nikdy nenechají opakovat dlouhou cestu a u většiny bossfightů je navíc záchytný bod těsně před samotným soubojem. Umírat totiž budete, a na některých místech i hodně často (souboj s Tiamatem si budu pamatovat ještě dlouho).
Verdikt
V jádru velmi dobrá hack and slash rubačka se tváří jako akční JRPG a je okořeněna zbytečným množstvím balastu bez zásadního vlivu na průchod hrou. Množství povolání či dlouhá herní doba nezakryje fakt, že Team Ninja nedoručil produkt v jejich standardní kvalitě. Od nevyrovnané grafické podoby hry, až po zbytečné zahlcení hráče množstvím gearu, který není opodstatněný, protože za vás vše vyřeší tlačítko pro automatické vybavení. Přesto však Stranger of Paradise dokáže zabavit, a to i ve více lidech.
