Recenze Monster Hunter Rise: Sunbreak, proklatě dobrého DLC pro proklatě dobrou hru | Kapitola 3
Seznam kapitol
Mám pocit, že moje recenze na Monster Hunter Rise z loňského roku na první dobrou neukazuje, co si o hře myslím. Možná mě v tom utvrdilo rozšíření Sunbreak, které před pár dny vyšlo, možná to byl čas, který ve mně uzrál, možná jsem prostě jenom potřeboval hrát další hry, abych si svůj názor potvrdil. Monster Hunter Rise je pro mě po geniálním Breath of the Wild druhou nejlepší hrou, kterou si můžete na Switchi zahrát. A teď můžete hrát ještě víc.
Nic proti ničemu, ale fakt je ten, že tohle prostě od DLC čekáte. Sunbreak má ale ve svém rukávu víc. Pokud jste jako já a end-game původní hry jste nedrtili do zemdlení se svými přáteli, pravděpodobně vás nejvíce budou zajímat takzvané follower questy. Tak jako původní hru můžete i Sunbreak hrát ve vícero lidech, pokud ale přátele nemáte (a nebo náhodou nehrají Monster Hunter), můžete do akce povolat umělou inteligencí ovládané společníky, followery. Jedná se jednoduše o NPC postavy, které budou do monster rubat spolu s vámi. Na první dobrou jsem se bál, jestli nebude starost o parťáky až příliš otravná, ale ve výsledku jsem byl příjemně překvapený, jak dobře fungují. Kdybych vám na začátku neřekl, že Florayne je příběhovou postavou, a pak byste viděli záběry ze hry, možná by vám přišlo, že jsem prostě Sunbreak hrál i s někým dalším. Kromě příběhových pasáží se do těchto misí můžete vydat ale pouze v rámci Follower questů.
Pokud máte Rise ještě matně v paměti, možná oceníte i nové možnosti světa a nově představených map. To znamená další desítky tutoriálových oken, ze kterých vám půjdu mžitky před očima, ale taky hromadu možností, jak dát nějaké velké ještěrce trochu více do zubů. Je zbytečné všechny možnosti jmenovat, ale kraba, ze kterého se může stát v jeden moment turreta, jsem skutečně nečekal. Obecně se dá říct, že veškeré změny udělaly z map nebezpečnější lokace pro monstra, ne pro vás, a to je s ohledem na obtížnost hry jedině dobře.
Pro hráče, kteří ale zobali end-game Capcomu z ruky, jsou důležitější jiné věci. Nejde ani tak o to, že veškerý gear je prakticky instantně k ničemu. Jde o to, že Sunbreak kompletně překopává věci, které byli pro MonHun Rise klíčové. Zapomeňte na obyčejný hunter rank. V Sunbreaku se navrací master rank, díky němuž může být Sunbreak doslova nástrojem masochistů k vlastnímu trápení. Už takhle těžká hra se v pozdějších fázích stává nesnesitelným utrpením a hrou nervů, ale pokud chcete pořádný gear, dozvíte se o svých potních žlázách zase o trochu víc.
Tak jako původní hru můžete i Sunbreak hrát ve vícero lidech, pokud ale přátele nemáte (a nebo náhodou nehrají Monster Hunter), můžete do akce povolat umělou inteligencí ovládané společníky, followery.
Nebudu lhát, že vím přesně, co vás čeká v honbě za vyšším MR. Jsem máslo a jsem rád, že jsem rád a úspěšně na konci. Je ale potřeba počítat s tím, že abyste měli to nejlepší vybavení, pořádně se u toho nadřete – to ale pravidelným hráčům jistě říkat nemusím.
Celé to ale krásně sedí a navazuje tam, kde Rise před rokem skončil. Rád jsem se do zdejšího světa vrátil a odcházím nerad, byť totálně zmlácený a sedřený z kůže. Sunbreak představuje výzvu. Pořád ale především představuje pár důvodů, proč strávit další čas v jedné z nejlepších her na Switchi, kterou můžete aktuálně hrát.
Verdikt
Škoda, že se Sunbreak nevytasil s kompaktnějším a lepším příběhem, jinak mu nelze prakticky nic vytýkat. Jestliže vám v Rise chybí výzva a hru znáte skrz naskrz, Sunbreak vám v knihovně chybět nemůže. A vám ostatním? Vám ostatně taky ne!
Co se nám líbí a nelíbí?
Hru Monster Hunter Rise včetně dodatku Sunbreak zakoupíte výhodně na TSBohemia.cz