Recenze Lake, rádoby kouzelného zážitku, který se snaží spojit vztahy, drama a…doručování pošty? | Kapitola 2
Jaké jsou vaše obvyklé zkušenosti s doručovatelskými službami? Jedni na ně nedají dopustit, k jiným se však kýžený balíček obvykle nedostane ani v případě, kdy by dnem i nocí číhali na kurýra před dveřmi vlastního domu. Polemiku nad tím, která poštovní služba je ze všech nejhorší, ovšem nechejme na jindy. Dnes si totiž povíme něco málo o nadějné indie záležitosti Lake, která právě doručování pošty spojuje s objevováním staronových vztahů, podobně jako to dělá třeba oblíbená série Life Is Strange.
ŠIKMÁ PLOCHA
Jak už to však často bývá, všechno krásné jednou končí a je to právě první zdání, které mnohdy klame. Téma vracení se do rodného města je pro lidi atraktivní – probouzí v nás spoustu protichůdných, silných emocí a dovedeme se s ním ztotožnit prakticky všichni. Navíc je ve hrách trestuhodně nevyužité, díky čemuž Lake působí neskutečně svěžím dojmem. Ten je ovšem postupem času čím dál více narušován překvapivě závažnými nedostatky, z nichž nejpalčivěji působí mělké dialogy, vycházející z úst mělkých postav.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
- Doporučená cena: 510 Kč (Steam)
- Na kterých platformách vychází? Xbox One, Xbox Series S|X, PC (Steam, Epic Games Store)
- Potěší vás v případě, že: Jste se vždy chtěli stát pošťákem Ondrou, ale zároveň nechcete opouštět zaměstnání s vyšší než minimální mzdou
- Česká lokalizace: Nikoliv
- Bude vás bavit, pokud: Hledáte nenáročný a hezky vypadající zážitek na pár večerů
- Budete nenávidět, pokud: Máte rádi prokreslené a zajímavé postavy
- Proč jede programátorka na dva týdny rozvážet poštu někam do zapadákova? Mám úplně tu stejnou otázku!
Jedním z hlavních kouzel novodobých adventur jsou totiž dobře napsané postavy. Díky nim působí klíčová rozhodnutí tak bolestivě, díky nim vás bolí každá hádka, a naopak zahřeje u srdce každé usmíření. Jenže v Lake jsou postavy jen toporně stojící a mizerně rozanimovaní panáci, ke kterým si na základě několika opravdu krátkých konverzací nedovedete vytvořit žádný vztah. S dialogy si tvůrci bohužel nedali dostatečnou práci, působí odflákle a v některých případech jsem měl i dojem, že některé věty chybí kompletně. Příběhových animací vám pak vývojáři naservírují jen hrstku, a jelikož nedostanete k dispozici žádný deník s podrobnějšími informacemi, nemáte se vlastně podle čeho orientovat.
I postavy s potenciálem jsou tedy degradovány na „hipsterku z knihovny“, „tetu z restaurace“ nebo „uhrovitého zrzka z motelu“. Hra vám obzvláště ve své druhé polovině servíruje několik velkých rozhodnutí, já si ovšem nedovedu vybavit, kdy mi na osudech virtuálních osob naposledy záleželo méně.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
