Recenze Isonzo, dobrého prvoválečného simulátoru, ale průměrné střílečky | Kapitola 3
Seznam kapitol
Prvoválečné „simulátory“, nebo spíše střílečky zasazené do doby první světové války, to nemají úplně lehké. Zatímco Battlefield 1 pojal hratelnost dost akčně, vážnější tituly většinou nemají kdovíjakou kvalitu a stejně jako se rychle objevují, tak rychle končí.
NAVRCH HUJ, VESPOD FUJ?
V předchozích odstavcích jsem Isonzo především chválil, jenže i když se mi hraní líbilo, je třeba hru zasadit do dnešního kontextu. Rozhodně nemůžu říct, že by šlo o špatnou záležitost, ale i věci, které výše chválím, jsou vůči dnešnímu standardu zkrátka zastaralé. Pohyb se snaží moderně pracovat s kinetikou těla, dělá to ale polovičatě. Samotný pohyb kamery je totiž responzivní, občas na to ale tělo nereaguje, nebo reaguje špatně. Gunplay je na prvoválečné simulátory skvělý, ale třeba střílení s jednorannými puškami je v pár let starém Battlefieldu 1 stále lepší a pocitově příjemnější. Mohli byste namítat, že srovnávám nesrovnatelné, právě střílení s jednorankami je ale hlavní náplní Isonzo.
Osobně jsem se při hraní Isonza bavil, jeden z důvodů je ale dle mého ten, který jsem zmiňoval už na začátku. Moc kvalitních titulů v tomto žánru není a Isonzo to dle mého zatím dělá nejlépe. Je znát jasný posun od předchůdců, a při průzkumu těch nejpropracovanějších map jsem přemýšlel, jestli Battlefield 1 nenašel přemožitele. Zároveň se podařilo zapracovat i na optimalizaci, která je velkým nepřítelem žánru. Stále je zde velký prostor pro zlepšení, naštěstí to ale pro fanoušky prvoválečných simulátorů vypadá dobře a minimálně je Isonzo dalším titulem, kam mohou zamířit s pocitem, že dostanou novou a lepší první světovou válku ve virtuální podobě.
Verdikt
Prvoválečné Isonzo je jedním z nejlepších titulů, které subžánr nabízí. Z obecného pohledu ale hru stále trápí několik menších balančních problémů a hratelnost je na poměry moderních stříleček průměrná.
