Recenze DLC Dawn of Ragnarok pro Assassin’s Creed Valhalla - čas na změnu opravdu nadešel

Hraní her obvykle považujeme za zábavu, kratochvíli, koníček nebo prostředek k odreagování. Hry nás tedy v ideálním případě baví, někdy nás dokonce ohromují, nebo naopak nebaví a prostě je nehrajeme. O tom, že by nás hry unavovaly a vyčerpávaly, se obvykle nebavíme. Snad jen nekonečná MMORPG umí hráče vyšťavit tak, že by pomalu potřeboval dovolenou.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

• Doporučená cena: 949 Kč
• Základní herní doba: Příběh jsem prošel za cca 15 hodin s tím, že jsem hodně času trávil průzkumem, svět je ale plný aktivit, takže v něm lze strávit dvojnásobek
• Je nutné dohrát původní hru?: Ne. Dawn of Ragnarok je možné spustit úplně od začátku, hráč dostane předem připravenou postavu jen pro DLC. Pokud je jeho úroveň nižší než 340, může si už existujícího Eivora dočasně vylepšit, opět jen pro potřeby DLC. Eivor na úrovni vyšší než 340 je pak vhodný přímo pro použití v DLC a přenáší si všechny schopnosti a vybavení.

V souvislosti s rebootovanou trilogií Assassin’s Creed ale o “vyčerpání” mluvíme až podezřele často. Egyptské Origins byly ještě celkem stravitelné sousto. U řeckého Odyssey už ale řada jinak odolných hráčů hraní odkládala na později a v případě vikinské Valhally už třetí gigantický svět s nekonečnou nabídkou aktivit odlákal kdekoho. Já, narozdíl od řady kolegů v redakci, dlouho odolával a základní herní loop “vylez, synchronizuj, vymlať, posbírej” mě nedokázal dost dobře vyčerpat.

To se ale zlomilo s třetím a závěrečným DLC Dawn of Ragnarok. To více než kdy jindy dokazuje, že by Ubisoft měl zkusit alespoň trochu něco jiného.

ZASE SKÁČU PŘES KALUŽE

První dvě DLC hodnotil, stejně jako původní hru, Kuba. Když nám ale ve schránce přistál recenzní kód na to nejaktuálnější, se slovy “ta mytologie mě stejně nebaví” se od Dawn of Ragnarok rychle distancoval. Do světa poslední kapitoly příběhu Valhally jsem se tedy pustil já, naplněn očekáváním.

Příběh Dawn of Ragnarok navazuje na původní dvě kapitolky z mýtických příběhu Valhally. Eivor, respektive Havi, se vydává zachránit svého syna Baldra, uvězněného arcizlounem Surtrem během invaze jeho muspelheimských pohnutků do světa trpaslíků Svartálfheimu. Právě zápletka patří k nejslabším prvkům DLC. Zatímco původní mytologické výlety vystavěly docela zajímavé pozadí zapadající do celkového univerza Assassin’s Creed, příběh Dawn of Ragnarok působí jako narychlo splácaná historka z jednoho dne života protagonisty. 

Vyprávění se skutečně odehrává těsně před Ragnarokem, žádného velkolepého konce světa se tedy nedočkáte. Příběh je v podstatě jen stručným výletem do Svartálfheimu, kde Havi zatíná tipec ohnivému obrovi a… skončí v momentě, kdy se konečně něco začíná dít. Místo dramatických cutscén si navíc DLC často pomáhá pár řádky textu, vyprávění jako takové i jeho ambice jsou tedy vyloženě zklamáním.

Havi hned zkraje příběhu dostane od trpaslíků zápěstní artefakt Hugr-rip

Obecně mi přijde, že Dawn of Ragnarok trápí absolutní absence zajímavějších nápadů nebo odvahy. Na obrazovce se nedějí téměř žádné božské vylomeniny, a kdyby nepřátelé nebyli buďto o pět hlav vyšší, nehořeli, nebo oboje najednou, asi byste si ani nevšimli, že nezabíjíte vojenské posádky v původním vikinském příběhu.