Recenze Destroy All Humans! 2 - Reprobed, nevítaného návratu mimozemšťana Crypta | Kapitola 3

Možná byste to od odpočinkové akční hry, která si ze sebe ráda dělá srandu nečekali, ale Crypto je na můj vkus až přehnaně upovídaný. Dialogy uvozují každou z desítek krátkých misí, u těch hlavních se ale občas zakecáte i v jejich průběhu. Konverzace hodně sází na jednoduché trapné vtípky, kterých si vyslechnete tolik, že některé z nich zákonitě zasáhnou to správné místo a budete se hlasitě smát. Především z dnešního pohledu nekorektní politické či sexistické narážky působí v současné cenzurované době nečekaně svěže. Osobně jsem ale nad drzým humorem většinou spíše kroutil obočím nebo se vyloženě nudil u nekonečného vysvětlování cílů příští mise.

Drobné zpestření představují dialogové možnosti, které ve výjimečných případech mohou dokonce ovlivnit průběh mise. Ve výsledku se ale omezují například na to, jestli vám zpovídaná postava nějaký předmět vydá dobrovolně, nebo ji budete muset nejprve zabít. Ve většině případů budete jen poslouchat, což vám hra ještě drze připomene nutností odkliknout odpověď, která ovšem nemá žádnou alternativu a jedná se jen o potvrzení jediné možné volby. Otravnost některých delších rozhovorů navíc podtrhuje do očí bijící doskakování detailů veškerých objektů, což se během konverzace děje především po změně záběru na právě hovořící postavu.

Rozhodnutí opustit verze pro předchozí generaci konzolí z mého pohledu stálo za to

Po grafické stránce se jinak nová verze povedla určitě nadprůměrně, od přiměřeně detailního prostředí, dokonce až po slušně vypadající komiksové postavy a nejrůznější efekty. Rozhodnutí opustit verze pro předchozí generaci konzolí z mého pohledu stálo za to. Vývojáři se oproti originálu rozhodli použít mnohem výraznější barevnou paletu, což může bohužel vyústit až v nepříjemně přesvětlený chaos v případě, že se toho na obrazovce děje až příliš. V podobných momentech bohužel pokulhává i framerate, který se jinak snaží držet na 60 snímcích za vteřinu. Mimo pochopitelného vytížení hardwaru konzole v intenzivnějších situacích jsem pravidelně v náhodných momentech narážel ještě na zhruba vteřinové záseky hry.

Kromě ne vždy stabilní snímkovací frekvence a odpustitelných drobností jako částečně propadlých postav zaseklých v okolních objektech mě několikrát potrápily i závažnější chyby bránící v postupu některými úkoly. Nejednou jsem marně čekal na nepřátele, které bylo pro postup nutné porazit, a ti se ne a ne objevit. V dalším případě se například neotevřely dveře do budovy, ve které bylo potřeba aktivovat ovládací panel. Hra naštěstí umožňuje pohodlné načtení posledního checkpointu z menu, u zmíněného problému s dveřmi ale bylo potřeba restartovat rovnou celou misi.

i Zdroj: Hrej.cz

Při hodnocení nových verzí starých titulů beru vždy v úvahu kvalitu nového zpracování a časovou odolnost předlohy. A v případě Destroy All Humans! 2 - Reprobed musím uznat, že ačkoli má práce studia Black Forest Games, které stojí za aktuální verzí, daleko k dokonalosti, je pro mě výsledek jejich snažení o maličko cennější, než práce původních autorů. Hry zkrátka stárnou a 16 let je dlouhá doba. Tituly, které byly kdysi s přehledem nad průměrem, ho už dnes přesahují jen stěží.

Přes výše uvedené poslouží podle mého názoru verze s přídomkem Reprobed k nostalgickému vzpomínání více než dobře. Od toho jak vypadá, jak se ovládá, přes možnost oživit Cryptův vzhled desítkami skinů, až po kooperativní split-screen a férovou cenovku – původní fanoušky jistě znovu potěší. Nováčky zvyklé na moderní tituly, kteří mají zkušenost maximálně s remakem prvního dílu a mezi které se řadím i já, si ovšem bude získávat jen s námahou.