Recenze Scarlet Deer Inn, půvabné české adventury, ve které je snadné se ztratit
Krásná na pohled, temná uvnitř a místy zbytečně nepřehledná.
Scarlet Deer Inn na první pohled působí jako příjemná středověká adventura, která vás chce uklidnit krásnou krajinou, ručně vytvořenými postavami a nenápadným příběhem ze života obyčejných lidí. Přesně tak ostatně začíná. Procházíte se mezi vesničany, posloucháte místní rozhovory a postupně poznáváte Elišku a svět, ve kterém žije. Všechno působí klidně, místy až idylicky, a člověk snadno získá pocit, že už dobře ví, co od hry čekat.
České studio Attu Games ale tento dojem využívá hlavně k tomu, aby ho později mohlo narušit. Scarlet Deer Inn totiž není obyčejná pohodová adventura, přestože se tak zpočátku tváří. Pod příjemným vizuálem se postupně začíná objevovat mnohem temnější příběh, který pracuje se strachem, ztrátou, nadpřirozenem a světem, jenž není ani zdaleka tak bezpečný, jak se zpočátku zdálo. Právě kontrast mezi poklidným začátkem a tím, co přijde později, patří k největším přednostem celé hry. Zároveň ale Scarlet Deer Inn ukazuje, že silná výtvarná stránka a zajímavé vyprávění samy o sobě nestačí. Čím déle hrajete, tím častěji se začnou ozývat problémy s nepřehlednými lokacemi, opakovaným běháním přes stejná místa a honičkami, které místo napětí občas vytvářejí hlavně frustraci. Nejde o chyby, které by celý zážitek zničily, ale objevují se dost často na to, aby výsledný dojem výrazně ovlivnily.
Krásný svět, pod kterým se skrývá něco temnějšího
Hlavní hrdinkou je Eliška, obyčejná žena žijící se svou rodinou ve středověké vesnici. Právě její obyčejnost je pro příběh důležitá, protože všechno, co se kolem ní začne dít, díky tomu působí osobněji. Eliška se s nebezpečím nevypořádává proto, že by k tomu byla předurčená, ale protože jí nic jiného nezbývá.
Úvod hry si dává dostatek času, aby vás s ní i s jejím okolím seznámil. Potkáváte místní obyvatele, posloucháte jejich problémy a sledujete každodenní život vesnice, který není založený na velkých dramatických událostech. Dialogy jsou napsané přirozeně a občas dokážou pobavit, aniž by se hra snažila vkládat vtip do každé situace. Humor většinou vychází z charakterů jednotlivých postav a z jejich reakcí na obyčejné starosti, díky čemuž nepůsobí násilně. Příběh je dostatečně zajímavý na to, aby motivoval k dalšímu postupu, a daří se mu udržovat zvědavost i v okamžicích, kdy samotná hratelnost začne ztrácet tempo. Není zbytečně komplikovaný, ale postupně otevírá další témata a mění způsob, jakým se na svět díváte. Zároveň se nespoléhá jen na šokující zvraty. Velkou roli v něm hrají postavy, jejich vztahy a drobné situace, které často řeknou víc než dlouhé vysvětlování. Nejsilnější je proto Scarlet Deer Inn ve chvílích, kdy vás mluví. Kdy můžete poslouchat rozhovory a sledovat další vývoj příběhu. V těchto momentech se dobře propojuje atmosféra, hudba i výtvarná stránka. Jakmile ale začne větší prostor dostávat samotná struktura úrovní, rozdíl mezi kvalitou vyprávění a některými herními rozhodnutími je mnohem viditelnější.
Výšivky a malované kulisy
Nejvýraznější částí Scarlet Deer Inn je bezpochyby její vizuální zpracování. Postavy a jednotlivé fáze jejich animací byly vytvořeny pomocí šicího stroje, následně naskenovány a převedeny do digitální podoby. Nejde tedy jen o grafický filtr, který má výšivku napodobovat, ale o skutečně ručně vytvořené prvky. Výsledkem je styl, který se od ostatních her okamžitě odlišuje a působí velmi osobitě. Výtvarná stránka nepůsobí samoúčelně, protože pomáhá budovat klidnou atmosféru začátku a později zvýrazňuje kontrast s temnějšími částmi příběhu. Právě kvůli kvalitě venkovních lokací mě osobně mrzí, že se velká část hry odehrává v podzemí. Nejde vyloženě o chybu, protože podzemní prostory mají své místo v příběhu a pomáhají budovat temnější atmosféru. Zároveň ale nedávají výtvarnému stylu tolik prostoru jako lesy, vesnice nebo otevřená krajina. Jde hlavně o osobní připomínku, nikoliv zásadní kritiku, ale venkovní prostředí patří k tomu nejhezčímu, co Scarlet Deer Inn nabízí, a rád bych v něm strávil více času.
Podzemní část navíc zvýrazňuje některé problémy s orientací. Tmavší chodby se od sebe často příliš neliší a hráč nemá vždy dostatek vizuálních bodů, podle kterých by poznal, kde se nachází nebo kudy má pokračovat. Výtvarná stránka je tedy nádherná, ale samotný level design s ní ne vždy pracuje způsobem, který by podporoval přehlednost.
Velkou zásluhu na celkovém dojmu má také hudba. Originální skladby s českými texty dodávají hře další vrstvu vlastní identity a dobře zapadají do jejího prostředí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
- Česká lokalizace: Ano
- Základní herní doba: 3 až 5 hodin
- Bude vás bavit: Pokud máte rádi příběhové adventury, výrazný výtvarný styl, českou hudbu a temné pohádky
- Nebude vás bavit: Pokud špatně snášíte nepřehledný level design a časté vracení přes stejné lokace
Když se napětí mění ve frustraci
Největší slabinou Scarlet Deer Inn je právě návrh jednotlivých lokací. Attu Games se evidentně snaží hráče nevodit za ruku, což je samo o sobě sympatické, jenže hra občas zajde až příliš daleko a neposkytne dostatek přirozených vodítek. Několikrát jsem se nezastavil proto, že bych řešil nějakou hádanku, ale protože jsem jednoduše nevěděl, kudy mám jít dál. Prostředí často postrádá výraznější orientační body a správná cesta nemusí být na první pohled dostatečně čitelná. Nejvíc se tento problém projevuje během honiček. Ty mají patřit mezi nejnapínavější části hry, protože vás nutí rychle reagovat a pokračovat bez možnosti dlouhého rozmýšlení. Pokud ale předem není jasné, kudy vede cesta, začne být každé selhání spíš výsledkem špatné čitelnosti prostředí než vlastní chyby. Honičku pak musíte několikrát opakovat jen proto, abyste si zapamatovali trasu, což rychle oslabí napětí, které měla scéna původně vyvolat. Některé únikové pasáže jsou kvůli tomu zbytečně frustrující. Nevadí mi, když hra vyžaduje přesnost nebo rychlou reakci, ale potřebuji mít pocit, že jsem selhal vlastní vinou. Ve Scarlet Deer Inn jsem několikrát zemřel proto, že jsem přehlédl cestu, špatně pochopil strukturu prostředí nebo pozdě zjistil, že mám použít jinou plošinu.
Podobně problematické je časté vracení do už navštívených lokací. Backtracking není automaticky špatný a v menším herním světě může pomáhat budovat vztah k prostředí. Tady ale hra poměrně často posílá Elišku z jednoho konce oblasti na druhý a následně zase zpátky, aniž by se po cestě něco výrazně změnilo. Zpočátku to příliš nevadí, protože svět stále poznáváte a baví vás sledovat jeho detaily. Scarlet Deer Inn ale není dlouhá hra, a přesto se opakované cesty začnou před koncem stávat únavnými. Některé úkoly působí, jako by mohly být vyřešeny rychleji, ale místo toho vás nutí znovu projít několik obrazovek, které už dobře znáte. Vyprávění tím zbytečně ztrácí tempo a chvílemi vzniká pocit, že se relativně krátká herní doba uměle natahuje.
Pohyb a základní plošinovkové pasáže přitom samy o sobě nejsou špatné. Ovládání je většinou jednoduché a hra po vás nevyžaduje nic extrémně složitého. Problém spočívá spíš v tom, jak jsou jednotlivé části světa poskládané a jak málo někdy pomáhají hráči s orientací. Hratelnost tak většinou plní svou funkci, ale jen výjimečně se vyrovná kvalitě výtvarného zpracování a příběhu.
Závěr
Scarlet Deer Inn je hra, u které je snadné obdivovat obrovské množství práce, originality a osobního přístupu, který do ní Attu Games vložili. Ručně vyšívané postavy, nádherná malovaná pozadí a hudba s českými texty jí dávají vlastní identitu, kterou si jen těžko spletete s jiným titulem. Příběh navíc dokáže překvapit svou temnější stránkou, má sympatickou hlavní hrdinku a nabízí dostatek zajímavých postav i přirozeně napsaných dialogů. Zároveň ale nejde přehlédnout, že po herní stránce není všechno stejně dotažené. Nepřehledné lokace, frustrující honičky a častý backtracking narušují tempo příběhu výrazněji, než by bylo potřeba. Žádný z těchto problémů sám o sobě není zásadní, ale během krátké herní doby se začnou sčítat a postupně odvádějí pozornost od toho, co Scarlet Deer Inn dělá nejlépe. Jde proto o velmi zajímavou českou adventuru, kterou stojí za to zažít kvůli její atmosféře, výtvarnému zpracování a příběhu, nikoliv kvůli samotným herním mechanikám. I tak ale Scarlet Deer Inn ukazuje, že Attu Games mají jasnou autorskou vizi a dokážou vytvořit svět, který zůstane v paměti i přes své nedostatky.
Verdikt
Scarlet Deer Inn je originální česká adventura s nádherným ručně vytvořeným vizuálem, výbornou hudbou a příběhem, který se z poklidné středověké pohádky postupně promění v mnohem temnější dobrodružství. Silnou atmosféru a dobře napsané postavy ale oslabuje nepřehledný level design, frustrující honičky a časté vracení přes stejné lokace. Jde o titul s jasnou identitou a několika opravdu silnými momenty, jehož hratelnost však nedosahuje stejné úrovně jako audiovizuální stránka.
