Recenze Assassin's Creed Black Flag Resynced, remaku, který dává větší smysl, než se zdálo
Assassin's Creed Black Flag Resynced dokazuje, že i remake hry, která zestárla překvapivě dobře, může dávat smysl, pokud přidá víc než jen hezčí grafiku.
Když Ubisoft oznámil Assassin's Creed Black Flag Resynced, přiznám se, že jsem úplně nechápal, proč zrovna tenhle díl potřebuje remake. Ano, v roce 2013 patřil mezi nejhezčí tituly své generace, ale to, proč se k němu hráči vraceli i o více než deset let později, byly úplně jiné věci. Charismatický Edward Kenway, pirátská atmosféra, svoboda při plavbě Karibikem a námořní souboje, které dodnes nemají mnoho konkurence. Po dohrání Resynced ale musím uznat, že Ubisoft neudělal jen hezčí Black Flag. Udělal jeho lepší verzi.
Pirátská klasika, která nestárne
To nejdůležitější totiž zůstalo beze změny. Pořád je to hra, ve které se mnohem raději vydáte za obzor hledat další ostrov, než abyste pokračovali v hlavní příběhové misi. Pořád je to Assassin's Creed, který nejvíc funguje ve chvíli, kdy vlastně zapomenete, že hrajete Assassin's Creed, a prostě si užíváte život piráta. Rozdíl je v tom, že všechno kolem dnes působí výrazně moderněji.
Nejvíc je to vidět na samotném pohybu. Starší díly série byly často terčem kritiky za to, že si hlavní hrdina občas dělal, co chtěl. Místo seskoku skočil na střechu, místo přelézání okna se vyšplhal na komín a během parkouru občas ignoroval hráčovy pokyny. Resynced tenhle problém prakticky odstraňuje. Edward reaguje mnohem přesněji, parkour je plynulejší i celkový pohyb je mnohem funkčnější. Může se to zdát jako malá změna, ale během hraní ji pocítíte prakticky okamžitě.
Stejnou modernizací prošel i stealth. Díky plížení, lepším animacím a citlivě upravenému designu misí působí infiltrace mnohem přirozeněji než v originále. Zároveň ale Ubisoft nesáhl na samotnou strukturu hry, takže pořád máte pocit, že hrajete Black Flag, ne některý z novějších dílů série. Na atmosféře pak dodávají i chytřejší nepřátelé, kteří mají tendenci mnohem více prozkoumávat a hledat vás.
Podobně opatrně přistoupili vývojáři i k soubojům. Ty jsou dynamičtější a protivníci lépe reagují na opakované útoky, zároveň ale víc spoléhají na parírování a správné načasování. Je to změna, která odpovídá současným trendům akčních her, ale nejsem si jistý, jestli byla úplně nutná. Původní Black Flag měl vlastní rytmus a část jeho jednoduchosti tím trochu mizí. Není to nic, co by souboje kazilo, jen jsem občas měl pocit, že se remake snaží být modernější i tam, kde to původní hra vlastně nepotřebovala. Určitě to ale není změna ke špatnému.
Karibik, ze kterého se nechce odplout
Naštěstí existuje oblast, do které Ubisoft téměř nezasahoval, a tou jsou námořní souboje. A je to dobře. Dodnes totiž fungují fantasticky. Ovládání Jackdawu je přesné, přestřelky mají správné tempo, mořské bitvy jsou dostatečně taktické a když se k tomu přidají Shanties zpívané posádkou, snadno pochopíte, proč právě Black Flag definoval pirátské hry na mnoho dalších let. Ani dnes na moři nepůsobí zastarale. Stále je zábava plout na vodě a užívat si život pirátského Edwarda.
Resynced tak připomíná dobu, kdy Assassin's Creed ještě nestál na stovkách hodin obsahu, ale na dobře navrženém světě, který hráče přirozeně lákal k objevování.
Jedna věc mě během hraní překvapila možná ještě víc než samotné změny. Black Flag Resynced totiž velmi jasně připomíná, proč má dodnes tolik fanoušků starší formulka Assassin's Creed. Svět sice nabízí velké množství vedlejších aktivit, ale nikdy nepůsobí dojmem, že vás zahlcuje desítkami ikon jen proto, aby mapa vypadala zaplněná. Lov legendárních lodí, hledání pokladů, námořní kontrakty nebo průzkum ostrovů dávají smysl v kontextu světa a člověk je plní hlavně proto, že chce, ne proto, že potřebuje odškrtnout další položku v seznamu. Právě díky tomu působí Karibik živěji než řada mnohem větších otevřených světů dneška. Resynced tak připomíná dobu, kdy Assassin's Creed ještě nestál na stovkách hodin obsahu, ale na dobře navrženém světě, který hráče přirozeně lákal k objevování.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
- Doporučená cena: 1 449 Kč
- Česká lokalizace: není
- Základní herní doba: 25 až 30 hodin hlavní příběh
- Bude vás bavit: Pokud máte rádi klasické Assassin's Creed, pirátskou atmosféru, objevování otevřeného světa a remaky, které originál citlivě vylepšují
- Nebude vás bavit: Pokud preferujete novější RPG pojetí Assassin's Creed nebo čekáte revoluci místo věrného remaku
Největším překvapením ale nejsou modernizované mechaniky, nýbrž úplně nový obsah. Ubisoft se totiž nespokojil s tím, že pouze předělá původní hru, ale rozhodl se ji rozšířit způsobem, který dává překvapivě velký smysl.
Jednou z novinek jsou takzvané Rifty, tedy alternativní scénáře pracující s myšlenkou „co kdyby“. Jsou to sice jen poměrné krátké bonusové mise, ale i tak působí jako samostatné příběhové epizody, které známé události převracejí naruby a nabízejí úplně jiný pohled. Právě Rifty jsou jedním z těch nápadů, které bych klidně rád viděl i v dalších dílech Assassin's Creed. Stejně příjemně překvapila i nová série vedlejších úkolů. Nejde jen o několik dalších ikon na mapě, ale o poměrně rozsáhlou dějovou linku s vlastními postavami, které přirozeně zapadají do místního světa a nabízí několik opravdu silných momentů. Místy jsem dokonce měl pocit, že kvalitou scénáře drží krok s hlavní kampaní, což se o vedlejším obsahu v Assassin's Creed nedá říct úplně často.
To samé platí o trojici nových důstojníků, které během hraní potkáte. Každý z nich dostává vlastní příběh, vlastní motivace a postupně si buduje vztah s Edwardem. Ve výsledku rozšiřují příběh způsobem, který originálu nijak neubližuje a naopak mu dodává další vrstvu. Osudy těchto postav vás zajímají, takže i když jde o vedlejší obsah, tak musíte hrát dál. Zároveň oceňuji, že Ubisoft nesáhl ke zbytečným změnám tam, kde by mohly fanoušky rozdělit. Moderní pasáže z Absterga byly odstraněny (což ale považuji za dobré rozhodnutí) jejich místo pak zaplnily nové příběhové sekvence zaměřené přímo na Edwarda, což mi osobně dává mnohem větší smysl. Jedinou větší kaňkou zůstává absence rozšíření Freedom Cry, které si své místo v remaku podle mě zasloužilo.
Ubisoft tentokrát příjemně překvapil
Velkou pochvalu si tentokrát zaslouží také technická stránka. Na PlayStationu 5 hra během celého hraní běžela překvapivě stabilně a až na několik drobných grafických chyb nebo občas lehce zlobící fyziku jsem nenarazil na nic, co by výrazně kazilo zážitek. Plynulých 60 FPS se drží i během náročnějších námořních bitev. Na poměry Ubisoftu jde možná až překvapivě dobře odladěný titul. Samozřejmě se najdou drobné nedostatky a sem tam se objeví nějaká nepřesná animace nebo vizuální glitch, ale tentokrát jde skutečně spíš o výjimky než pravidlo. Pokud si vzpomenete na technický stav některých předchozích her, je Black Flag Resynced v tomhle směru velmi příjemným překvapením.
Po dohrání Resynced tak mám pocit, že Ubisoft přesně pochopil, jak má remake vypadat.
Po dohrání Resynced tak mám pocit, že Ubisoft přesně pochopil, jak má remake vypadat. Nepřepisuje historii, nesnaží se původní hru nahradit ani ji zbytečně modernizovat za každou cenu. Místo toho bere skvělý základ, odstraňuje jeho největší nedostatky a přidává dostatek nového obsahu, aby měl smysl i pro hráče, kteří Black Flag dohráli několikrát. A právě proto mi nakonec dává existence tohoto remaku mnohem větší smysl, než když byl před několika měsíci oznámen.
Verdikt
Assassin's Creed Black Flag Resynced přesně ukazuje, jak by měl vypadat moderní remake. Nesnaží se za každou cenu přepisovat původní hru ani ji měnit k nepoznání. Místo toho zachovává vše, co z Black Flagu udělalo jednu z nejlepších her celé série, a citlivě modernizuje oblasti, které už po více než deseti letech působily zastarale. Přesnější parkour, příjemnější stealth, nové příběhové linky, povedené Rifty i další vedlejší obsah dávají návratu do Karibiku smysl i pro hráče, kteří originál znají nazpaměť. Ne všechny změny ale fungují stoprocentně. Modernější soubojový systém se občas až příliš přizpůsobuje současným trendům, absence Freedom Cry zamrzí a některé prvky původního designu už ani remake úplně nezachrání. Přesto jde o drobnosti, které jen těžko přebijí celkový dojem.
