Q&Hrej - Kupujete si sběratelské edice her, případně předměty spojené s hrami? | Kapitola 4
Seznam kapitol
Herní průmysl je úzce spjat s fyzickými předměty, které skalním fanouškům dále připomínají jejich oblíbené tituly. Ať jsou to celé sběratelské edice, nebo jenom kusé předměty jako sošky, plakáty nebo třeba trika a hrnky. Jsou naši redaktoři tak zapálený, že do těchto věcí investují peníze?
PATRIK JELÍNEK - JÁ TOHO NELITUJI!
Hned na začátek vyjasním, že ve sběratelských edicích, soškách a jakémkoli hromadění herních cerepetiček nikterak nevyžívám. Ne, že bych bezpodmínečně patřil k lidem, kteří musí šetřit, kde to jen jde – ostatně, rád si za dobré věci připlatím – ale jistá hodnota peněz mi je stále známá. I přesto se zde, jako u mnohých z vás, najdou výjimky, které popřely, co jsem právě řekl. Takové chvíle, kdy má jinak neoblomná vůle nadmíru neutrácet selhala a ustoupila tužbě, jež oslabila mou peněženku.
Jeden takový nákup, který uvedu už jen kvůli tomu, že jde o můj první a zároveň i jediný zisk sběratelské edice vůbec, je sběratelská edice Posla smrti 3, též zvaného Black Mirror 3. Když to vezmu kolem a kolem je i pro mé dnešní já trochu s podivem, že jsem své „sběratelské poprvé“ vyplýtval zrovna zde. Obsahem balení totiž není zdaleka nic unikátního. Nenatrefíte zde na v současnosti poměrně běžnou výstavní sošku ani prazvláštní předměty, jako je BB ve sběratelce Death Stranding. Ne. Pěkně postaru je v krabici přibalena jen kompilace všech původních her, soundtrack, artbook, plakát s rodokmenem rodiny Gordonů a pár dalších drobností, které potěší hlavně milovníky série. Ostatně, podívejte se sami. Já pouze dodám, že peněz nelituji už jen zásluhou toho, že mi souběžně vysloužily i tašku, která byla lákadlem sběratelky druhého dílu.
Když už jsem tu lehce naznačil, že se zmíněná kolektorka těší chudšímu obsahu, je asi třeba také uvést druhou stranu mince. Sama edice totiž unikátní v jistém smyslu je, a to hned z vícero důvodů. Jednak na osobní rovině, kdy se mi svým vtíravým soundtrackem dokáže zarýt hluboko pod kůži a vyvolat sílící mrazení i po letech od prvního hraní. A jednak obecně proto, že si lze ještě lépe vychutnat pohled na sérii, která se zrodila v naší kotlině a stala se legendou (ač později přešla pod německé Cranberry Production a ke smůle fanoušků i pod King Art Games – autory jednoho z nejhorších rebootů všech dob).
To bychom měli trochu sběratelku, za kterou jsem byl i přes skromnější obsah ochoten peníze utratit. Nyní zkusíme něco honosnějšího. Z opačného konce se ohlídneme za překrásnou sběratelkou, kterou bych sice pro náplň chtěl více než jinou, ale má ochota – jak asi pochopíte – není soupeřem toho, co by to žádalo.
Kolo času otáčíme do roku 2009 a na PlayStation 3 si právě vykračuje Uncharted 2. Tento příchod byl, jak je známo, legendární sám o sobě. Hra se dočkala mnoha ocenění a dodnes si po právu drží status jednoho z nejlepších dílů celé série, ne-li toho nejlepšího. Nicméně to nebylo vše. Vedle mnoha očekávání lemovala totiž příchod druhého dílu i Fortune Hunter edice – raritní sběratelka přicházející se hrou, artbookem, pohlednou zdobenou krabicí, … jo, a abych nezapomněl … také detailně zpracovanou replikou indo-tibetské dýky phurba v životní velikosti.
Samozřejmě, něco podobného by na výrazné oslabení vašeho konta bohatě stačilo i dnes (zejména když uvážíme množící se scalpery a jejich stále sílící potřebu šponovat ceny nahoru). Když ovšem uvážíme i onu podstatnou informaci, že kolekci nešlo na rozhodnutí Sony nikdy legitimně ani koupit, nýbrž pouze vyhrát, asi tak nějak vytušíte, proč nákup úplně neuvažuji. Abych byl totiž už transparentní a nemlžil, v aktuálním přeprodeji na Ebayi a podobně si sběratelku můžete pořídit „jen“ za desítky až stovky tisíc korun.
