Hrej.cz Captain Tsubasa: Rise of New Champions Recenze

Captain Tsubasa: Rise of New Champions

ales-tihlarik
Aleš Tihlařík
31. 8. 2020 12:30 1 Sdílej:
Reklama
Reklama

Jistě mi dáte za pravdu, že rok 2020 se nevyvíjí nijak příjemně nejen pro lidstvo jako takové, ale ani fotbaloví fanoušci zatím nedostali moc důvodů k jásání blahem. A to ani nutně nemusí jít o ty barcelonské, pro které dobrovolná karanténa před okolním světem platí zhruba od půlky srpna. Jako ideální náplast na zklamání spojené se zrušenými či zkrácenými soutěžemi se tedy jeví fotbalové hry, ale bohužel ani v tomto odvětví tento rok neexistuje žádný závratný důvod k radosti. S roky poměrně stagnující FIFA by sice měla dostat zajímavější next-gen verzi, na stávajících konzolích a nepochopitelně i počítačích však nelze očekávat nic než pár klasických „aby se neřeklo“ novinek. Japonský PES pak tuhle sezónu víceméně odpískal úplně, kdy se verze z minulého roku dočká jen kosmetických změn a aktualizace soupisek.

Hlad po něčem novém na poli herního fotbalu je tak větší než kdy dřív, což vytváří prostor pro nové značky a série. Zástupce jedné takové se jmenuje Captain Tsubasa: Rise of New Champions a přiletěl až z Japonska. Místo licence na Ligu Mistrů však, jak již název napovídá, využívá licence světoznámé mangy Captain Tsubasa. Může ale silně stylizovaná fotbalová hra soupeřit se zavedenými etalony? A hlavně, propůjčil Kapitán Cubasa svůj kukuč obecně kvalitní hře, nebo jde jen o další zoufalý pokus o „podojení“ slavné série?

V HLAVNÍ ROLI ZBYNĚK PROSKE

Hned na úvod je třeba poznamenat, že jsem vás při srovnávání se sériemi FIFA a PES trochu vodil za nos. Ano, Tsubasa sice je regulérní fotbalovou hrou, k opravdovému fotbalu, jak jej známe, má však stejně daleko, jako Chorý od zápasu bez likvidačního zákroku. Znalci mangy ví, která bije, těm méně znalým bych zde využitý fotbalový styl přirovnal k seriálu Galactik Football, nebo třeba k o něco staršímu filmu Shaolin fotbal. Stále nevíte, co si vlastně představit? Inu, míč během hry dosahuje rychlosti stovek kilometrů za hodinu, kolmý výskok běžného hráče se počítá na vyšší jednotky metrů a běžným obranným zákrokem je loket do obličeje nebo skluz zezadu přes obě nohy. Stejně jako v zápasech Plzně se však na place nevyskytuje rozhodčí, o kartách či nedej bože penaltách tedy naštěstí nemůže být řeč.

Na obrázcích sice Captain Tsubasa může připomínat regulérní fotbalovou hru, hraje se však diametrálně odlišně.

Už první cvičný trénink vás tak přesvědčí o tom, že útočníci klubů Tsubasa Oozora nebo Toho Academy si opravdu nelámou hlavu se střeleckými úhly nebo vzdáleností od branky. Na obrázcích sice Captain Tsubasa může připomínat regulérní fotbalovou hru, hraje se však diametrálně odlišně. Zatímco FIFA nebo PES podněcují v hráči vyšachování obrany kolmicemi, rychlé přihrávky a dorážky do prázdné brány, na hřišti japonských starších žáků je taktika trochu jiná.

T R I G G E R E D

Nejpoužívanějšími tlačítkem se zde stává pravý trigger, obstarávající kličky. Ty nefungují na principu konvenčních kombinací tlačítek – jde zde vlastně jen o to, aby měl hráč virtuální dostatek energie a hráč za gamepadem dostatečně rychlý reflex. Kličkování totiž funguje jen ve chvíli, kdy se vás pokouší protivník obrat o míč – při správně načasovaném pohybu existuje velká šance, že se přes obránce dostanete, jakákoliv nepřesnost však rezultuje ve zbrzdění celé akce, potažmo bolestnou křeč na zem padajícího útočníka. Při podobném prokličkování přes několik hráčů pak přichází čas na střelbu.

Čerstvý brankář má obvykle dostatek síly i na zachycení prolétajícího letadla, brankář po pěti silných střelách už má pomalu problémy i s malou domů...

Ta se od konvenčních fotbalových her také liší, a to třeba už tím, že pro silnou střelu musíte tlačítko držet hned několik vteřin, během kterých se samozřejmě stáváte velmi zranitelným. Ještě delší natažení rezultuje v jednu ze speciálních střel, nejlepší hráči pak dovedou střelu natáhnout hned dvakrát, což má na soupeřova brankáře zpravidla ničivý efekt. Stejně jako u hráčů v poli je i u brankáře klíčová jeho zbývající energie – čerstvý brankář má obvykle dostatek síly i na zachycení prolétajícího letadla, brankář po pěti silných střelách už má pomalu problémy i s malou domů. Ani umístění střely zde obecně nehraje prakticky žádnou roli a celý herní systém tak možná více připomíná stařičký Speedball než tradiční fotbalové hry.

A podobně jako u Speedballu vás i u Kapitána Cubasy čeká poměrně strmá učící křivka. Zpočátku jsem dostal slušně namláceno hned v prvních kariérových zápasech, po třech hodinách však přišlo uvědomění, že k vítězství vlastně stačí přihrát nejlepšímu střelci, udělat dvě kličky a pořádně vystřelit, klidně i zády k bráně. Dlouho tažená tygří či sokolí střela (ano, tak se tyto střely opravdu jmenují) dovede brankáře hostujícího týmu zatlačit do brankové sítě i s míčem a vy se tak můžete radovat ze vstřelené branky už pár vteřin po začátku zápasu. A pak klidně znovu a ještě jednou.

Díky nastavení herních systémů je celý zápas příjemně fluidní a navzdory poměrně dlouhým (leč efektním) animacím hezky odsýpá, bohužel však neexistuje jakákoliv motivace k vymýšlení nových taktik či postupů. Pokud se totiž nedáte na dráhu rychlých gólů z absurdní vzdálenosti, provede vám to samé soupeř, čímž se všechny zápasy automaticky zvrtávají v ten stejný mechanický postup nahrát-klička-klička-natáhnout-gól. Jakýmkoliv inteligentnějším taktikám nenahrává ani prazvláštní pohyb všech hráčů po hřišti, při kterém i v tradičních formacích vznikají absurdně velké díry, díky kterým často nemáte komu přihrát.

KAMARÁD MI SCHÁZÍ ČÍM DÁL VÍC

Po obsahové stránce se Captain Tsubasa jeví poměrně bohatě, kromě klasických singleplayerových zápasů a sezón je k dispozici i online multiplayer a dvě příběhové kampaně. Pro začátek je vývojáři doporučená jednodušší a příběhovější Episode Tsubasa, která se točí čistě okolo jednoho školního turnaje a udělá radost hlavně skalním fanouškům série. Na filmečky a rozhovory méně bohatá kampaň New Hero připomíná tradičnější Be a Pro módy ze starších dílů FIFA série – pipláte si vlastního hráče, kterého díky postupnému vylepšování vlastností postupně dostáváte na vrchol. Zkušenosti, obdržené na základě zápasového hodnocení, vkládáte do obecných vlastností. Lepší triky, střely nebo přihrávky se pak učíte na základě přátelství s ostatními hráči z vlastních či jiných týmů. I tento mód je vehementně protkán filmečky a animacemi, které však, stejně jako v první kampani, lze přeskakovat nejen manuálně, ale i automaticky. Jen škoda, že se takto prakticky vývojáři nezamysleli i nad herním menu, které je (nejen) v tomto módu zmatečné a nelogické. Například nově naučené schopnosti vám hra neoznačí, po každém zápase se tak musíte složitě prodírat personalizačními nabídkami.

Zápasy v multiplayeru pak víceméně kopírují ty proti umělé inteligenci – rychle dostat míč k nejlepšímu střelci a opřít se do dělovky z padesáti metrů. K zápasům můžete přistoupit jak s předdefinovanými, tak s vlastními týmy, ale minimálně nastavování druhého jmenovaného je opět hezky japonsky bizarně roztříštěné v prapodivných nabídkách. Potěší bohaté možnosti personalizace týmu, sahající od erbu až po druhou sadu brankářských dresů. Na druhou stranu se mi bohužel nepodařilo zjistit, jak sady dresů přepínat, a tak jsme se s podobně barevným protivníkem na hřišti nezřídka sotva rozeznali.

Cubasovi slouží ke cti rychlost matchmakingu, který je takřka instantní, jde však bohužel poznat, že infrastruktura v pozadí není nijak extrémně robustní a ani hráčů, čekajících na zápasy, nenaleznete ani čerstvě po vydání mnoho. Hra vám tak i v ranked zápasech předkládá pořád ty stejné protivníky, což je obzvláště v případě, kdy se stále dokola potkává nevyrovnaná dvojice, velmi frustrujícím zážitkem.

TAK URČITĚ BY TO CHTĚLO TROCHU DODĚLAT

Největším problémem Captaina Tsubasy však, minimálně na PC, není příliš plytký herní systém ani nelogická struktura herních nabídek. Je jím bohužel technická stránka, která naprosto spolehlivě hatí veškeré nadějné aspekty tohoto arkádového fotbálku. Hned při prvním zapnutí mě kupříkladu přivítala rozbitá hlavní nabídka, kde se nečitelné texty zobrazovaly mimo vytyčené pole. Tato nepříjemnost mě pak provázela celou hrou, a to včetně ovládacích prvků či dialogů, které v momentálním stavu často prezentují bílé titulky na bílém pozadí (viz snímky v galerii). Díky dabingu, který je samozřejmě japonský, si tak musíte velkou část příběhu jen domýšlet.

Kurzor myši se nedá schovat, změna rozlišení ve hře buď vůbec nefunguje, nebo vývojáři nepočítali s vyšším než Full HD rozlišením a čas od času hra i spadla. Při samotném hraní pak Tsubasu trápí i náhodné propady snímkovací frekvence nebo nemožnost zvolit dialogovou možnost v rozhovoru – počítač prostě během půl vteřiny rozhodne za vás a vy si nestihnete odpověď ani přečíst, natožpak ji ještě nějakým způsobem změnit. A to podotýkám, že jsem hru hrál na dvou odlišných sestavách a obě vykazovaly stejné problémy.

Jsou to tak právě technické problémy, které Rise of New Champions stahují z kolonky „lehce nadprůměrná a poměrně zábavná arkáda“ do škatulky „počkejte si na slevu a opravné patche“. Při poměrně plnohodnotné ceně 50 EUR bych od již osmadvacetiletého japonského studia Tamsoft Corporation čekal nejen podstatně vyváženější, ale hlavně odladěnější zážitek. Ze své Q&A praxe jsem si plně vědom toho, že ne vždy se všechny věci podaří dovést do úspěšného konce, jistě mi však dáte za pravdu, že finální produkt by v takto rozbitém stavu měl čekat odklad, nikoliv vydání.

Captain Tsubasa: Rise of New Champions
Windows icon PC
PlayStation icon PlayStation 4
Nintendo Switch icon Switch

Verdikt

Nejnovější hra na motivy Kapitána Cubasy je jistě zajímavou relikvií pro fanoušky mangy, mainstreamovému hráči však kromě pár hodin zábavy nabídne i notnou dávku zklamání. Pokud ale čas zahojí všechny technické nedostatky, Rise of New Champions se může stát hvězdou výprodejových košů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz