Yoshi‘s Island DS
Pokud někoho děsí, že se zábavní průmysl spoléhá v až příliš velkém měřítku na druhá, třetí, čtvrtá a kdoví kolikátá pokračování populárních filmů, her i knížek, tak určitě neholduje taktice společnosti Nintendo. Většinu svých zlatých sérií totiž s železnou pravidelností nabízí majitelům všech svých platforem. Doku tedy bude Nintendo produkovat videoherní hardware, tak je jasné, že budou i nadále žít Super Mario Bros, The Legend of Zelda, Metroid, Mario Karts a další známé série, v nichž obvykle vystupují tradiční postavy v čele s Mariem, Luigim, Wariem, Peach, Yoshim a mnoha jinými maskoty.
Řada z výše uvedených postav už se ve svých nových titulech objevila i na handheldu DS. Vždyť jen tento rok už se nám na DS předvedl Mario v titulu New Super Mario Bros a cestičku si k majitelům DS našla i Princezna Peach se svojí solidní plošinovkou Super Princess Peach. Dlouho však nebylo ani videu ani slechu po Yoshim, který se už sice na DS ukázal také, ale bylo to jen prostřednictvím technology dema Yoshi's Touch & Go, což byl produkt, jež se za regulérní hru považovat skutečně nedal. Na svůj opravdový DS debut si musel Yoshi počkat až do začátku letošního prosince, kdy se všem majitelům DS předvedl v plošinovce Yoshi's Island DS, což je přímé pokračování Super Mario World 2: Yoshi's Island z konzole SNES, respektive titulu Super Mario Advance 3: Yoshi's Island, což byl remake SMW2 pro handheld GBA.
Pohádka o hopsající ještěrce
Co čert nechtěl, tak mu jednoho dne spadne z nebe do náruče, respektive na hřbet mimino v pokaněných plínách s velkou červenou čepicí na hlavě. „Že bych ho od někudy znal?“, říká si Yoshi. Ale to už mu batole Mario vysvětluje (nedokážu si představit jak), že jeho bráchu Luigiho a spoustu jiných dětí unesla zlá létavice do svého vzdušného zámku a jemu se podařilo díky chrabrému čápovi společně s Peach uprchnout. Yoshi se nechá ukecat a spolu se svým rodinným klanem, chrabrým čápem a uřvaným budoucím hrdinou na zádech, se vydává na nebezpečnou, vejci, mincemi, kytičkami, masožravými kytičkami, létavicemi a duchy lemovanou cestu za záchranou zbývající omladiny. Musí se probojovat několika světy, které se skládají ze vždy stejného počtu úrovní a obsahují alespoň dva bossáky.
Cestou, necestou, plošinou, neplošinou...
Jak už je jasné z žánrového zařazení hry, popřípadě z obrázků, nebo u těch starších přímo z vlastních vzpomínek, tak je Yoshi's Island DS stoprocentní plošinovou se vším všudy. To znamená, že hlavní náplní hry je především hopsání. Z SMW2: Yoshi's Island však onu opěvovanou originální hru neudělalo na SNESu jenom procházení pěkně provedených úrovní, nějaké to hopsání a sbírání různých předmětů, ale hlavně dobře fungující partnerství Yoshiho a děcka na jeho hřbetě. V Yoshi's Island DS je tento koncept několikanásobně rozveden a na Yoshiho zádech se v průběhu hry vystřídá hned několik mimin, kdy mu každé z nich propůjčí jinou schopnost. Baby Mario Yoshiho zrychlí, Baby Peach mu umožní vznášet se, mladý Donkey Kong mu propůjčí sílu a schopnost lezení, no a Baby Wario se svým magnetem dokáže přitahovat mince. Jinak bude mít Yhoshi standardně k dispozici své základní schopnosti bez ohledu na to, jaké mimino mu zrovna sedí na hřbetě. To znamená, že bude moci skákat (i dvojitě), chvilku „šlapat vzduch“ a samozřejmě i polykat nepřátele, které pak bude v podobě vajíček vrhat před sebe. Zbývá dodat, že výměna mimin bude probíhat na k tomu vymezených místech prostřednictvím chrabrého čápa.
No a právě od tohoto základního principu (každé mimino poskytne Yoshimu jinou vlastnost) je odvozen design jednotlivých úrovní i rozmístění oněch záchytných míst tak, aby se vytvořily zajímavé hádanky, nebo naopak akční momenty. Navíc jsou v úrovních rozházena místa, kde Yoshi využije dočasně mu propůjčených schopností, díky nimž se jednou stane krtkem, aby se prohrabal kyprou hlínou a jindy zase vrtulníkem, či jiným „dopravním prostředkem“. Podstatnou součástí designu úrovní jsou i segmenty, k jejichž absolvování není zručných mimin zapotřebí a Yoshi je v pohodě zvládne sám. Jde hlavně o pohyblivé plošinky, odrazové můstky, tajné prostory, přepínače a jiné libůstky.
Roztažení herní plochy přes oba displayie však kromě výše popsaného přineslo i jedno velké negativum – přechod mezi displayi, kam hráč samozřejmě nevidí. Nezřídka se stane, že tak hráč bez vlastního přičinění mine v přechodu schovanou plošinku, narazí na ukrytého protivníka, nebo mine, opět dobře schovaný, bonus. Škoda, že se tvůrci nerozhodli pro trošku jiný způsob zobrazení, kdyby žádný přechod neexistoval a horní i spodní část obrazu na sebe navazovaly přímo bez mezery. Tohle řešení však nebylo zcela evidentně použitelné z technických důvodů, protože způsob zobrazení je záležitost použitého enginu, který by výše popsaný způsob nezvládl. Yoshi's Island DS přináší oproti původní hře nejenom více speciálních schopností a odlišné zobrazení herní plochy, ale i řadu nových nepřátel, haldu bonusů k sebrání a hlavně minihry. K těm se dostanete v průběhu hlavní kampaně a postupně se vám otevírají a ukládají v herním menu, abyste se k nim mohli kdykoliv vrátit bez nutnosti reozehrávat hlavní mód.
Někdy je míň víc než moc
Jakkoliv se autoři snažili do Yoshi's Island DS oproti původní hře přidat všemožně rozšířený a vylepšený obsah a využít tak možností, které jim otevřela paměťová kapacita NDS, tak se jim to moc nezdařilo. Hlavně však nezvládli vyvážení prvků nových a těch původních. Hra je díky tomu až nezvykle snadná (bonusy nejsou schované, nepřátelé nepředstavují žádný problém, míst pro uložení pozice je habaděj, miminu se při pádu Yoshimu ze zad nic nestane atd.) a nepředstavuje tudíž žádnou výzvu, po jejímž překonání by měl hráč pocit, že něčeho dosáhl. V případě New Super Mario Bros. tomu bylo přesně naopak. Obtížnost byla nevyvážená směrem vzhůru, což u spousty hráčů vyvolalo frustraci z toho, že nemohou uspět ani kdyby se rozkrájeli. Celkově vzato není Yoshi's Island DS ani trošku špatná hra. Je roztomilá a zábavná, ale bohužel přišla o pár let později než měla a kvůli snaze přizpůsobit obtížnost menším hráčům moc nesedne těm starším, kteří si kdysi užívali původní Yoshi's Island. Právě ti budou, namísto radosti ze shledání se starou známou hrou, cítit při hraní Yoshi's Island DS jisté rozčarování.
Verdikt
Stará dobrá plošinovka s maskoty od Nintenda, která však v dnešní době působí mírně zastarale. Další pokus Nintenda oživit legendu, který díky několika neuváženým zásahům do původních herních mechanismů nevyšel, tak jak bychom si představovali.
