UberSoldier Recenze UberSoldier - nacisti a zombie? Super!

UberSoldier - nacisti a zombie? Super!

frix@seznam.cz

frix@seznam.cz

3. 4. 2006 22:46 4
Reklama
Reklama

UberSoldier (skutečně bez přehlásky nad u) vypadal na první pohled jako typická hra, se kterou chudák recenzent zabije pár hodin života, vlepí jí něco málo pod průměrným hodnocením a utěší se tím, že ta nuda stála aspoň za honorář. Tvůrci z ruského Burutu mají za sebou Kreed, nepovedený klon Doom 3, což v kombinaci s příběhem o nacistech a nemrtvých nevěstí nic dobrého. Ale člověk by neměl dát na první dojem. Naopak, pravá láska mnohdy vyroste až po chvilkovém oťukávání a příběh německého oficíra Karla Stolze je přesně toho druhu.

Nihilismus, nacisti, nemrtví… nirvána!

Těžko říci, jak by reagoval filozof Friedrich Nietzsche, kdyby viděl, jak tvůrci použili jeho ideu nadčlověka, übermensche. Oním šťastným se stává sice árijec, ale v trochu jiném kontextu, než jak by to slavný německý nihilista předpokládal. Karl jede s kamarády z Wehrmachtu na korbě náklaďáku skrze jedno zachmuřené podzimní odpoledne, když je tu náhle spolu se zbytkem komanda zabit ruskými partyzány. Jenže generál Ernst Schäfer to tak nehodlá nechat a Karlovo tělo v zánovním stavu použije pro své mystické experimenty. Za pomoci know-how tibetských mnichů, se kterými Schäfer chodil ve škole na pivo, přivádí mrtvé vojáky zpět k životu, přičemž znovuzrození mají nezvyklé schopnosti. Samozřejmě je tu háček, zombie poslouchá jen toho, koho vidí jako prvního po probuzení. V Karlově případě je to Maria, lepá děva z německého odboje, po jejímž boku se vydáte bojovat s nepřízní osudu. Dobrá, několik málo pasáží jsme přibarvili, ale jen lehce – děj je skutečně extrémně špatný, což ještě podporuje nepochopitelně chybný překlad do angličtiny. Namísto psychiatrické léčebny je například hned na začátku léčebna psychopatická. Nemůžu si pomoct, ale tohle nemohli myslet autoři vážně a i kdyby snad ano, jde se nad dějem jen pousmát a brát ho jako nenáročnou parodii, která podbarvuje celkově pohodovou hratelnost. Na příběh si jde stěžovat u jiných her, ne zde.

Těla a krev létají vzduchem

V základech je hra podobná například Call of Duty, Quake nebo F.E.A.R. – brutální tempo, záblesky, výbuchy… Umělá inteligence přitom není vyloženě zlá a mapy jsou natolik rozsáhlé, že se v nich necítíte jako osel s mrkví před nosem (kdo si vzpomene na Call of Duty, má bod). Dohrání tuctu nabízených misí zabere přinejmenším patnáct hodin, což je na dnešní poměry velice slušné a ani vás nebude tolik mrzet chybějící multiplayer, kde by se daly dobře upotřebit originální prvky. S drobnými výhradami se dá o všech úrovních říci, že jsou epické a pamětihodné. Plynule se mění prostředí i tempo hraní, je zde například netypická mezihra s torpédováním lodí z ponorky, naopak chybí taková klišé jako ruské město v sutinách nebo obrana klíčového mostu. V kontrastu s velmi detailně zpracovaným prostředím je jeho nízká interaktivita a hlavně animace nepřátel, ačkoliv to rozhodně nemyslíme ve zlém. Naopak, když se po jejich smrti vzduchem rozletí zákopová lopatky, granáty a brašna na vodu, dodává to hraní celkem drastickou příchuť.

Fyzikální engine Physik (který by měl využívat i Duke Nukem Forever, pokud někdy vyjde) se vůbec dost činí. Veškeré animace jsou perfektní, někdy dokážou na hráčově tváři vyvolat i úsměv – například když se vám povede trefit nadbíhající skupinu nacistů dělem ráže 80mm a jejich těla kolem vás prosviští během vteřiny. Některé momenty jsou skriptované tak, aby byly efektní pokaždé, což může sice kolidovat s realitou, ale zábavné a líbivé to rozhodně je. Proč přemýšlet nad tím, že skoro pokaždé, když střelíte do prosklené budovy následuje výbuch daného patra? Daleko příjemnější je bavit se brutálním cirkusem, který se na obrazovce odehrává prakticky nonstop.

Zbraně jsou povedené, vedle klasických kousků, které najdete v každé hře z druhé světové, tu je i několik specialit. Jednou z nich je lehký kulomet StG-44, který si okamžitě zamilujete pro jeho obrovskou průraznost bez viditelného oslabení kadence. Nechybí ani těžká palebná síla, kterou zastupuje Panzerfaust nebo plamenomet, ačkoliv tyto hračky využijete jen málokdy. Co je podstatné, UberSoldier jde ve šlépějích F.E.A.R. pojetím střelby – každá vystřelená kulka je zábavná sama o sobě díky perfektnímu ozvučení a efektům, které boj doprovází.

Inovace ve střílečkách z druhé světové? Ano!

Vysokou známku si UberSoldier zaslouží z velké části díky inovátorským prvkům, které přináší. Kolem Karla můžete vyvolat štít, které má kromě hezkých grafických efektů především schopnost zastavit letící kulky, jak vaše, tak nepřátelské. Štít se dobíjí velice pomalu s každým zabitým nepřítelem a naopak každý náboj jej o kus oslabí, rozhodně však stojí za to jej držet v nabitém stavu. Stačí totiž přijít se štítem k nepříteli a zemře ve stejnou chvíli, kdy se jej dotknou ve vzduchu zastavené kulky. Ještě lepší je možnost štít vypnout a vystřelit daným směrem všechny nasyslené náboje, což vyvolá v řadách nepřátel skutečný masakr. Stejně povedený je i systém odměňování za odvážné a šikovné hraní – pokud zabijete v krátkém časovém limitu tři nepřátele headshotem nebo nožem, vzroste buď maximální hodnota zdraví o dva body nebo štít získá na výdrži.

Nechybí ani již obligátní prvky pro každou FPS, jako je zahrnutí vozidel nebo boj s pomocníky. Auta však ovládat nemůžete, maximálně jich pár budete muset vyhodit do povětří a se spolubojovníky to také není až tak žhavé. Ovládat je nemůžete, po vašem boku si však počínají docela obstojně a nejeden moment vám jejich přítomnost hodně usnadní. Většinou budete stejně řešit problémy čistě nepřemožitelný Karl, ale těch několik okamžiků oddechu není na škodu.

Krása není zadarmo

Grafika je sice nádherná, ale dejte si velký pozor, jestli ji váš počítač bude schopen zvládnout. Alespoň že narozdíl od dema a první novinářské verze chybí v té finální bug, který způsoboval naprosto zastavení v okamžiku projití některými kritickými body. Pokud máte dost silný stroj na to, abyste mohli zapnout maximální detaily, dynamické stínování atd., dočkáte se jedné z nejhezčích her dneška. Perfektní zvukové efekty trochu shazuje nepovedená hudba a dabing, zvláště ten je vyloženě béčkový a narozdíl od děje k smíchu jen napůl.

UberSoldier
Windows PC

Verdikt

Skutečně výborná zábava a nečekané překvapení, které od této ruské budgetovky asi čekal málokdo. Téma je sice prohnilé skrz naskrz, ale díky originálním prvkům, dobře navrženým misím, líbivé grafice (za vysokou cenu) a neředené hratelnosti je rozhodně o co stát.

Co se nám líbí a nelíbí?

Brutální a dynamická akce, nečekaně originální nápady, grafika na výši, vyvážené a velmi dlouhé mise.
Velice náročné na hardware, slabý dabing, hudba a svým způsobem i děj, chybí multiplayer, což je vzhledem k možnostem štítu škoda.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme

Váš tým Hrej.cz