Trojrecenze GTA: The Trilogy - Definitive Edition, remasterové katastrofy roku | Kapitola 2

Jsem si jistý, že nejsem zdaleka jediný, kdo považuje Grand Theft Auto: Vice City za jednu z nejlepších her, které kdy vznikly. Vynikající titul z roku 2002 příkladně navázal na o rok mladší přelomový díl populární série studia Rockstar North a právem se zařadil mezi nejprodávanější tituly konzole PlayStation 2. V těchto dnech, o necelých dvacet let později, se vrací v remasterované verzi od vývojářů z Grove Street Games s podporou pro rovnou o tři generace mladší konzole. Jak si hra stojí v konkurenci aktuálních titulů a jak výraznou proměnou oproti originálu prošla?

MOHLO VÁS ZAJÍMAT V ROCE 2002

• Nejlepší písnička v hitparádě Billboard: How You Remind Me od Nickleback
• Vítěz české fotbalové ligy v sezóně: Sparta Praha (Blšany opět na 14. místě)
• Vítěz české hokejové ligy v sezóně: Slavia Praha (Havířov se s extraligou rozloučil a dosud se do ní nevrátil)
• Počet let od prvního Stanley Cupu Jaromíra Jágra: 11
• Tenisová světová jednička: Pořád Lleyton Hewitt (Roger Federer začal vyhrávat první větší turnaje)

O kvalitách původní hry jsem před zapnutím aktuální verze žádné pochybnosti neměl a po opětovném dohrání mohu s radostí potvrdit, že Vice City má hodně co nabídnout i dnes. Její pojetí otevřeného světa se stalo vzorem pro mnohé budoucí hry a tudíž stárne jen velmi pomalu. Hratelnost příjemně odsýpá, nabízí spoustu volnosti a celkově je velmi svěží a zábavná. Náplň misí je neuvěřitelně pestrá a cutscény, které je uvozují, obsahují dobře napsané a vtipné postavy. Původní intro předcházející vstupu do hlavního menu naslibuje během dvou minut neuvěřitelnou jízdu, kterou v následujících hodinách spolehlivě servíruje. Americká mafie osmdesátých let, spousta akce, v pozadí energická hudba. Vice City má zkrátka styl.

VÍCE MĚSTA

Jelikož jsem originál několikrát prošel křížem krážem, začal jsem okamžitě po prvních krocích v úvodní lokaci Ocean Beach registrovat, co všechno se od původního vydání změnilo a co ne. Tím prvním, čeho si pochopitelně hráč všimne, je grafické ztvárnění. V tomto ohledu se až na jednu výjimku mnohé nezměnilo. Modely aut, budov i okolní zeleně navozují i ve vysokém rozlišení tu samou atmosféru jako před lety. Trefa. Onou zmíněnou výjimkou jsou ovšem modely postav, které dostaly s novou verzí trochu komiksovější podobu, což především v cutscénách ovlivnilo prezentaci hry. A můj osobní názor je, že bohužel k horšímu. Kromě změny vizuálního stylu jsou některé postavy navíc vyloženě špatně vytvořené. Bez bližšího zkoumání se to nestává často, ale občas narazíte na divně ohnuté, protáhlé nebo jinak disproporční modely.

i Zdroj: Hrej.cz

Mezi další zásadnější změny patří především moderní osvětlení herního světa, které hře dává trochu realističtější vzhled. Vice City vypadá pod novým sluncem dobře, větší problém jsem ale zaznamenal u některých výraznějších odlesků, které ve hře nepříjemně problikávají. Tento efekt je rovněž viditelný u vzdálenějších objektů, které na horizontu četně doskakují v důsledku prodloužené vykreslovací vzdálenosti. Speciální zmínku si zaslouží efekt deště, který je v aktuální verzi tak hustý, že je během jeho trvání hra téměř nehratelná. Drobnější změny reprezentují přepracované ikonky zdraví a dalších předmětů umístěných v herním světě, vizuální změny se dočkaly také checkpointy při závodech a podobných aktivitách.

NOVÁ TECHNIKA

Původní hra z důvodu limitujícího hardwaru hodně trpěla na mizející objekty (především vozidla), které se byť jen na chvilku dostaly mimo zorné pole hlavního hrdiny. Tento problém je nyní citelně minimalizován, takže už se nestává, že byste marně hledali připravený únikový vůz, který jste nechali stát před vykrádaným obchodem. Některé další podobné chyby už si z originálu nevybavuji, ale ať už tam byly či nikoli, do remasterované verze se bohužel dostaly. Výjimečně se tedy stane, že třeba narazíte do neviditelného plotu nebo jiného objektu, který se ani po opakovaném návratu na stejné místo hře zkrátka nedaří vykreslit.

Přijde mi, že hra vypadá v obou režimech velmi podobně, takže není důvod nesáhnout po 60 fps

V nastavení hry je na konzolích současné generace možné nalézt dva grafické režimy, které bez dalšího vysvětlení cílí buď na vyšší úroveň grafiky nebo plynulejší chod. Po vyzkoušení je jasné, že si první zmiňovaný klade za cíl vykreslování třiceti snímků za vteřinu při vyšším rozlišení, přičemž ten druhý míří na dvojnásobnou hodnotu. Přijde mi, že hra vypadá v obou režimech velmi podobně, takže není důvod nesáhnout po 60 fps, což ovšem není výchozí varianta. Mám pocit, že jediný důvod, proč zvolit vyšší rozlišení je, že máte hru tak silně zažitou v původní podobě, že vám ta přílišná plynulost bude vlastně vadit. Nikdy mě nenapadlo, že by se mohlo něco takového stát, ale přesně tohle byl právě můj případ.

Když už se budete pohybovat v nastavení, věnujte pozornost i možnostem ovládání. Skutečnosti, že se nově můžete po světě pohybovat s pomocí obou analogových páček, si jistě všimnete hned po prvních vteřinách. Novinek je ale podstatně více. Ačkoli na konzolích nelze měnit funkce konkrétních tlačítek, nabízí remaster Vice City na výběr tři ovládací schémata. Pokud jsem něco nepřehlédl, chybí u všech třech z nějakého důvodu možnost otáčet kanónem u tanku nebo stříkačkou u hasičského vozu nezávisle na poloze kamery, i když tlačítka na ovladači na to volná zbyla. Oblíbenou kratochvíli v podobě stále zrychlujícího tanku střílejícího za sebe si tedy budete muset tentokrát odpustit. Kromě zmíněné drobnosti vás ale ovládání asi moc nepřekvapí. Je místy trochu krkolomné, ale to se dá vzhledem ke komplexnosti hry trochu očekávat.

i Zdroj: Hrej.cz

Citelný posun k aktuálním titulům představuje přepracované zaměřování, kde je opět na výběr ze tří voleb. K dispozici je automaticky zaměřující systém z původní hry, režim volného zaměřování a nakonec něco mezi tím, tedy zaměřování asistované, které je nastavené jako výchozí a je ve hře skutečně nejlépe použitelné. I přes spoustu možností nastavení citlivosti a dalších drobností je ale střelba ve Vice City stále tak trochu retro zážitkem. Dnešní hry už jsou zkrátka jinde. Na druhou stranu je potřeba podotknout, že oproti prkennému ovládání z PlayStationu 2 jde o velký posun kupředu, což se odráží i na obtížnosti hry, která s aktuálními možnostmi ovládání o něco klesla.

Obzvláště vítanou změnou je ale pak zavedení automatického ukládání hry na začátku každé mise.

Tím ale zjednodušování hry nekončí. Další novinkou je totiž aktualizovaná mapa, která kromě nových ikonek nabízí především možnost umístění vlastního bodu, ke kterému vás bude hra navigovat přes mapku umístěnou v rohu obrazovky. Je pravdou, že vám ne vždy bude doporučena zrovna ta nejefektivnější trasa, ale v případě nouze může pomoci. Obzvláště vítanou změnou je ale pak zavedení automatického ukládání hry na začátku každé mise. Při neúspěchu už tedy nebudete muset znovu projíždět město a úkol aktivovat, což výrazně napomáhá plynulosti hry a zmírňuje frustraci z některých náročnějších misí. Načítací časy uložených pozic jsou navíc velmi krátké, podle očekávání zmizela i načítací obrazovka při přejezdu mezi dvěma hlavními ostrovy.

NOT GREAT, NOT TERRIBLE

Celkově vzato na mě působí aktuální podoba Vice City velmi rozporuplným dojmem. Původní hra je za mě dodnes excelentní, a právě proto dokážu jen těžko pochopit, proč se jejímu remasteru nedostalo podstatně větší pozornosti. Kompilace s krkolomným názvem Grand Theft Auto: The Trilogy – The Definitive Edition by si rozhodně zasloužila trochu interní péče od Rockstar North. Namísto toho byla ale svěřena studiu, které se zaměřuje na porty pro mobilní telefony, což je bohužel znát na každém druhém kroku.

i Zdroj: Hrej.cz

Je to trochu smutné, ale i přes všechny výhrady se Vice City na konzolích nikdy nehrálo tak dobře. Hra vás svou prezentací na aktuálním hardwaru rozhodně neuchvátí, ale pokud máte originály v lásce, nešlápnete úplně vedle. Všechny vaše oblíbené mise, vozidla a jejich chování, hlášky postav, ukryté balíčky, závody a zbraně, to vše najdete přesně tam, kde je původní vývojáři v roce 2002 nechali. Lehce kvůli licencím prořídl snad pouze soundtrack, nejedná se ale o nic drastického. Nepříliš velké vylepšení oproti původní verzi s sebou zkrátka nese i veskrze pozitivní fakt, že autenticita hry nebyla v podstatě vůbec narušena. To ale lenost vývojářů ani vydavatele neomlouvá. Všem, kteří by se do legendární trilogie chtěli pustit, bych se sice nedoporučoval její nové verzi úplně vyhnout, ale přinejmenším bych počkal na některé první opravné balíčky a drobné snížení ceny. Během čekání alespoň můžete zapracovat na redukci svých očekávání od hry, která vás po spuštění přivítá logem Rockstar Games.