The Regiment Recenze The Regiment

The Regiment

lukvod@seznam.cz

lukvod@seznam.cz

7. 3. 2006 23:53
Reklama

Britské jednotky SAS patří mezi špičku v oboru, podobně jako americký SWAT nebo naše URNA jsou nasazovány na ty nejtěžší úkoly, které musí být provedeny stoprocentně bez chyby. Proto se hoši z Konami Europe rozhodli vyrazit na herní trh s novým přírůstkem do rodiny taktických akcí a na paškál si vzali právě britské protiteroristické jednotky. Na pomoc přivolali člověka z nejpovolanějších, bývalého člena SAS Johna MacAleese. Už to by mohlo alespoň částečně napovědět, že s realitou to myslí tvůrci vážně. Ovšem, chyba lávky.

Taktika stranou, aneb přibližujeme se Lockdownu

Je to až k nevíře, ale opak se stal pravdou. Namísto propracované taktické stránky jsme se dočkali obyčejné tuctové střílečky. Jestliže jste byli zvyklí na plánování mise, udávání rozkazů, během nichž se z vás stal opravdový taktik a vůdce, budete nejspíše zklamáni. The Regiment totiž vypadá jako chudý příbuzný R6: Lockdown. Plánování chybí a po každém briefingu se vrhnete rovnou do akce. Styl hraní sice nepřipomíná Serious Sama, ale také ne simulaci protiteroristických jednotek. Jistě, během hraní budete leckdy střílet jak o život, ovšem přeci se jen objevuje malý náznak taktického rozhodování. Proto nelze bleskově vlítnout do místnosti a se stisknutým tlačítkem myši poslat nezbedné teroristy do horoucích pekel. Někdy se to samozřejmě povést může, pokud je zastihnete nepřipravené, jenže ne vždy končí vaše akce úspěchem. Proto je možná alternativa v podobně otevření dveří vašimi kolegy , vhození granátu do místnosti a následujícího vběhnutí a zneškodnění. Rychlost a přesnost vaší střelby a reakcí zkrátka hraje velkou roli. Stačí menší zaváhání a vaším směrem se blíží pekelnou rychlostí smršť kulek s ortelem smrti. Prakticky pořád je nutno sprintovat, abyste splnily časové limity. Na výběr jsou dva herní módy, arkáda a simulace. Rozdíl mezi nimi je však minimální. V simulaci přijdete o HUD a nepřátelé budou zákeřnější. Toť vše.

Ambasáda, farma, metro, parlament… a dál?

Nic! Ve hře se nachází pouze čtveřice prostředí, ve kterých budete plnit své úkoly. Trochu málo, že? Vypadá to tak, jenže tvůrce naštěstí neopustil rozum zcela a proto každé herní prostředí můžete vynásobit třemi, mise totiž plníte s různými týmy. Celkově tak dostanete tucet misí a jako bonus tutoriál. Ten vás seznámí s ovládáním i s postupy SAS jednotek. Již při hraní tutoriálu se mi v hlavě honilo spousta špatných myšlenek a sarkastických poznámek na adresu výrobců. Nikdy v životě se mi totiž nestalo, že bych při procházení tutoriálu strávil poměrně dlouhou herní dobu. Další šok nastal při první ostré misi a pokračoval až k úplnému dohrání celé hry. Obtížnost misí je totiž značně nevyvážená a namísto klasického principu "čím jsem dál, tím je hra těžší", je to přesně naopak. A tak se vám bude častokrát stávat, že první mise budete hrát například patnáckrát, než se s výsledným hodnocením dostane na požadovanou hranici 75 procent.

Po dokončení každé mise na váš čeká tabulka s hodnocením a jestliže se dostanete pod zmiňovaných 75 procent, je opakování jasnou povinností. Do toho všeho se započítává uplynulý čas (čím kratší doba na vyřešení situace a následovně celé mise, tím lépe), počet zraněných kolegů, mrtvých rukojmích a také míra (ne)humánního jednání. Pokud zasáhnete nepřítele mimo hlavu, je zde velká pravděpodobnost, že se po chvíli zvedne a čilý jako králíček vás překvapí ze zálohy. Nabízí se sice řešení v podobě „dodělání“ jedince smrtelným výstřelem, ovšem to se jaksi kříží s předpisy a navíc to neudělá dobře ani výslednému hodnocení. Proto je lepší ležícímu protivníkovi nasadit želízka a pokračovat dál. Trochu vtipné mi však přišlo, že máte zřejmě nekonečnou zásobu želízek, protože sem jich během jedné mise nasadil okolo dvaceti.

Kolegové, nepřátelé a umělá inteligence

Chování vašich kolegů je podivné. Na jednu stranu dokáží efektně zpacifikovat nepřítele, po obsazení určitého místa se správně rozestoupí a kryjí celý prostor a mnohdy vám zachrání život. Na druhou stranu vám však mohou při střelbě vlézt přímo před hlaveň a schytají i nějakou tu kulku namísto nepřátel. Tato jejich vlastnost vás naštve zvlášť v případě, kdy celou misi procházíte bez jediného problému, už se těšíte na dobré hodnocení a při čištění poslední místnosti někomu z jednotky hrábne a ihned nabírá směr vaše zbraň. Musím říci, že jsem mnohdy vypustil opravdu dost tvrdých nadávek na jejich adresu. Podobně se však chovají i nepřátelé. Sice se kryjí, používají rukojmí jako živý štít, občas vás překvapí vtipně hozeným granátem, jenže leckdy jsou jejich reakce neskutečné. Párkrát se mi stalo, že na mě nepřítel koukal asi 15 vteřin, než stiskl kohoutek u své zbraně. Celkový pocit z umělé inteligence je tak rozporuplný, občas potěší, občas vytočí.

Audiovizuální zpracování

Hra běží na Unreal enginu druhé generace a je to znát. Už jsme zkrátka zmlsaní jinými tituly a proto The Regiment působí poněkud zastarale. Přesto mě zarážel fakt, že v některých místech padl počet FPS na solidně neúnosnou hranici. Modely postav nevypadají až tak zle, stejně jako některé efekty jsou zpracovány dobře. Samozřejmě nemůžete očekávat moderní efekty jako HDR, dynamické osvětlování a podobně. Co se týče pohybů postav, měl bych pár výhrad. Teroristé a rukojmí jsou bez problému, ale vaše jednotka při běhu vypadá jak reprezentanti Keňi v chůzi. Po zvukové stránce se jedná opět o průměr. Výstřely a výbuchy by mohly být silnější, stejně jako dabing by mohl obsahovat více namluvených frází.

Multiplayer

Ten samozřejmě nechybí, ovšem jeho možnosti jsou značně omezené. Na výběr je pouze ze dvou módu, deathmatch a co-op. Hrát můžete jak po internetu, tak po LAN. Během testování hry jsem vyzkoušel oboje, a musím říct, že zábavu opravdu nepřinese. Je to možná škoda, protože alespoň kvalitní multiplayer by mohl zachránit výsledné hodnocení. Leč, nestalo se tak a my můžeme s klidem říct, že The Regiment se do herních análů opravdu nezapíše.

The Regiment
Windows PC
PlayStation PlayStation 2

Verdikt

Autoři slibovali realistickou simulaci speciálních jednotek. Namísto toho jsme se dočkali dost průměrné arkády, podobající se Rainbow Six: Lockdown. Ten však nabízí alespoň hezké grafické zpracování. Pokud máte spoustu volného času, silnější nervy a žádnou jinou hru, můžete zkusit štěstí u The Regiment. Možná se vám bude i trochu líbit, v horším případě jí budete mít stejně rádi jako já.

Co se nám líbí a nelíbí?

Arkádový styl hraní, vcelku zajímavé mise, na chvilku může i zabavit.
Příliš oldschool grafika s vyššími HW nároky, pouze čtyři typy herních prostředí, podivná AI, průměrné zvuky.
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama