Sherlock Holmes: Crimes and Punishment Recenze Sherlock Holmes: Crimes & Punishments

Sherlock Holmes: Crimes & Punishments

Jiří Bigas

Jiří Bigas

29. 9. 2014 22:06 8
Reklama

Vývojáři z ukrajinského studia Frogwares neprorazili s hrami o Sherlocku Holmesovi náhodou, nýbrž díky vlastní houževnatosti a píli. Jejich detektivní série, věnovaná proslulému soukromému očku, se datuje od roku 2002, kdy v jejich podání Holmes debutoval. S každým dalším dílem vývojáři sbírali cenné zkušenosti, které jim nakonec umožnily, aby hra z původně nenápadné adventury pro relativně omezenou skupinu fanoušků přerostla v opravdu velký titul, aniž by ale přitom ztratila svůj půvab. Upřímně, virtuální Sherlock Holmes nebyl hned napoprvé skvělou hrou, ale během let se velmi těsně přiblížil titulu, o němž hráči snili. Je proto nutné položit první detektivní otázku – nakolik se vývojáři poučili ze svých chyb a posunuli své umění dál?

ŠEST PŘÍBĚHŮ MÍSTO JEDNOHO

Nebudeme vás dlouho napínat, sedmý díl představuje mohutný krok vpřed v řadě směrů a jeho autorům se definitivně podařilo zpřetrhat okovy nízkonákladového vývoje, který byl z Holmese i přes jeho popularitu a nesporné kvality cítit. Výsledkem snažení je šestice původních případů, skládající hold povídkám Sira Arthura Conana Doyla, jejichž atmosféru se autorům podařilo zachytit a oživit nad očekávání dobře. V kůži soukromého detektiva budete řešit zdánlivě banální případy vraždy, výstřední loupeže i mysteriózní záhady v lehce hororové holmesovské tradici.

Každý z příběhů vám zabere přibližně dvě až tři hodiny. Během této doby musíte odhalit maximum stop, posbírat veškeré možné důkazy a vyzpovídat všechny podezřelé i svědky. Střípek po střípku tedy budete skládat obraz toho, co se vlastně stalo, zcela nové pojetí řešení případů ale představuje fakt, že tentokrát máte možnost případ nevyřešit, respektive obvinit ze zločinu nesprávnou osobu. Autoři vás nevedou za ruku po jediné správné cestičce, každý zločin má pochopitelně svého pachatele a jeho odhalení představuje kýžený výsledek. Existuje ovšem i možnost reálně neuspět, což vám podobná hra zpravidla neumožní. Buď postupujete správně, a tedy se doberete i řešení, anebo jste někde udělali chybu, něco přehlédli či opomněli, a v takovém případě vám drtivá většina titulů nedovolí pokračovat.

I NEÚSPĚCH PŘEDSTAVUJE ŘEŠENÍ

Musí vám tedy být postupně jasno, že Crimes & Punishments s neúspěšným závěrem počítá a navíc je i jedním ze zcela relevantních a pečlivě připravených vyústění případů. Je to velmi zajímavý způsob, jak donutit hráče nad případy skutečně přemýšlet a ne jen mechanicky vršit jeden důkaz za druhým ve snaze dobrat se v podstatě k libovolné hypotéze, kterou nám tvůrci prostřednictvím hry předloží coby správné řešení. Tentokrát vás hra přiměje uvažovat o případu od prvních okamžiků. Jakmile začnete vyslýchat svědky a podezřelé, už si v hlavě začnete formulovat vlastní domněnky, které neustále doplňujete a přehodnocujete v závislosti na tom, jak se vaše vyšetřování vyvíjí.

Jakmile začnete vyslýchat svědky a podezřelé, už si v hlavě začnete formulovat vlastní domněnky, které neustále doplňujete a přehodnocujete.

Klíčem k této hratelnosti, která působí bezmála revolučně v tom, jak přirozeně funguje, je Holmesova proslulá schopnost dedukce. Z jednotlivých výpovědí, stop a důkazů zmapujete základní fakta, závěry ale můžete učinit až ve chvíli, kdy mezi stopami a důkazy najdete nějakou souvislost. Když se vám to podaří, na základě vlastních podezření a získaných informací se pokusíte vydedukovat, jaké okolnosti sehrály v případu důležitou roli, jinými slovy - z objevených souvislostí musíte doslova poskládat konstrukci jednotlivých hypotéz. Důležitá fakta v případu, výpovědi svědků, nebo interpretace událostí si ale mnohdy odporují, takže nemůžete jen nahodile spojovat jednotlivé souvislosti. Nebo vlastně můžete a v tom je právě to kouzlo: Nesprávným výkladem snadno dojdete k chybnému závěru. Namísto varování, že si důkazy odporují, nebo jste něco přehlédli, vás hra v klidu nechá případ dokončit a až poté vám odhalí, nakolik jste byli úspěšní.

KDE NENÍ ŽALOBCE, NENÍ ANI SOUDCE

Vývojáři hráči neprošlapali jedinou nepřehlédnutelnou cestičku a namísto toho jej úspěšně matou hned několika možnými rozuzleními, přičemž většina chybných závěrů není vyloženě nesmyslná a lehce vás tak dokážou svést ze správné stopy. Mohl se z toho stát efektivní způsob, jak hráče přimět si hru zopakovat, pakliže v řešení některé záhady pohoří. Tuto příležitost však autoři patřičně nezúročili, protože nám umožní odhalit chybu ihned po skončení případu a rovnou nabízí možnost zopakovat si rozuzlení. Tím trochu popřeli původní myšlenku, která nahrávala na poměry adventur nebývalé znovuhratelnosti, pokud bychom se správné řešení dozvěděli třeba až na úplném konci hry. Je to škoda už proto, že většina kauz nabízí hned několik možných závěrů, jejichž důsledky navíc zdvojnásobuje skutečnost, že se Holmes může rozhodnout místo odhalení pachatele pro jeho osvobození v případě, že hráč shledá v případu nějaké polehčující okolnosti.

Možnost opravit svou chybu hru kazí, protože je zcela evidentní, že této berličky budou hráči zneužívat. Stejně tak mohou někteří zkušení virtuální detektivové poukázat na skutečnost, že s výjimkou případné dezinterpretace důkazů je titul relativně snadný. Kupříkladu vždy bezpečně poznáte, jestli jste dostatečně prozkoumali podezřelý předmět nebo oblast. Na druhou stranu to přispívá k plynulé hratelnosti, jelikož v podstatě bez zaškobrtnutí procházíte hrou, aniž by vás trýznila momenty, kdy nemáte k dispozici potřebný předmět, nebo jste přehlédli důležitou stopu. Neustále máte přehled o tom, co máte dělat, kam jít, nebo koho vyslechnout, což může být pro někoho známkou obratnosti autorů, jiného možná zklame, že jej hra při pátrání více neprověří.

NA BAKER STREET 221B SE ZABYDLÍTE

V lokacích snadno odhalíte všechny potřebné důkazy, během výslechů v podstatě nemůžete učinit chybu, pokud nejprve prozkoumáte zpovídanou osobu a odhalíte všechny detaily, které vám může prozradit její vzezření. Když máte využít Holmesův šestý smysl nebo představivost, připomínající detektivní pasáže z Batmana, hra vás znovu upozorní. O mnoho zajímavější jsou tak momenty, kdy se musíte vrátit na Baker Street, abyste provedli nějaký experiment či pokus, případně prozkoumali novinový archiv nebo encyklopedii ve snaze dozvědět se víc o nějaké události, osobě či předmětu. Jen v minimu případů bohužel přijdou ke slovu pověstné Holmesovy převleky, ale i tak jde o zábavné osvěžení. Podobně jako když se na krátký okamžik chopíte Holmesova společníka, doktora Johna Watsona, nebo dokonce psa Tobyho.

Nutnost neustále se vracet do mnoha lokací je v kombinaci s kapesní rozlohou jednotlivých lokací a zdlouhavým nahráváním deprimující.

Jako obvykle ale hraje prim především autentická atmosféra viktoriánského Londýna sklonku 19. století, kterou vedle tradičně výborného dabingu a hudby podtrhuje i odpovídající technické zpracování. Crimes & Punishments vůbec poprvé pohání Unreal Engine 3 a i když se stále nemůže měřit s absolutní špičkou, titul konečně nebrzdí v rozletu archaické grafika. Ačkoli jsou některé animace lehce kostrbaté a jednotlivé lokace svým rozsahem připomínají spíše komorní filmové kulisy, třeba během dialogů a typování postav je vidět, že grafici odvedli pořádný kus práce. Byť mimika postav nejde do takových podrobností jako v případě L.A. Noire, lze z chování a jednání svědků i leccos odvodit.

TRPĚLIVOST PŘINÁŠÍ RŮŽE. MÁM JICH CELOU KYTICI…

Na druhou stranu ale sužuje hru i několik drobných a jeden opravdu otravný nešvar. Automatické ukládání možná neuvítáte s nadšením, ale funguje spolehlivě. Pokud se však rozhodnete namísto 3rd person kamery hrát z perspektivy první osoby, měli byste se připravit na to, že vám snáze uniknou některé aktivní předměty a prvky. Kamera totiž není zdaleka tak benevolentní a bude vás nutit sehnout se pohledem i v případě, že chcete vzít za kliku od dveří. Skutečný problém ovšem představuje až časté cestování z místa na místo… Nutnost neustále se vracet do mnoha lokací a přejíždět opakovaně tam a zpět, je v kombinaci s kapesní rozlohou jednotlivých lokací a zdlouhavým nahráváním deprimující. Nasednete do kočáru, a i když si můžete cestu krátit procházením důkazů, čekáte neobvykle dlouho. Přijedete na místo, potvrdíte vstup do lokace a hned následuje další krátký loading. Stejně tak před každým dialogem, a to i v případě, že už jste postavu jednou vyzpovídali a máte pro ni jen doplňující otázku. Navzdory těmto neduhům jde o velmi podařenou hru, která zaujme především neortodoxním přístupem k řešení jednotlivých případů s možností neuspět ve svém snažení. Už jen proto stojí za to se o hru zajímat.

Hra u nás vychází s českými titulky. Lokalizovanou verzi jsme ale neměli v průběhu recenzování možnosti vyzkoušet, proto se k úrovni překladu vyjádříme později, například během streamovaného hraní v rámci HrejTV.

Sherlock Holmes: Crimes and Punishment
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 3
Xbox Xbox 360
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Pokud jste někdy uvažovali, že si zahrajete Sherlocka Holmese, tohle je nejlepší příležitost. Crimes & Punishments konečně vypadá jako moderní adventura, již odlišuje od konkurence zajímavý postup při řešení případů s možností učinit závěr na základě vlastní intuice a rozhodnout o osudu pachatele.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama