Rome: Total War - Alexander Recenze Rome: Total War - Alexander

Rome: Total War - Alexander

Zdeněk Princ

Zdeněk Princ

7. 8. 2006 22:51 7
Reklama

Alexandr Veliký byl bezesporu velkým dobyvatelským esem historie lidstva. Ačkoli jeho sláva pramení z předorané půdy otcem Filipem II., dokázal mladý Alexandr mnoho nevídaných skutků a to především na válečných polích. Příkladem nade vše budiž jeho vítězství v bitvě u Chaironeie, kde v osmnácti letech převzal poprvé velení nad těžkou jízdu Makedonců a zacházel s ní proti přesile dosti přesvědčivým způsobem. Následné tažení do Persie a desítky dobytých měst, které za sebou zanechával asi netřeba nadále jakkoli připomínat. Co však připomenout musím je fakt, že se právě zmiňované válečné tažení stalo námětem pro druhý datadisk k populární strategii Rome: Total War.

Život je jen otázkou výzev

Není vůbec žádným tajemstvím, že v Creative Assembly mají sérii Total War zvládnutou opravdu do puntíku. Co se posledního dílu Rome: Total War týče, nabídl kromě výborné grafiky především skvěle zvládnutou diplomacii, výstavbu římských měst a v neposlední řadě propracovaný soubojový monstrsystém. Pokud jste hráli předešlé díly série, jistě vám neunikl jeden malý detail. Všechny doposud vydané datadisky se pyšnily přízviskem Invasion. Expanze Alexander je však samotnými tvůrci prezentována jakožto bonusový materiál, detailně se zaměřující pouze na jedinou historickou postavu. Z toho jednoduše vyplývá, že kampaň je hratelná pouze za Makedonce a zbylé tři národy, kterými jsou Peršané, Indové a Skytové, si vyzkoušíte pouze ve třech z pěti singleplayerových módů.

Prvním z nich je Custom Battle, kde si můžete nastavit vše potřebné, od složení vaší a soupeřovy armády, přes místo bojiště až po pravidla, zda vyhrát na body, totálním zdecimováním nepřátelské armády, či ubráněním města. Pokud se neradi šťouráte v nastavení, je zde pro vás nachystán režim rychlé bitvy. Třetím, a v této hladině rozhodně nejlákavějším módem je tzv. Battle Tournament, ve kterém můžete soupeřit i skrze multiplayer na několika po sobě jdoucích bojištích. Pokud se spokojíte „jen“ s makedonskou armádou, kromě kampaně, jenž si rozpitváme za pár okamžiků, se můžete směle vrhnout do historických bitev. Je jich zde celkem šest, otevírají se postupně po vyhrání té předešlé a mimo atmosférický zážitek nabízejí i vcelku obsáhle namluvený komentář v podání herce Briana Blesseda, který působil u velkofilmu Alexander jakožto bojový poradce.

Svět nepatří slabým!

Nyní už přikročme k největší devize téhle expanze. Na mysli mám pochopitelně kampaň, která však rozhodně není procházkou růžovým sadem. Píše se rok 336 a Alexandr právě převzal moc po svém otci Filipu II. Úkol, který před nás vývojáři předložili se netváří nikterak složitě, avšak s jeho realizací se to má přesně naopak. V limitu 100 kol totiž musíte obsadit na třicet provincí, rozesetých po severu Afriky, jihu Evropy a značné části střední Asie. Cesta za obsazením vede pochopitelně skrze kruté bitvy proti urputně se bránícím nepřátelům. Aby byl dojem tehdejšího postavení Makedonců co nejrealističtější, prakticky zde není možnost jakkoli využívat diplomacii. Na jednu stranu velké realistické plus, na druhou stranu notné ochuzení možnosti hry. Zmíněných 100 kol se tak stane honbou za co možná největší armádou a množstvím peněz zároveň. Ačkoli se převážná část hry odehrává na známé strategické mapě, díky časovému limitu všechny možnosti hry na tomto místě zkrátka nevyužijete. Občas postavíte kolem dobytého města lepší hradby, kvůli obchodu vynaložíte náklady na stavbu lepších cest, ale že byste se nějak dlouze pozastavovali nad efektivním zázemím, to nejspíše ne.

Mluvím-li o armádě, nutno podotknout všechny podstatné změny. Armáda Makedonců sází především na těžkou kavalérii a na vojáky s dlouhými kopí, tvořící známé bojové postavení, falangu. Trochu hůře už na tom je Alexandrovo vojsko se střeleckým útokem, kde vrhači oštěpů jen stěží předčí lučištníky ostatních vojsk. Nejtvrdším oponentem vám budou jistojistě Peršané, kteří, vedeni svým králem Dareiem a vybroušenou AI, těží z přesně střílejících lučištníků a lehké kavalerie. Zbylé dvě frakce pak kromě indických válečných slonů a zuřivých barbarských berserků nedisponují ničím speciálním. Tyto armády se dají porazit i v oslabení a nepředstavují pro váš postup žádnou větší hrozbu. Musím však podotknout, že s předem vyhranou bitvou dokáže takové stádo splašených slůňat pěkně zamávat. Šílené okamžiky, kdy vzduchem létala moje těžká jízda už nechci v žádném případě znovu zažít. Pokud se už nyní těšíte na multiplayerové klání, potěším vás - multiplayer je právě tou částí hry, která si zasloužila láskyplný přístup vývojářů. Nemluvím snad ani o klasických bitvách dvou, až čtyř hráčů najednou, můj zájem utkvěl na výše zmíněném Battle Tournament. Máte možnost projít si tři turnaje po pěti, resp. třech misích, které až po okraj čiší dynamikou a čistou akcí. Navíc si můžete zahrát i historické bitvy, aniž byste je museli složitě odemykat.

Není všechno zlato, co se (aspoň trochu) třpytí…

Technické zpracování nedoznalo oproti původní hře žádných změn. Ačkoli použitý grafický engine má už něco za sebou, stále vypadá hra i v porovnání s nejnovějšími strategiemi vcelku obstojně. Ozvučení hry je také na velmi dobré úrovni, a to ať už jde o několikahlasný souhlas armády na vydaný pokyn, dusot kopyt, nebo ryk válečných slonů. Hudba si hraje do noty s děním na obrazovce a dokáže pěkně pocvičit vaší reprosoustavu. O mluveném komentáři jsem se již zmínil, ani zde není nic, co bych mohl vytknout.

Ačkoli se celá recenze nese v rozjařeném a vcelku uspokojivém duchu, je zde jedno veliké ale. Ostatně, stává se z toho už docela klišé. Původní díl série Total War, tedy japonský Shogun, nabídl světu trochu jinačí zábavu. Oslovil totiž převážně zaryté stratégy a ostatní hráči, holdující i jiným směrům, kteří nenašli co hledali, rychlým krokem od hry odešli. Nedokážu přesně říct, jestli je to chyba, ale když už ne původní Rome, tak alespoň tento datadisk je opět pro opravdu navyklé, hard-core hráče. Varuji před pocitem frustrace, který můžete mít až z přílišné obtížnosti kampaně i historických bitev, varuji před možnou smrtí Alexandra, čímž kampaň pochopitelně končí.

Rome: Total War - Alexander
Windows PC

Verdikt

Strategie v Creative Assembly umí, umí je však vytvářet pro stále se zmenšující skupinu hard-core hráčů, kteří jsou předháněni středním proudem. Z historického pohledu se Alexander zapíše do myslí hráčů jako ta náročná, 20hodinová fuška, se skvělým multiplayerem, bez kterého by si tahle hra tenkrát v hodnocení odnesla o bodík méně.

Co se nám líbí a nelíbí?

Multiplayer, mód Battle Tournament, hudba, Alexandrova těžká jízda, váleční sloni, umělá inteligence.
100 kolový limit, krok zpět v případě diplomacie a ekonomiky, hrou prolítnete tak rychle, že si ji skoro nestačíte užít, přílišná obtížnost.
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama