Recenze Tomb Raider I-III Remastered, aneb jak má vypadat poctivý remaster
Letošní Valentýn se kromě zamilovaných polibků a zběsile střílejícího Amora nesl také ve znamení jisté britské slečny, díky které předchozí generace hráčů předčasně dospěla.
Oznámení remasteru původních tří dílů série Tomb Raider působilo v minulém roce jako zjevení. První záběry z hraní a srovnávací screenshoty vyvolaly malou senzaci a autoři možná i trochu zaskočeni velkým zájmem opatrně odkrývali jednu kartu po druhé. A byť se vše zdálo být na dobré cestě, většina hráčů s předobjednávkami váhala, jelikož se jim to několikrát v minulosti šeredně vymstilo. Já byl jedním z nich a před několika lety jsem se zařekl, že si už nikdy žádnou hru nepředobjednám, ať jsou bonusové předměty či sleva sebelákavější. Kdybych tušil, jak to celé dopadne, s klidným svědomím a úsměvem na tváři bych se každému snažil obavy rozptýlit. Výsledný produkt je zkrátka úžasný a byť není úplně bez chyb, vrátíte se v něm do svého bezstarostného dětství a garantuji vám, že si znovu objevená dobrodružství prsaté archeoložky náležitě užijete. A vlastně se není čemu divit.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
- Doporučená cena: 28,99€ (cca 735 Kč)
- Česká lokalizace: Ano
- Obtížnost: Vyvážená
- Základní herní doba: 25-30 hodin
- Bude vás bavit: Pokud jste některý ze starších dílů již hráli
- Nebude vás bavit: Jste netrpěliví či zvyklí na moderní ovládání
Minulý týden totiž vyšlo najevo, že se jedná o profesionálně-fanouškovský projekt se vším všudy. Vývojáři z Aspyru úzce spolupracovali s tvůrcem projektu OpenLara, který má za cíl převést všechny starší díly série pomocí open-source enginu do moderní podoby. Jeho účast na remasteru byla zcela zásadní, k tomu přivedl do týmu několik oddaných fanoušků z řad komunity. Pod bedlivým dohledem Aspyru na něm více než rok usilovně pracovali a podle dostupných informací měli natolik volnou ruku, že mu mohli věnovat opravdovou péči. Zmiňovaný engine sice nesměli použít, za to ale dostali do rukou kompletní zdrojové kódy originálů, jelikož je Aspyr v minulosti úspěšně portoval na MacOS. Problém nebyl ani s oficiální licencí, protože Crystal Dynamics jako držitel IP spadá pod stejného vlastníka, a to společnost Embracer Group. Kromě lehce šibeničního valentýnského termínu nebylo prakticky nic dalšího, co by mohlo stát tvůrcům v cestě za splněním svého snu.
Get woke, go broke
Musím říct, že je to na finálním výsledku opravdu znát. V tomto případě se nejedná o žádnou rychlokvašku ani levný způsob, jak zabrnkat na nostalgickou strunu letitým fanouškům a následně jim řádně podojit peněženky. Tady se během vývoje evidentně přemýšlelo, a to s úctou a respektem k původnímu materiálu. Výjimkou je vývojářské studio Crystal Dynamics, které nezahálelo a přispělo svou troškou do mlýna tím, že na vás ihned po spuštění vyskočí upozornění, v němž se dočtete, že má hra jisté etické a rasové předsudky, s nimiž vůbec, ale vůbec nesouhlasí. Nakonec se ale rozhodli ponechat vše tak jak bylo původně navrženo, abychom se nad tím mohli zamyslet a následně se z toho poučit. Názor ať si udělá každý sám, já si jen smutně povzdechl nad dnešní hyperkorektní dobou. Naštěstí následovalo spuštění hlavního menu za doprovodu staré známé melodie prvního dílu. Na výběr jsou samozřejmě všechny tři díly včetně jejich datadisků, tedy Unfinished Business v případě prvního dílu, Golden Mask u dílu druhého a Lost Artifact u třetího. Jásat mohou zejména příznivci herních konzolí, protože na nich nebyla tato rozšíření doposud vydána.
Ať si už vyberete jakýkoliv díl, po jeho spuštění na vás čeká dobová videosekvence, a to vkusně převedená do vyššího rozlišení. Mladším hráčům možná způsobí menší šok, zatímco ostatní si jen připomenou, jak velký kus cesty herní průmysl za ta léta ušel. Po konci příběhového videa přijde srážka s realitou, nutno podotknout, že velmi příjemná. Nejdřív budete mít pocit, že se vlastně nic moc nezměnilo, protože přesně takto si hru pamatujete. Z omylu vás vyvede stisknutí tlačítka pro okamžité přepnutí mezi moderní adaptací a původním zpracováním. A věřte, že od té doby budete přepínat často, obzvlášť pokud jste milovníci série. Textury byly přepracovány od základů, jsou detailní a krásně ostré. Geometrie jednotlivých levelů zůstala stejná a vše je na svém původním místě. Hra dostala do vínku zbrusu nový systém nasvícení, díky čemuž vypadá mnohem realističtěji a od originálu je často k nepoznání. Pokud si ještě dobře vzpomínáte, první díl Tomb Raidera se většinu času halil do černého hávu. Bylo to dobové omezení kvůli slabému hardwarovému výkonu, jelikož tvůrci nemohli vykreslit celou lokaci najednou, a proto jej obcházeli omezením viditelnosti. Co bylo dál, než zvolený rádius kolem Lary, se jednoduše nahradilo tmou. Kromě značné úlevy na náročnosti to dodalo hře místy až mysteriózní nádech. V dnešní době už nejsou tato omezení potřeba, takže zde vidíte, kam až vaše okuláre dohlédnou.
To jsem si uvědomil během (zne)užívání nově přidaného fotografického režimu. Po jeho aktivaci se dění na obrazovce zastaví a kolem Lary můžete vesele kroužit, měnit úhel natočení, pózy, emoce, oblečky a výsledek si poté snadno uložit. Já ho však používal k něčemu úplně jinému. Pokud někde nebyly spuštěné mříže nebo zavřené dveře, prolétl jsem si nejdříve cestu vpřed jako duch. Většinu času jsem tak věděl, kolik ostrých zubů na mě číhá za bukem nebo jaká past ze mě udělá dvě malé archeoložky. Kromě pevných překážek jsem si tedy létal bez jakéhokoliv omezení a mohl si v klidu vše prohlédnout a naplánovat. Všiml jsem si také přidaných skyboxů, takže nad Larou nyní v noci svítí Měsíc a v džungli má nad sebou jasné nebe namísto černočerné tmy. Veškeré objekty jsou nově trojrozměrné a většinu času je to ku prospěchu věci. Párkrát se ovšem stane, že jsou dané objekty oproti původním spritům malé či barevně splývají s texturou, takže několik předmětů snadno přehlédnete. Čili pokud se někde zaseknete, stačí se na chvíli přepnout do původního vizuálu nebo si důkladně projít veškeré povrchy, jelikož hra na možnou interakci s předmětem sama upozorní vykřičníkem. Párkrát jsem také narazil na problikávající textury a několik nepříjemných glitchů, které by bylo určitě vhodné opravit v budoucích aktualizacích. Jedna už nám podle tvůrců klepe na dveře.
Novoty nedělají dobroty
Nyní se dostáváme ke zřejmě nejkontroverznější části samotné hry, a tou je prosté ovládání. Hned na začátek vás uklidním, původní tankové ovládání zůstalo zachováno, takže si můžete Lařino dobrodružství užít přesně tak, jak jste byli v minulosti zvyklí. Pro novou generaci hráčů a fanoušky novějších dílů série byla přichystána moderní variace, která ovšem většinu času přináší více problémů než užitku. Přiznám se, že mi hlavně ze začátku celkem vyhovovala. Ne, že by mi nějak zásadně vadilo původní ovládání, ale mrštnost Lary a okamžitá reakce byla přeci jen intuitivnější a měl jsem pocit, že mi hraní lépe odsýpá. První překvapení nastalo, když jsem zjistil, že nemůžu udělat úkroky do strany. Nešlo mi ani skákat dozadu či dopředu, Lara tam zamířila jednoduše pěšky. Postupem času jsem zjistil, že to sice udělat lze, ale pouze v případě vytažených zbraní. To by nebyl až takový problém, kdyby autoři zcela nepochopitelně rozhodli, že je musíte držet tlačítkem po celou dobu, zatímco u tankového ovládání stačí stejný čudlík jen stisknout.
Jakmile jsem se dostal pod vodu nebo do uzavřenějších prostor, začala kamera skákat kolem jako zajíc střelený brokovnicí.
Po čase jsem také objevil, že tlačítko pro akci, díky kterému se přichytáváte či vylézáte ven z vody, je nesmyslně rozděleno na dvě samostatná (v menu se druhé skrývá pod názvem Secondary). Jedním tedy sbíráte předměty, zatímco druhým se přichytáváte a k tomu mačkáte hromadu dalších podle aktuálního dění na obrazovce. Nechápavě jsem zakroutil hlavou, ale řekl jsem si, že zkusím dohrát rozehraný level. Bohužel herní mechaniky s novým ovládáním nepočítají, pořád se totiž pohybujete po čtvercích a kamera je tomu přizpůsobená. Jakmile jsem se dostal pod vodu nebo do uzavřenějších prostor, začala kolem skákat jako zajíc střelený brokovnicí. Tím jsem nad moderním ovládáním zlomil hůl a vrátil se k původnímu. Sice byl postup hrou citelně pomalejší, ale aspoň jsem měl nad Larou plnou kontrolu a skákal přesně tam, kam jsem zamýšlel. Za zmínku stojí rovněž fakt, že je ovládání všech dílů sjednocené podle třetího, takže má Lara možnost dělat obraty ve výskoku a vodě. Mnohé z vás potěší možnost si kompletně přenastavit tlačítka, což mimochodem vřele doporučuji, protože výchozí nastavení není dobře rozvržené.
Od fanoušků pro fanoušky
Jak jsem ale zmiňoval o několik řádků výše, moderní ovládání nemusíte vůbec používat. S původním rozvržením se hra ovládá stále dobře a po mých neblahých zkušenostech s modernou ho doporučuji jak předchozím, tak novým hráčům. Je samozřejmě otázkou, jaký poměr mezi těmito skupinami ve finále vlastně bude. Osobně si myslím, že jsou cílovou skupinou dnešní třicátníci a ti mohou být naprosto spokojení. V jediném balíčku dostanou citlivě zrestaurovanou kolekci všech tří nejznámějších dobrodružství lady Croft se všemi dodatky, kde snadno utopí desítky hodin a budou se královsky bavit. K tomu si připočtěme obří dávku všemožných achievementů a trofejí, zapomenout nesmím ani na režim New Game+. V něm jsou protivníci o poznání tužší, většina pastí je okamžitě smrtelná, pro ukládání pozic potřebujete sbírat krystaly a také přestanou fungovat cheaty. A jako sladkou třešničku na závěr hrdě uvádím, že se tato kolekce pyšní i českou lokalizací, a to v podobě titulků. Tomu říkám dokonalý fan servis a jen doufám, že se nakonec dočkáme stejně kvalitního remasteru i v případě čtvrtého a pátého dílu. Obzvlášť Last Revelation by stál opravdu za hřích.
Verdikt
Remasterovaná kolekce prvních tří Tomb Raiderů dopadla nad očekávání dobře a zejména pro fanoušky série se jedná o jasnou koupi, nad kterou nemusejí ani vteřinu váhat. Zato noví hráči by mohli mít s hraním problémy, byť se jim tvůrci přidáním modernějšího typu ovládání snažili vyjít vstříc.
