Recenze The Legend of Zelda: Skyward Sword HD, jednoho z nejlepších dobrodružství na Switchi
Seznam kapitol
Skyward Sword sice nepatří mezi nejpopulárnější pokračování série, dočkalo se však remasteru, který sliboval napravit jeho největší chyby. Měli byste s ním nakrmit váš Switch?
Řekněme si to na rovinu. Pro recenzování remasteru Zeldy nejsem tou nejpovolanější osobou. Moje zkušenosti se sérií spočívají ve dvou dílech, konkrétně jde o Breath of the Wild a Spirit Tracks. K remasteru Skyward Sword jsem tedy přistupoval jako slovutná “nepopsaná tabule” se spíše mlhavým ponětím o tom, že by mělo jít o jednu z těch nejslabších Zeld vůbec.
Inu, pokud jde o nejslabší Zeldu vůbec, tak bych asi měl dohnat ostatní resty.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
- Doporučená cena: 1499 Kč
- Základní herní doba: 25 až 30 hodin
- Česká lokalizace: Ne
- Faktor znovuhratelnosti: Nízký
- Obtížnost: Bez nastavení, průměrná, některé bossfighty dost obtížné
- Hey, listen!: Ne!
Na druhou stranu pojem “nejslabší Zelda” zároveň označuje hru, která sbírala nejvyšší známky i ocenění pro nejlepší hru roku. Skyward Sword měl tedy i v základu velmi slušně nakročeno a na Switchi mělo dojít především k vypilování té nejbolestivější stránky hry - ovládání. Povedlo se?
NAD MRAKY
Skyward Sword staví hráče na samý počátek příběhu o Linkovi, Zeldě a království Hyrule. Tedy do dob, kdy Hyrule jako takové vlastně neexistuje a hrdina v zeleném se učí rytířství v nebeském království Skyloft. Až nemilá událost konečně otevře neprostupná mračna a Link se vydává na záhadný povrch, jak už to tak bývá, zachránit elegantní krček eponymní princezně.
Pokud jste Skyward Sword hráli v jeho původním Wii vydání z roku 2011, a v zásadě i jakýkoliv jiný díl série, asi vám nemusím nijak podrobně představovat, co je vlastně náplní hry. Stejně jako ostatní pokračování i SS přináší jeden charakteristický prvek, v tomto případě létání. Místo vlaků, kluzáku nebo lodí Link cestuje na svém věrném opeřenci a ve volném čase prozkoumává zákoutí Skyloftu. To pravé ořechové se ale skrývá v portálech, které se otevírají v jinak neprostupných mracích.
Skyward Sword poměrně citlivě skloubí průzkum prostředí, řešení více či méně fyzikálně založených hádanek a boj. Ve třech odlišných prostředích (zelený les, vyprahlá poušť a rozpálený vulkán) Link postupně otevírá cesty dále a tak trochu ve stylu metroidvanie získává nové vybavení. Pocitově “pasivní” hraní s řešením hádanek převažuje nad “aktivním” bojem, to ale nijak nevadí. Subjektivně je totiž Skyward Sword mnohem jistější při bádání nad cestou dále, souboje zas tak zábavné nejsou.
Související články
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
