Recenze survival hororu The Callisto Protocol, žhavého adepta na nejmrazivější zážitek sezóny | Kapitola 2

Design lokací hodnotím vesměs pozitivně s tím, že mě opravdu zaráží neschopnost autorů nějakým způsobem na současné generaci konzolí obejít nesmyslně dlouhé větrací šachty a pomalé průchody mezi dvěma úzkými stěnami, které na PlayStationu 4 a Xboxech z rodiny One zakrývají načítání dalších místností. To už dnes díky SSD diskům opravdu není potřeba a ačkoli rozumím tomu, že přestavovat kvůli tomu herní mapu není úplně efektivní, zrychlení pohybu hlavního hrdiny by v těchto sekcích rozhodně neuškodilo.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

• Doporučená cena: 1849 Kč (PS Store)
• Základní herní doba: Zhruba 12 hodin
• Česká lokalizace: Ne
• Obtížnost: Dobře vyvážená, tři možnosti nastavení, časem přibyde hardcore mód
• Vyžaduje náhradní spodní prádlo? Ne nutně, ale může se hodit

Úroveň grafického zpracování The Callisto Protocol nepochybně řadí mezi ty pohlednější hry současné produkce. Vysoká kvalita textur i efektů pomáhá vytvořit působivou hutnou atmosféru, obzvlášť v hororovém žánru tak důležitou. Celkovému zážitku z hraní navíc nepochybně pomáhá absence jakýchkoli rušivých ukazatelů na obrazovce jako jsou životy nebo munice. Informaci o hodnotě zdraví vyčtete z dobře viditelného implantátu na Jacobově krku, stav munice zase prozradí displej přímo na zbrani. Napětí a strach tak z mého pohledu nejvíce ředí časté automatické checkpointy, ačkoli jako člověku, který podobné zážitky cíleně nevyhledává, mi bezpečnější postup vlastně vůbec nevadil.

Nepřátelé a jejich pohyby vypadají velice uvěřitelně, největší slabinu nicméně vidím v některých způsobech interakce s nimi. Zatímco reakce na zásahy střelnými zbraněmi mi přijdou zcela adekvátní, útoky na blízko jako by jejich těla především na pohled tak trochu míjely. Občas mám pocit, jako by hlavní hrdina spíše jen mával obuškem ve vzduchu a některé zásahy navíc postrádaly ten správný dopad. Podobný dojem mám třeba ze situací, kdy Jacob otevírá masivní těžké dveře. Trvá mu to a naříká, ocelová vrata ale z nějakého důvodu přesto působí dojmem, jako by byla vyrobena z papíru.

Početní převaha v boji na blízko je zdaleka nejsilnější zbraní vašich soupeřů

Umělá inteligence nepřátel je velice agresivní a v naprosté většině hrne monstra nelítostně vpřed. Výjimku zcela pochopitelně tvoří snad jen mutanti se schopností útočit na dálku, jinak je početní převaha v boji na blízko zdaleka nejsilnější zbraní vašich soupeřů. Jedinou, ovšem výraznou výhradu, mám k chování monster, která se orientují čistě podle sluchu. Hra umožňuje v přikrčeném pohybu jejich “tichou“ likvidaci, opakované bodání nožem a skřek umírajícího nepřítele ale nikdy neupoutá ničí pozornost a to ani v případě, že další soupeř stojí jen o metr vedle. Dokončení hry na prostřední ze tří obtížností rozhodně nepředstavuje kdovíjak náročnou výzvu, arény se slepými monstry jsou ale skutečně postavené jen na tom, že hráč celou oblast v podřepu projde a opakovaně mačká jediné tlačítko.