Recenze Starfield, mezihvězdného dobrodružství, které zaspalo dobu | Kapitola 2
Hry ze stáje Bethesda Game Studios mají po celém světě miliony fanoušků. Postapokalyptický Fallout či série The Elder Scrolls ve svých světech přivítaly nespočet dobrodruhů. Todd Howard, kontroverzní duchovní otec Bethesdy, nám letos přináší novou herní značku - Starfield. Očekávaná vesmírná odyssea se dle Howardových slov rodila 25 let, tedy alespoň v jeho myšlenkách. Dokázala Bethesda dostát svým slibům a vytvořit obrovské vesmírné pískoviště, na kterém je radost trávit dlouhé hodiny, nebo se vize nenaplnily?
NASA Punk má grády
Starfield se odehrává ve 24. století. Pokud čekáte, že lidstvo v této době disponuje extrémně pokročilými technologiemi, mýlíte se. Mimo gravitační pohon, který slouží k cestování napříč soustavami, se Starfield drží překvapivě při zemi. Drtivá většina lodí, přístrojů a zbraní má velice blízko k současným technologiím. Místy se dokonce setkáte i s retro designem (dveře, záznamová zařízení atd.). Často vám díky tomu při hraní bude připadat, že nejste zase v až tak vzdálené budoucnosti. Samozřejmě se dají najít výjimky, např. ve formě laserových zbraní, ale stále převažuje ono reálné zpracování, které se mi ve výsledku velice zamlouvalo.
Nejen vesmírná kocábka je vaším domovem
Co by to bylo za sci-fi hru, kdyby v ní nebyly vesmírné koráby. K cestování mezi planetami a soustavami budete využívat vlastní vesmírnou loď, kterou si lze upravit podle vašich preferencí a stylu hry. K úpravám slouží editor, do kterého se dostanete po interakci s NPC, a to v jednom z mnoha vesmírných přístavů. Pokud budete chtít, můžete se opravdu vyřádit a klidně vytvořit megalomanské plavidlo, které budí respekt napříč mnoha systémy. Uživatelské rozhraní editoru (a nejen jej) je bohužel hodně krkolomné, ale po chvíli nadávání jsem se do tvorby lodí dokázal ponořit naplno. Upravovat můžete nejen vzhled, ale také statistiky lodě. Namontovat lze silnější zbraně, větší zavazadlový prostor, lepší ubikace či výkonnější gravitační pohon a motory. Vyhraje si každý a pokud se do stavění příliš nehrnete, můžete zvolit jednoduchý upgrade.
Pokud budete chtít, můžete se opravdu vyřádit.
Pro opravdové konstruktéry Starfield nabízí tzv. outposty - předsunuté základny, které mohou být jednak vaším domovem, ale slouží také jako generátory surovin, potřebných pro výzkum a vylepšování vašeho vybavení. Osobně jsem se do outpostů příliš nepouštěl, ale pokud např. milujete stavění základen ve Fallout, budete mít radost.
Dovednosti dělají průzkumníka
Za úkoly a zabití získáváte klasické zkušenosti a levely. Maximální úroveň postavy ve Starfield nenajdeme. Díky tomu lze odemknout veškeré dovednosti, které hra nabízí a stát se opravdu silným dobrodruhem. Talentový strom obsahuje mnoho skillů, které jsou rozděleny do několika sekcí. Pokud se rádi zaměřujete na boj, budete investovat body do zvýšení poškození. Jestliže pak chcete zlepšit svůj zážitek z boje ve vesmíru, doporučuji se zaměřit na zvýšení úrovně pilotní licence. Zkrátka nepřijdou ani houževnatí vědátoři a průzkumníci. Postavu si díky talentovému stromu můžete upravit zcela dle svých představ a ačkoliv se nejedná o žádný přelomový systém, je rozdělování bodů příjemným RPG prvkem. Zbraně a skafandr lze modifikovat, což má mnohdy za výsledek znatelné zvýšení síly a odolnosti. Pokud si tedy chcete vašeho průzkumníka pořádně vypiplat, Starfield vám to umožní.
Nudné planety
Ačkoliv se zpočátku muže průzkum planet jevit jako solidní aktivita, po čase se z něj stane stereotypní a nezáživná záležitost. Ve hře sice nalezneme tisíc planet, ale pouhá desetina je něčím vyloženě zajímavá. Zbytek využívá procedurální generování obsahu, díky čemuž budete neustále narážet na stejné jeskynní komplexy, základny a okolí. Jádrem průzkumu je skenování surovin, fauny a flóry, což mě zabavilo na pouhých pár hodin a nedokážu si představit, že bych se do zkoumání planet dokázal ponořit více. To vše pouze za pomoci jetpacku a pěší chůze, žádné planetární vozítko zde není.
Vesmírná hra bez vesmíru
Od Starfield jsem čekal souboje v temné prázdnotě vesmíru. Dostal jsem je? Ano. V dostatečné formě? Absolutně ne. Herní doba, kterou budete trávit mimo povrch planet či stanic, je vyloženě směšná. Vzduchoprázdno prakticky slouží pouze k rychlému cestování a smutnou situaci nezachrání ani občasné bitvy na oběžné dráze. S lodí nemůžete manuálně ani vzlétnout, přistát či zadokovat. Vše je řešeno otravnou animací, během které můžete jen koukat. Ať mi nikdo neříká, že to nejde. Stačí se podívat na již roky staré No Man´s Sky, ve kterém je cestování vesmírem vyřešeno daleko lépe. Starfield se sice odehrává ve vesmíru, ale hráči si jej moc neužijí. Velice to kazí imerzi a celkový zážitek ze hry. Tohle je průšvih.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
