Recenze skvělého DLC Horizon Forbidden West: Burning Shores, které Aloy zavede do Hollywoodu | Kapitola 3
Seznam kapitol
Mám takový pocit, že mám s Aloy od posledně nevyřízené účty. Předně, jestli mě budí nějaké mé dřívější hodnocení ze spaní, jde o Horizon Forbidden West. Už před rokem jsem byl na vážkách, jestli si nejznámější rusovlasá hrdinka nezasloužila o bodík víc, jakkoliv jsem se nakonec vcelku sebejistě přiklonil ke konečné osmičce. Od té doby ale uběhlo čtrnáct měsíců, já měl čas přemýšlet, zpytovat, a rozjímat nad tím, jestli jsem vývojářskému týmu Guerrilla Games trochu neuškodil. Co víc, opakovaně mě to táhlo zpět do hry. Nejsem zrovna ten, který by vyzobával úplně všechno, a tak mi i po dohrání základní hry několik vedlejších úkolů zbývalo. Nepřiměl jsem se. Nakonec to bylo až vycházivší DLC, které mě uvrtalo k tomu tuhle hru zase po roce zapnout.
Tady někde měla původní recenze končit. Byl by ale hřích, kdybych opomenul jednu věc, která zaznívá všude a tady o ní nepadla ani čárka. Je tu totiž jedna část, která si zaslouží ještě pár řádků. Třeba jeden. Nebo třeba deset.
Pokud by musel být jeden…
Hezčí hru si pravděpodobně dnes nezahrajete. Burning Shores jsou překrásné.
Pokud by jich muselo být deset…
… tak bych asi vypíchl fakt, že DLC vychází jen na PS5. Hezčí hru si pravděpodobně dnes nezahrajete, to je fakt. I Forbidden West byl překrásný, ale přijde mi, že až Burning Shores se zbavilo kompromisů. Netuším, nakolik se na tom podepsala exkluzivita (která se spíše otiskla na vlastnostech nového mounta), nebo třeba další rok v pomyslné vývojářské peci. Je mi to jedno. Burning Shores ale představuje vizuální strop minimálně open-worldových her. Chápu, proč se všechny hry ženou za realističností, ale čím dál tím víc razím myšlenku, že sám víc nepotřebuju. Forbidden West, respektive Burning Shores by měl být novým standardem podobných her, ke kterému se vývojáři chtějí alespoň přiblížit.
Verdikt
Přál bych si víc, ve výsledku ale víc nepotřebuji. Obsahově nenabité, ale přesto plné DLC představuje labutí píseň, jakýsi dezert za jednou z nejlepších her loňského roku. Anebo třeba také předkrm před závěrečným chodem, který teprve přijde s třetím dílem. Tak či tak, v podstatě vám Burning Shores jenom protáhne pobyt v luxusní restauraci, z níž se vám moc nechce a kde byste rádi strávili mnohem delší čas.
