Ratchet & Clank: Rift Apart Recenze Recenze Ratchet & Clank: Rift Apart, nejhravější exkluzivity pro PlayStation 5

Recenze Ratchet & Clank: Rift Apart, nejhravější exkluzivity pro PlayStation 5 | Kapitola 2

David Plecháček

David Plecháček

8. 6. 2021 16:00 13

Seznam kapitol

1. TRHÁME 2. VE VÍRU BOJE 3. HEBKÝ NA DOTEK

Že jsou rodinné hry na konzolích potřeba, to je obecně známý fakt. Sony tentokrát neplní díru na trhu s Knackem, ale vytahuje mnohem těžší kalibr. Hru, která byla dlouhé roky u ledu a v roce 2016 ji z něj vytáhlo studio Insomniac. Tehdy všem vytřelo zrak. Překoná sebe samo?

Reklama

RAMBO A CLANK

Primárně jde ale pořád o hru, a tak tomu samozřejmě odpovídá i herní design. Hlavní hrdinové čelí hotové armádě nepřátel, které musí porazit. Dost tomu pomáhá i to, že Nefarious existuje v nové dimenzi hned dvakrát (vedle doktora z původní dimenze jde o císaře, který má pod palcem celý zdejší svět), ale ani Ratchet na to nebude sám – protože v příběhu potká svůj samičí protějšek, lombaxku Rivet. A aby toho míchání nebylo málo, Ratchet s Clankem se nedobrovolně rozdělí. Zatímco Rivet využívá možností malého robůtka, Ratchet si nového parťáka musí teprve najít. 

Zpátky k likvidaci armády nepřátel. Nejčastěji proti vám budou stát jednotky Zlotřilce, protivníci jsou však s ohledem na různé světy rozmanitější. Specificky ke konci by nicméně rozmanitosti mohlo být přeci jen o fous víc. Co ale hra nedokáže počtem nepřátel, to dohání počtem zbraní. Těch je opět v nabídce mraky, odemykáte si je postupně za posbírané penízky u paní Zurkonové, a každá zbraň je úplně jiná a jiným způsobem zajímavá a užitečná. Střílet budete hodně, ale ten bordel, který dokážete především v pozdějších fázích rozpoutat, ten je nevídaný. Když člověk odhlédne od základního herního loopu, který spočívá v příletu na planetku, vyhodnocení problému a prosté cestě kupředu za vaším cílem, je právě správa zbraní asi tím nejlepším prvkem hry. Funguje přitom úplně stejně jako posledně, takže kromě samotného nákupu musíte vhodně distribuovat měnu určenou k jejich vylepšování, které tu přidá větší průraznost, tu přidá delší výdrž paprsku, tu zase dokážete propojit elektrickým proudem více nepřátel, nebo se železnými kotouči do pily prakticky doslova prořezat tlupou nepřátel před vámi. Zbytečně dopodrobna představovat jednotlivé zbraně považuju za kontraproduktivní, protože budete mít dětinskou radost z jejich objevování. Jen tedy prozradím, že vám některé hračky budou důvěrně známé, zatímco si jiné odbydou premiéru.

V tomto smyslu se vlastně nedokážu rozhodnout, jestli fakt, že Ratchet a Rivet sdílejí stejnou výbavu, považuju za klad nebo zápor. Za oba se hraje úplně stejně, mají stejnou výbavu, umí stejné věci, mají stejný (vizuálně odlišný) klíč, který můžete použít pro útoky z blízka… jsou jako přes kopírák, a ještě k tomu mají to, co druhý v jiné misi odemkne. Užijete si sice o to víc celého arzenálu, jen to vlastně příliš nedává smysl. 

ANI MOC, ANI MÁLO

I to částečně dokládá největší nevýhodu hry – nedokáže vlastně příliš překvapit. Často se v textu vracím k předchozí hře, protože nebyla jiná. I dimenze, nový mechanismus, který mohl celou hru patřičným způsobem okořenit, zůstává v mých očích nevyužitý. Jenže zatímco jindy by podobný fakt ovlivnil vyznění celé recenze, v případě Rift Apart má hra tolik trumfů v rukávu, že tyto nedostatky můžete směle hodit za hlavu.

Haptické vibrace jsou naprosto fenomenální a dávají vám nevídanou odezvu, kterou jinde nepocítíte. Zatímco v jiných hrách prostě cítíte vibrace, jakmile se autoři zaměří i na tuhle funkci, automaticky pozvedávají celý zážitek o level výš

Příběh, leč v mnoha ohledech nedospělý a vlastně poměrně předvídatelný, jednoduše představuje důvod k tomu, proč se vydat dál a prozkoumat jednu z dostupných planet, proč vzít do ruky další z nových zbraní, a proč s ní roztavit dalšího emzáka, který vám stoupne do cesty. Kdo chce, může prozkoumávat všechna zákoutí, která jsou dostupná. Ať už abyste chtěli více chechtáků nebo raritánium na upgrady. Také můžete pátrat po velkém množství secretů a hledat třeba zlaté šrouby nebo další věci, které vám hru jenom okoření. Pokud budete chtít, můžete své síly poměřit s nepřáteli v aréně, za které si také můžete odnést nějakou tu korunku anebo třeba získat nové fešné boty do vašeho setu. Možností nabízí hra celou řadu, ale zase ne tolik, aby vás zahltila a vy nevěděli, kam dřív skočit.

Jestli Ratchet & Clank něčím vyniká, je to možná skutečně určitá vyváženost celého zážitku. Bojujete hodně, ale užijete si i klidnější pasáže. Prozkoumáváte hodně, ale nikdy nejste na jednom místě dost dlouho na to, abyste se začali nudit. A platí to i pro grafiku. Na jedné straně je okouzlující, ostrá, barevná, plná detailů, ale pak jste doslova fascinování počtem létajících a vybuchujících efektů, které před sebou vidíte. Každý svět je jiný. Jeden představuje klasickou džungli plnou místních živočichů, ale podíváte se i do pulzujícího velkoměsta plného neonů. Právě v ty momenty oceníte novou konzoli, která se ani jednou nezakucká, nezvýší otáčky masivního větráku pod bílými plasty, a ještě si u toho budete hýčkat DualSense…

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Související články

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama