Hrej.cz MLB The Show 21 Recenze

Recenze MLB The Show 21, aktuálního ročníku nejlepšího baseballu na trhu

tadeas-pepr
Tadeáš Pepř
27. 4. 2021 16:30 3 Sdílej:

Seznam kapitol

1. POPRVÉ NA XBOXU 2. JAKO LONI?

Jedna pálka, jeden míček, čtyři mety a parta borců s nadlidskými reflexy, kteří se chystají sehrát další šachovou partii v čtvrtkruhové výseči. Pro někoho nejnudnější sport na světě, pro jiné životní vášeň. I na obrazovkách, letos navíc poprvé na Xboxu.

Reklama
Reklama

Už čtyři roky se tady vypisuji ze své lásky k virtuálnímu baseballu. Sport, který společně s kriketem patří k těm nejméně populárním mainstreamovým disciplínám v České republice (co Češi proti těm pálkám mají?), mě prostě chytl pevně za srdce, a i když většina našinců uznává jen herní fotbal, hokej, méně obvykle pak americký fotbal a basketbal, považuji MLB The Show za nejlepší sportovní hru na trhu. Alespoň z hlediska toho, jak věrně zobrazuje skutečné zápasy, hráče navíc zbytečně nešikanuje svým finančním modelem. Aktuální ročník 21 navíc poprvé míří na novou generaci konzolí, i když ty staré v repertoáru zůstávají.


MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

  • Doporučená cena: 1849 Kč
  • Doba pro základní pochopení hry: 5-15 hodin
  • Česká lokalizace: Ne
  • Obtížnost: Dynamická, pro každou fázi hry zvlášť
  • Míra zpracování skutečného sportu: Perfektní
  • Využití DualSense: Mírné

Ano, mluvím o “generaci konzolí”, nikoliv PlayStationu 5. MLB The Show bývala léta výsadou konzolí od Sony,  za sérií ostatně stojí domácí studio Sony San Diego a Show vychází pod záštitou SIE. Toho si ale po letech konečně všimli zástupci samotné soutěže MLB a Sony nastavili tvrdé podmínky. „Pokud chcete dále dělat baseball, dotáhněte ho na další platformy“. Došlo tak k téměř absurdní situaci - z nabídky Xbox Game Pass spustíte hru, která vás na začátku přivítá logem Sony a PlayStationu (to mimochodem nejde přeskočit, náhoda?). Před pár lety ještě absolutně sci-fi představa, dnes realita. Precedens? Spíše ne. I tak jde ale o další krok k definitivnímu konci konzolových válek, tak jak je známe, nebo alespoň jejich “exkluzivní” fázi.

NA NOVÝCH HŘIŠTÍCH

MLB The Show 21 jsem tedy hrál na obou aktuálních konzolích a můžu je srovnávat. Nakonec jde o jeden z nejzajímavějších aspektů nového ročníku. Hned na začátek totiž můžu prozradit, že letošní ročník je tím klasickým přechodovým, nejistě rozkročeným mezi dvěma konzolovými generacemi. Jenže zatímco třeba FIFA 21 přinesla důkladně vylepšený engine, lepší grafiku a podstatně bohatší nabídku animací, Show 21 mezi generacemi nepřináší vůbec nic, tedy kromě editoru stadionů, ale ten není ničím, co by vás donutilo okamžitě pořizovat PlayStation 5.

Hráči například přišli o možnost přenosu uložených her z minula.

Nové generace a přechod na Xbox s sebou navíc nesou jistá úskalí. Hráči například přišli o možnost přenosu uložených her z minula. Se slzou v oku jsem se tedy musel rozloučit s mým ranařem, kterého jsem si hýčkal od ročníku 18. Odehrál jsem s ním více než 1000 zápasů v Majors a napálil přes 400 homerunů. Odpočívej v pokoji na disku redakční PS4, Iane Pressley!

Autoři si navíc zatím nejsou jistí, jestli funkci vrátí v příštím ročníku, aby hráči mohli pokračovat alespoň se svými novými příběhy. Je to trochu škoda, tuto funkci by totiž podle mě měla mít každá sportovní hra, kterou si hráči kupují každý rok. Na druhou stranu se alespoň otevřel ekosystém platforem. Váš progress se přenáší mezi oběma platformami i mezi generacemi, s výjimkou mého oblíbeného režimu March to October. Nastavení tohoto přenosu je dost krkolomné a obzvlášť po spuštění hry při zatížení serverů moc nefungovalo, jde ale o jednorázový krok, který vám výrazně ulehčí život. Po aktivaci pak funguje bezvadně a dokonce přenáší i postup achievementů. Na Xboxu mi tak po přenosu dat okamžitě cinkl achievement za napálené homeruny.

STARÝ DOBRÝ BEJZBÓL

Z hlediska hratelnosti se spíše ladilo a rozšiřovalo. Většího přepracování se dočkala defenzivní fáze v poli, která je plynulejší a přirozenější. Ukazatelé a grafické prvky jsou o něco přehlednější a i nezkušení hráči mohou lépe tušit, co je vlastně jejich aktuálním cílem. Novinkou je analogový režim nadhazování, takzvaný pinpoint. Ten dává vzpomenout na kouzlení ve hrách s Harrym Potterem nebo vysekávání triků v sérii Skate. Své fanoušky si jistě najde, s trochou cviku může patřit k těm nejpřesnějším metodám nadhazování. Pro mě je ale příliš náročný na prsty, zůstávám věrný klasice v podobě varianty Meter.

March to October se dočkal menších úprav a větší dynamiky, pocitově po hráčích požaduje méně grindování z šestých nebo pátých směn a nechává více vyniknout klíčové momenty a hrdinské výkony jednotlivých hráčů. Oblíbený kartičkový Diamond Dynasty se více otevírá nové hráčské základně na Xboxech, přináší tedy rozmanitější nabídky karet a ještě více úzce zaměřených herních režimů. Kariérní Franchise se typicky nemění vůbec, jen letos těží z možností editoru stadionů, každé organizaci můžete postavit nový svatostánek.

Malou revolucí (jako každý rok) prošel Road to the Show. Váš vytvořený borec se nově velmi úzce váže na hráčský účet a lze jej používat i v Diamond Dynasty. Režim tak v mnohém připomíná spíše MyCareer série NBA 2K. Zase se změnil koncept vylepšování vytvořeného borce. Jednotlivé schopnosti můžete piplat pouze do úrovně 50, dále už musíte hráče nadopovat pomocí vybavení a novinky v podobě perků. To znamená, že je o něco složitější vytvořit ultimátního ranaře, zároveň ale můžete hráče mezi zápasy velmi výrazně přizpůsobovat. Můj nadhazovač měl tak v kapse hned dva “loadouty”, v jednom zápase tedy vrhal jedovaté bomby, v dalším zase kroutil míček tak, že by Kershaw záviděl.


BEZ PENĚZ NA HŘIŠTĚ NELEZ?

Zatímco konkurenční NBA 2K sází na brutální způsoby, jak hráčům z peněženek vytáhnout poslední cent, The Show je tradičně dost štědré. Prakticky za jakékoliv hraní dostáváte odměny v podobě balíčků, ze kterých pravidelně padají hvězdní hráči. Během recenzování na mě vykoukl třeba Clayton Kershaw, hvězdný nadhazovač Yankees. A to bez jakékoliv námahy. I příležitostní hráči si tak během sezóny tým vyzbrojí superhvězdami a postaví skutečný “ultimate team”. Bez dalších investic.


Z Road to the Show se automaticky nestává Call of Duty, pořád na vás dýchá jistá baseballová atmosféra a zachovány byly i rádoby příběhové rozhovory s agentem nebo trenéry. Postup hráče do Majors navíc nově komentují poměrně generické podcasty se známými osobnostmi baseballového světa. Nakonec musím zmínit i možnost stát se 2-way hráčem, tedy kombinací výborného nadhazovače a pálkaře. Nejde o žádnou fantasy možnost, takoví hráči skutečně úřadují i ve skutečné lize MLB, hra vám ale tuto možnost dost okatě nutí, až po pár odehraných zápasech ji můžete definitivně odmítnout. I kvůli hlubšímu provázání s dalšími online režimy tak RTTS nepůsobí tak přátelsky vůči offline hráčům, jako dříve. Naštěstí se ale stále nepropadá do naprosté letargie a agresivní snahy vyždímat z vás peníze, jako to umí NBA 2K. 

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Související články

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz