Recenze Farming Simulator 22, hry, v níž je čas zasít nový engine | Kapitola 2

NA POČÁTKU BYLO ZRNO

Tím se můžeme zvolna přesunout k novým mechanismům. Tím asi nejzásadnějším pro hratelnost jsou výrobní procesy. Dosud totiž platilo, že pracně vybojovaný materiál jste jen odvezli do sýpky nebo obchodu, tam ho “nalili” do díry a okamžitě směnili za peníze. Farming Simulator 22 vám ale dává možnost suroviny trochu více zhodnotit skrz sekundární nebo dokonce terciální výrobu. Třeba zmíněné olivy tak můžete rovnou odvézt do lisovny, kde z nich získáte olej, zrno zase zpracuje mlýn a výsledkem je mouka, ze dřeva vyrobíte nábytek, a tak dále. Takové zboží sice stojí více práce, ale můžete jej lépe prodat. Na konci hry navíc číhají i komplikovanější procesy, třeba výroba koncových potravin. Do pekárny tak pro maximální efektivitu musíte navézt jahody, mléko, mouku a třeba vejce.

Do momentu, kdy už si svépomocí vyprodukujete všechny suroviny pro pečení chleba, tak dojdete po spoustě práce a dřiny

To značně obohacuje pozdější fázi hry, když už máte v peněžence hodně těsno a rádi byste utráceli. Budování infrastruktury jako takové totiž vyžaduje hodně času, prostoru i financí. Budovy můžete kupovat nebo si je rovnou stavět na pozemky, úplně levné to ale není. Do momentu, kdy už si svépomocí vyprodukujete všechny suroviny pro pečení chleba, tak dojdete po spoustě práce a dřiny na virtuálních polích a pastvinách. Farming Simulator rozhodně není hrou, kterou byste najednou sfoukli během jednoho večera.

Systém jako takový funguje velmi dobře a staví v podstatě novou úroveň hratelnosti nad základní budování zemědělského impéria, ze kterého se už dříve nebylo kam posouvat. Stále je tu ale hodně prostoru pro zlepšení a další prohloubení možností.

BÍLÝ NEPŘÍTEL

Druhou velkou hratelnostní novinkou je implementace ročních období a fungování měsíců v roce. Už v hPodu jsem se trochu podivoval tomu, že takto stěžejní prvek v simulátoru farmaření absentoval celkem 13 let, to ale nechme stranou. Důležitější je, že jsou měsíce jedním ze slabších prvků recenzované novinky.

i Zdroj: Hrej.cz

Samotný koncept je fajn. Možnost ukotvit jednotlivé činnosti do nějaké kalendářní logiky je super (systém však lze vypnout a hra pak funguje jako starší díly; také lze nastavit jejich délku, defaultně trvá jeden měsíc jeden den). Každá plodina má svá “okna”, kdy se správně sází, opečovává i sklízí. Je tedy třeba dobře kalkulovat s nákupem polí a jejich využitím, abyste půdu využili na maximum a jen hloupě necivěli na rostoucí brambory. Adekvátně času se také mění cena surovin a výrobků na trhu. Oba prvky je pak možné sledovat v grafech, ty by nicméně mohly být o něco přehlednější.

Je jen škoda, že celý systém měsíců působí trochu nedodělaným dojmem. Především v zimě hra trochu ztrácí šťávu. Na poli moc věcí k práci není, a pokud nevlastníte zvířata, které musíte dobře zásobit potravou, nebo nemáte alespoň lesnický základ, můžete se tak trochu nudit. V pozdějších fázích můžete v zimě třeba dohánět resty ze zmíněných produkčních linií a převážet suroviny a zboží sem a tam, ze začátku ale zimu nejspíš rovnou přeskočíte. Na tom nic nemění systém sněhu, který sice napadne a hezky zabělí krajinu, možnost hraní na silničáře ale vůbec není zajímavá a především je odklízení sněhu úplně k ničemu. Fyzikální model jízdy je stejně krkolomný jako v letních pařácích a úhledně rozhrnuté silnice potěší jen estéty.

Pokud jedete relativně pomalu po poli, na problém nenarazíte

Alespoň z dekorativního hlediska je střídání období celkem pohledné. Na podzim se mnou vybraná francouzská mapa hezky pestře zbarvila a i zimní krajinky mají něco do sebe. I sníh je ale z velké části řešen nechvalně proslulými texturami (o nich za moment) a z holínek vás pohled na něj určitě nevypálí.

UMĚLE NEINTELIGENTNÍ NEPŘÍTEL

Se změnou období jsem se mírně otřel o negativa hry, teď se ale musím do Farming Simulatoru 22 opřít o něco víc. Prvním zásadním problémem je technický stav. Novinka nevypadá špatně, obzvlášť technika je úžasně detailní, krásně rozanimovaná a některé složitější stroje zaujmou všemi hejblaty, rozjíždějícími se lištami a dalšími efekty. Fyzikální model je ale právě tím prvkem, který se od vydání prvního dílu prakticky nemění. Pokud jedete relativně pomalu po poli, na problém nenarazíte. Hra si ale stále vůbec neumí poradit se složitějšími kolizemi, překážkami nebo vyšší rychlostí. Jízda sto dvaceti kilometrovou rychlostí v pickupu je vysoce adrenalinovým a nerealistickým zážitkem. Pokud na něj naložíte třeba osm palet jahod (na korbě tak vznikne šílená hora zboží, kterou v nesmírně divokém úhlu doslova zabetonuje popruh), mění se vozidlo v nevyzpytatelný hopík, který se zběsile převrací nebo nepochopitelně poskakuje po mapě. 

Podobné brikule vás tradičně čekají při příliš prudkém odbočování s připnutými nástroji nebo překonávání terénních nerovností, a problémem bohužel zůstávají i naprosto elementární hratelnostní prvky jako je manipulace se dřevem nebo dalšími náklady. Třeba přepravku se salátem lze proměnit v jetpack a vyletět vysoko nad mapu. Hřebíčkem do rakve je pak naprosto dementní umělá inteligence kolemjedoucích vozidel, které to do vás z vedlejší nasolí plnou rychlostí a o moment později prozkoumávají nedalekou bioplynovou stanici z orbity.

Umělá inteligence téměř neexistující dopravy je ale celkem nicotná proti problémům, které zažijete s tou pracovní. Na farmě je nutné vykonávat celou řadu činností, na které sami prostě nestačíte, i tentokrát je tedy možné do akce povolat AI zaměstnance. Ti jakž takž zvládají lineární práci spočívající ve sklízení, hnojení, setí nebo obdělávání půdy. I když nasměrovat je tak, aby to vypadalo nějak úhledně, obzvlášť u atypicky tvarovaných polí, nebývá úplně snadné. AI ale umí mnohem víc, tedy alespoň na papíře. Teoreticky by měli zaměstnanci umět nasednout do vozidla, nabrat náklad, někam ho odvézt a složit. Systém pro vytváření těchto příkazů je ale naprosto katastroficky neintuitivní a složitý. K balení se hrou by možná měla být dodávána přihláška na základní kurz programování na matfyzu. A co víc, když už se vám podaří příkaz vytvořit, umělá inteligence si i s naprosto banálním zadáním většinou neporadí a zoufale volá o pomoc třeba když musí vjet do vrat. Většinou je tak jednodušší logistiku zařizovat vlastními silami. Chtít pak po AI, aby se třeba vyhla překážce, rozuměje traktoru s přívěsem, který jste si nachystali na cestu mezi polemi, už by bylo asi moc.