Deathloop Recenze Recenze Deathloop, smyčky, kterou musíte rozbít, ale pro samou zábavu to nebudete chtít udělat

Recenze Deathloop, smyčky, kterou musíte rozbít, ale pro samou zábavu to nebudete chtít udělat | Kapitola 3

David Plecháček

David Plecháček

21. 9. 2021 12:05 12

Seznam kapitol

1. ČEKÁNÍ NA SMRT 2. VČERA, DNES A ZÍTRA 3. ROZBÍT, ČI NEROZBÍT, TO JE OČ TU BĚŽÍ!

Vývojáři ze studia Arkane jsou obecně považováni za černého koně herního průmyslu. Jejich Dishonored je legenda a například rebootované Prey, ačkoliv se líbilo, už absolutním hitem nebylo. Deathloop tak mohl především překvapit, ale že bychom se už v září bavili o hře roku?!

Reklama

To nejdůležitější je, že to celé absolutně funguje bez jakéhokoliv zádrhelu. Naprosto precizní hratelnost, které upřímně nemám co vytknout, je doplněná naprosto precizním technickým stavem. Deathloop ani na moment nezaváhá, vypadá skvěle, a k ódám na jeho krásu chybí jen trochu kulervoucnější scény, které by z výsledku vymačkaly maximum. Síla technického zpracování totiž nespočívá v tom, že byste natípali miliardu screenshotů, takových chvil je ve hře vlastně až překvapivě málo, ale celý Blackreef nemá jedinou vadu na kráse a ještě to celé drží stabilních 60 snímků na vteřinu. Next-gen!

Deathloop dobře pracuje i s ovladačem DualSense

Dobře, možná to není něco, o čem byste museli okamžitě psát domů, zvykáme si na nové standardy. Až vyjde další překrásná hra, bude ještě o fous dál. Na druhou stranu spousta her ani těchto standardů nedosahuje, takže podstatou sdělení je zkrátka to, že vám nebude vůbec nic chybět. A propos, když už si zvykáme na standardy… Deathloop dobře pracuje i s ovladačem DualSense. Opět, po několika málo hrách to není něco, o čem bych asi musel sáhodlouze rozjímat, navíc během hraní snadno zapomenete na to, že něco jako „jiné/staré“ vibrace vůbec existují, ale fakt, že Deathloop dokáže DualSense využít, je rozhodně kladem do již tak nekritického textu.

POMÁHAT A CHRÁNIT

Jako by si vývojáři řekli, že ani tak toho není ve hře dost, a tak je tu ještě ona opačná strana mince. Režim, ve kterém uvidíte lov z druhé strany. Pokud hrajete za Colta, Julianna na vás může vyskočit prakticky odkudkoliv. Nejdřív vám zablokuje únikový východ do tunelů, posléze si dojde pro vás. Nebo vy pro ni. Někdy na ní nenarazíte, jak je rok dlouhý, pak vám klidně zkříží cestu třikrát po sobě. V ten moment se ze hry více méně stává duel, který na jednu stranu dokážou převážit ostatní NPC, které se k Julianně mohou přidat. Nebo máte štěstí a dočkáte se férového souboje. Tak či tak, souboje jsou spíše maličkatou epizodou, která jednoduše vyústí vaší, nebo Julianninou smrtí. Krátké epizody, po kterých si hlavní záporačku užijete opět na čas jenom ve svém sluchátku. 

Jenže pokud zvolíte druhý režim, totiž režim, v němž loop chráníte, hrajete tuto epizodní roli vlastně vy. Přihlásíte se do hry jiného Colta a zkusíte ho sprovodit ze světa a udržet loop zase o fous déle fungujícím. V mých očích se jedná hlavně o doplněk hlavní hry, pravdou ale je, že v ní při troše štěstí a vyrovnaného soupeře dokážete utopit množství kvalitně stráveného času. Tak předně, Julianna do rukou dostává kompletně odlišný, a také mnohem lepší, arzenál zbraní, než jaký je v rukou Colta. Pokud se zrovna nějaká hra povede, budete si připadat jako ve hře na kočku a myš, jen pro tentokrát nebudete tím chudákem odsouzeným k anihilaci, ale onou kočkou lačníci po bezbranném obratlovci. Navíc, ačkoliv asi nejčastěji zamíříte do her anonymních hráčů, můžete navštívit i vaše přátele a komplikovat i jejich snažení. Kromě zábavy vám bude odměnou i odemčeních nových outfitů nejen pro Juliannu, ale i pro Colta.

Já bych vážně chtěl přijít s nějakou kritikou, ale není s čím. Loop mě neskutečně bavilo ničit, i bránit. Deathloop je po všech směrech brilantní hra plná nápadů dotažených do konce. Dokazuje, že v poslední době oblíbený princip smyček lze udělat bez kompromisů a s hromadou vlastních nápadů. Míra detailů je ohromující, stejně tak jako to, kolik obsahu dokáží pojmout čtyři oblasti, jež lze navštívit ve čtyři různé denní doby. Přijde mi zbytečné zabředávat do dalších a dalších detailů, ale pokud se sami na ostrov vydáte, překvapí vás, na co všechno vývojáři mysleli a co všechno vlastně hráčům dovolí. Celé to působí tak nějak přirozeně, nic tu není navíc, všechno to do sebe perfektně zapadá. Navíc to má svůj nezaměnitelný, charakteristický ksicht, skvěle to vypadá, skvěle to zní. Jedná se svým konceptem dost možná o nejambicióznější hru svého druhu, což samo o sobě zaslouží obdiv, jenže navíc se v ní všechno povedlo bez kompromisů. Obří pískoviště jenom čeká na to, až ho prozkoumáte do mrtě. Náležitě vás odmění. 

Deathloop
PlayStation PlayStation 5
Windows PC

Verdikt

Překvapení roku? Arkane potvrzují pozici skvělých vypravěčů a autorů, kteří hýří nejrůznějšími nápady. Všechno, co Deathloop nabízí, má ve hře své nezastupitelné místo, a to je vlastnost, která se z her vytrácí. Teď už jenom vymyslet, jak celou smyčku přetrhnout. Ale nebude vám to vlastně tak trochu líto?

Co se nám líbí a nelíbí?

Do detailu promyšlený Blackreef.
Smyčka, která představuje několik skvělých nápadů.
Skvělý Colt i Julianna, jejich interakce je zábavná od začátku až do konce.
Precizní hratelnost založená na opatrném přístupu, poznávání okolí a přesné mušce.
Tahle hra má nezaměnitelnou DNA Arkane v té nejlepší podobě.
Nic. Nothing. Kein. Nada. Tahle hra je nechutně bezchybná.
Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Související články

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama