Recenze Age of Empires IV, návratu krále středověkých RTS | Kapitola 2

KAMPAŇ, HRATELNOST, NÁRODY…

Doby kdy připravených kampaní bylo tolik, že se nevešly na jednu obrazovku, nejspíš odnesla voda. Na druhou stranu - nic se nemá přehánět a i když je mi trochu smutno při vzpomínce na dlouhé a různorodé ságy v Age of Empires II, uznávám, že dnes je lepší mít kratší a zajímavější zápletku, než se vydat cestou kvantity a nekonečných dobyvatelských eposů. Age of Empires IV nabídnou po splnění tutorialu celkem čtyři kampaně. To sice zní dost skromně, hned ta první mi zabrala zhruba osm hodin a nabídla deset misí. Subjektivně mě trošku mrzí, že se autoři drží pouze v Evropě a až na konci si na moment odskočí do Asie. Ano, středověk je krásné období a i druhý díl dokázal jen se středověkým plátnem nabídnout parádní kampaně. Přesto když se v první kampani zabýváte Anglií a v té druhé Francií v podstatě “jen” v rozmezí století, říkám si, zda by nebyla na místě přece jenom o trošku větší různorodost a odvaha přinést pestřejší příběhy. Jedná se ale čistě o subjektivní záležitost a pokud jste tvrdými fanoušky právě tohoto období, budete jistě nadšení. 

Vidět moderní podobu anglických měst doplněnou o kreslené palisády, vojáky, a planoucí ohně je prostě famózní.

V první kampani tedy zavítáte do Anglie, v druhé se podíváte na zoubek Stoleté válce, ve třetí si odskočíte do starého známého Mongolska a poslední kampaň v zásadě pojednává o zrození Moskvy. A pokud říkám, že se během kampaní po Evropě podíváte, tak tím myslím doslova!

Jedním z nejlepších prvků a zároveň novinek v sérii je množství filmečků, které každou misi provázejí. Jedná se o záběry moderního světa tak, jak vypadá dnes, do kterého byly doslova vkreslené události, které následně řešíte přímo ve hře. Působí to parádně, ba přímo nádherně, prostě je skutečně radost cutscény sledovat. Až téměř dokumentární nádech pak dokreslují speciálně vytvořené několikavteřinové dobové předěly. Pokud bych měl mluvit o kampani v tom dobrém, tak konkrétně z této novinky jsem absolutně nadšený. Jelikož se pak hra zabývá neustálým dobýváním hradů a měst, právě v těchto ohledech filmečky excelují. Vidět moderní podobu anglických měst doplněnou o kreslené palisády, vojáky, a planoucí ohně je prostě famózní. Navíc hra za každou splněnou misi zpřístupní ještě celou řadu dalších filmečků a dokumentů. Postupně se tak například pro zajímavost dozvíte, jak se stavěl hrad či vyráběly dobové zbraně. 

i Zdroj: Hrej.cz

Zmínil jsem, že se Age of Empires IV zabývá neustálým dobýváním hradů a měst. A tady musí přijít na řadu kritika. Téměř všechny názvy misí v prvních dvou kampaních začínají na Siege of… nebo Battle of… První mise do které skočíte vlastně ani nepůsobí jako klasické „Ejdže“. Přišly mi spíše jako nové Total War, ve kterých po mapě dirigujete armádu, podpořenou hrdinou se speciální schopností a snažíte se v boji “přes kopec” zničit druhou armádu. Kvůli opakovanému motivu dobývání pak téměř všechny mise působí jednotvárně. Pravidelně se opakuje mantra: Dobuď tenhle hrad, případně chraň tohle město a počkej na posily. Sem tam se objeví i jiný úkol a dojde i na klasické objevování mapy bez stavění. Ale kampaň se skutečně převážně soustředí na obléhání, kde v zásadě jen střídáte strany. Mě osobně tedy u misí různorodost nebo originalita chyběla, a skutečné budování ekonomiky a vlastního hradu jsem vlastně naplno ocenil až ve skirmishi. To je ve výsledku prostě neskutečná škoda.

Ve hře více hráčů, případně ve zmiňovaném skirmishi, naleznete celkem osm národů. Pokud jste  sledovali představovačky v prvních trailerech, kde Microsoft lákal na samotnou hru, asi nemusím národy moc přibližovat. Při tažením kampaní ani nemáte možnost vyzkoušet všechny (logicky). Subjektivně mi ale Angličané a Francouzi nepřijdou tak výrazně odlišní, jak se vám snaží namluvit marketingová kampaň. Na druhou stranu třeba Mongolové a jejich cestovní balení veškerých budov jsou příjemně originální. A nakonec má samozřejmě každý národ svoji speciální jednotku.  

VÁLEC? VÁLČÍŠ! VÁLČÍME?! 

Kampaň je i přes výtky zábavná a utíká poměrně rychle, navíc zabere opravdu hodně času. Co však musím pochválit pořádně je samotná hratelnost - je vidět, že se tvůrci skutečně snažili přijít s něčím novým a zároveň chtěli zachovat esenci této série. Velmi oceňuji, že úplně vyškrtli nezajímavé obchodní cesty a domovská města, která byla ve třetím díle. Hrdinové naopak nechybí a samozřejmě vždy mají v rukávu speciální schopnost - můžou přidat do kroku nebo posílit obranu, sílu či léčení. Další novinkou je například to, že si při postupu do další éry vybíráte mezi speciálními stavbami. Ty mají své unikátní vlastnosti, které vám následně pomohou optimalizovat ekonomiku či vylepšit  armádu. 

Nechybí ani přepadovky v lesích a stavění lučištníků na hradby. Ano - konečně se dostáváme k tomu, že si postavíte hradby, které plní svůj účel i v obraně, a ne pouze k vizuálnímu ohraničení vašeho města. Navíc i některé jednotky mají svoje vlastnosti. Kupříkladu je kladen poměrně velký důraz na jednotlivé rozdělení armád. Lučištníci si na svoji obranu před jízdou mohou kolem sebe velmi rychle vztyčit kůly. Také už nezažijete úsměvné mlácení mečem do domečků, protože ti opravdu chytří rytíři si na slaměné stavby prostě... vezmou louče. Zkrátka je u čtyřky kladen větší důraz na autentičnost celého zážitku.

Tím bohužel výčet obsahových novinek končí a tak starým harcovníkům nezbývá, než si postesknout, že těch novinek přeci jen mohlo být o něco více. I přes to Relic Entertainment rozumím, že se snažili přivést spíš kvalitní a povědomý zážitek, než revoluci za každou cenu.