Q&Hrej - Stíháte přes léto dohánět herní resty?
Seznam kapitol
Herní sucho se rozjelo naplno a kromě menších indie her se prakticky žádných velkých novinek nedočkáváme. Je tedy ideální čas na to, abychom opět otevřeli naše herní knihovny a pustili se do odškrtávání restů. Jak to zvládá naše redakce?
ALEŠ TIHLAŘÍK - TAK POCHVÁLÍM SE
Musím se naprosto nesebekriticky pochválit, že povětšinou se mi letní dohánění restů poměrně daří. Má na to vliv hned několik faktorů, z nichž tím nejvýznamnějším je v poslední době paradoxně absence her, které bych si vyloženě „musel“ zahrát.
Pokud bych se totiž podíval třeba pět až deset let do minulosti, vycházely do měsíce klidně dva až tři kousky, které jsem nutně potřeboval alespoň vyzkoušet. Slevy na Steamu byly tou dobou taky enormní a díky této vražedné kombinaci mi backlog vyloženě přetékal, přičemž právě léto bylo dobou, kdy jsem se jím (většinou s minimální úspěšností) pokoušel prokousat. A to i v teplotně velmi nehostinných podmínkách maličkého dětského pokojíku v podkroví na tradičně přehřáté jižní Moravě.
Posledních pár let naopak většinu titulů jen odkládám do seznamů přání a nekupuju ani ve slevách. Těch pár kousků, které mi díky tomu na léto zůstanou, se mi pak daří procházet celkem úspěšně. Ale pozor, v žádném případě nechci po vzoru některých služebně starších herních žurnalistů tvrdit, že dnešní hry stojí za prd. Jen jsem holt dospěl do fáze, kdy si dovedu přiznat, že většina nových kousků holt není pro mě. Multiplayer mě nebaví, rogue-like umírání štve a dvousethodinové zážitky alá Assassin’s Creed rovnou obcházím obloukem. V backlogu mi tedy paradoxně léta hnijí hlavně postarší, ve slevách nakoupení Batmani, Deus Exy, Dishonoredy nebo Wolfensteini. A jak se tak znám, mám tak trochu obavu, že tyhle hry mi tam zkysnou nadobro. Nezávisle na tom, kolik času si na letní hraní v budoucnu najdu…
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
