Q&Hrej - Které odklady vás nejvíce zasáhly? | Kapitola 2
Seznam kapitol
Posledních několik let bylo plných různorodých odkladů a tento rok nebyl ničím výjimečný. Spousta titulů, u nichž se vývojáři kasali jistým vydáním, se nakonec dočkala odkladu na příští rok. Které z nich nejvíce zasáhly naše redaktory?
TOMÁŠ ROSA - VÍCE ČASU NA DOKONČENÍ VYDANÝCH HER
Nezasáhlo mě nic. A to z pár důvodů. Odklady jsou naprosto běžné a vlastně nevím, proč bychom se kvůli tomu měli nějak špatně cítit. Naopak bychom v tom měli vidět pozitiva. Když se vývojáři rozhodnou pro odklad, znamená to jediné: hra ještě není v hratelném stavu. Osobně raději dostávám funkční kousky, klidně o pár let později, než rozbité šmejdy co nejdřív. Samozřejmě druhá věc je, že pokud mi vývojáři dají rozbitou hru po mnoha odkladech, tak si to líbit nenechám, a rád jim to vrátím v hodnocení. I když taky záleží na okolnostech, řekněme, že pokud se během vývoje čtyřikrát vymění tým a dvakrát vydavatel, tak je pochopitelné (a už před vydáním vše nasvědčující), že to bude průšvih (posílám pozdravy upíří maškarádě).
Dalším kladem je to, že s největší pravděpodobností, lidé, kteří stojí za vývojem hry, nemusí čelit nechutnému crunchi. Sice nejsem žádný levičácký odborář, ale z vlastních zkušeností nemám rád, když pracanti nemají volný čas kvůli ASAP výmyslům „těch nahoře“, kteří požadavky na hotovu práci posílají z hotelového pokoje na Bahamách (ovšem i oni mají těžkou práci, ale to je na jinou diskuzi).
To by byly takové osvětové názory a teď ty osobní důvody. Především, čím méně her se během roku vydá, tím více her stihnu dohrát na mém extrémně dlouhém backlogu. Říkám tomu Rosiho nepřímá úměrnost. Jako popravdě, z letošních triple A jsem nehrál vůbec nic. Nestíhám to prostě. Takhle mám alespoň trochu naději, že to maličko zvládnu dohnat. No, a na závěr tu je takový osobní ego goal. Na začátku roku jsem předpovídal, že dojde na odklady těchto her: The Legend of Zelda: Breath of the Wild 2, Hogwarts Legacy, Avatar: Frontiers of Pandora a God of War Ragnarok. Sekl jsem se jenom o jednu, ale i tak se poplácám po rameni.
Samozřejmě chápu, že se těšíte na svou vysněnou hru, a je naprosto normální mít z toho chvilkový záchvat smutku. Ale ten by měl odeznít stejně rychle, jako přišel. Rozhodně je neskutečná hloupost psát jakékoliv nenávistné reakce na internetech. A proto doporučuji myslet na jedno: Je to jen hra, brácho.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
