The Dark Pictures Anthology: House of the Ashes Recenze Ohlédnutí za ságou Dark Pictures Anthology & recenze House of the Ashes

Ohlédnutí za ságou Dark Pictures Anthology & recenze House of the Ashes | Kapitola 3

David Plecháček

David Plecháček

17. 11. 2021 11:00 1

Seznam kapitol

1. OD ÚSVITU DO SOUMRAKU 2. OBRÁZKY Z TEMNOT 3. POPEL POPELU A PRACH PRACHU

Jste jistě zvědaví, jak dopadl další přírůstek do rodiny interaktivních hororů z antologie The Dark Pictures, ale tentokrát jsme se k recenzování dostali se zpožděním, vezmeme to tedy za trochu jiný konec. Stálo by jistě za připomenutí, kde se Dark Pictures vzalo, odkud se vyloupli samotní autoři, a jestli vůbec má cenu doufat v to, že se série vyšvihne tam, kde jí chtěli všichni fanoušci Until Dawn už od začátku.

Reklama
Reklama

Chtělo by se říct, že do roka a do dne Namco přináší další pokus, který bude stoprocentně tou trefou do černého. Už v úvodu je ale potřeba říct, že se, alespoň na první pohled, v House of Ashes nic zásadního nemění, a to ani v těch nejmenších detailech. Opět jde o interaktivní drama, v němž by měly vaše volby ovlivnit děj způsobem, který nemůžete dopředu tušit. Opět budete rozhodovat o pětici vyvolených, kteří budou čelit všudypřítomnému zlu a pokusí se odvrátit veškeré nástrahy iráckého podzemí, v němž číhá něco, co prahne po jejich životech. 

ZKUSME TO JINAK

Na druhou stranu, obecně vzato je změn ve hře docela dost. Série dala vale fixně umístěným pohledům, které ne vždy nabízely ten nejergonomičtější zážitek, ale zase autorům dávaly určitý prostor k efektivním i efektivním lekačkám, které často kalkulovaly s nastaveným úhlem. Kamera umístěná za postavu jako v klasických third-person hrách by mohla být příjemným osvěžením a nutit hráče do detailu prozkoumávat prostředí okolo vás a ne jen těch pár ploch, na které se vývojáři soustředili dřív… kdyby byla implementována normálně, a ne tak barbarsky jako tady. Kromě kamery totiž ovládáte od určité fáze i baterku, takže de facto na tři různé pohyby máte jen dvě páčky, a to je zlo všech zel. Možná si vzpomenete, že podobným principem fungovaly hry od Supermassive vždy, jenomže se statickým pohledem jste těch problémů neregistrovali tolik, a více méně nebyl problém svítit tam, kam jste šli. Tady je to jaksi složitější, a ve výsledku i horší. Největší trable dělá hře pohyb ve vnitřních prostorách, kterých si s ohledem na zasazení do starobylého a stísněného chrámu užijete do syta, ale v momentě, kdy zhasnou okolní světla, je tamní pohyb prakticky nemožný a nemáte tušení, kam vlastně jdete. Jajks.


MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

  • Doporučená cena: 799 Kč (v prodeji i kompletní edice všech dosavadních dílů série za 1599 korun)
  • Česká lokalizace: Ne
  • Znovuhratelnost: Poměrně výrazná, pokud jste schopní odlišných voleb
  • Bude vás bavit: Pokud vás bavily předchozí díly z The Dark Pictures nebo Until Dawn. Kvalit svého vzoru ale hra nedosahuje.
  • Možná nevíte: Jednotlivé díly na sebe nijak nenavazují, tudíž je prakticky jedno, kterou hru vyzkoušíte jako první. 

Pocitově jiná je i ústřední pětka. Vzhledem k tomu, že se hra odehrává v Iráku a do potíží se dostanou členové armády (sice nejen ostřílení mariňáci), působí celá pětice trochu méně bojácným dojmem. Přesto vývojáři jasně potvrdili, že opět mohou všichni zemřít, takže jde možná jen o psychologickou hru, že tvrdí chlapíci (a jedna žena) trochu více vydrží. Inu, nevydrží. Stejně tak se od nich nedají čekat nějaké sofistikovanější rozhovory, ale ruku na srdce, ani v té nejlepší hře studia – Until Dawn – nestačily dialogy na víc než na pouhý slasher. Otázkou je, jak moc jste ochotní tyhle argumenty používat pořád dokola. Zajímavá myšlenka přidat do týmu i jednoho nepřítele, totiž iráckého vojáka, dopadla trochu na prázdno, a to jediné, k čemu vám to je, je řekněme k ospravedlnění některých nepopulárních voleb, které můžete – ale samozřejmě nemusíte – udělat. 

SEMPER FI

Vzhledem k poměrně rozsáhlému (a povedenému!) úvodu má celá pětice překvapivě nějaké příběhové pozadí a nejde jen tupou bandu budižkničemů, na kterých by vám úplně nezáleželo. Minimálně vám dají nějaký důvod vyvíjet konverzace „nějakým“ způsobem, docela rychle si k nim přiřadíte nějaké osobnostní rysy a to celé tak nějak přispívá celkovému role-playi. Pravda ale také je, že celkový dojem nevydrží celou dobu, později se bohužel hra vrátí do starých kolejí, a jakmile bude zlo kolem vás všudypřítomné, z hlavních hrdinů se stanou opět jen ustrašené holčičky bez hlubších charakteristik.

Hra nás vezme do Iráku, kde v roce 2003 operovaly americké jednotky ve snaze svrhnout Saddáma Husajna a najít údajné zbraně hromadného ničení.

To mě přivádí k myšlence, kterou mi hra vnukla někdy v polovině a už jsem se jí nezbavil až do konce. Na začátku je lepší. Výrazně lepší. Úvod, který hráče má vtáhnout do děje a odhalit alespoň částečně původ zla, kterému budeme v průběhu čelit, nás vezme do Mezopotámie, a už tehdy jsem si říkal, že by vlastně bylo strašně osvěžující prožít si horor zasazený takhle daleko do minulosti. Leč vyzbrojeni zahnutými meči, ani to v této době nikomu nezaručuje bezpečí, navíc by vývojáři dostali do rukou mnohem více možností jak do hry zapojit i další prvky jako například šíleného panovníka, který se takto v příběhu mihne jen na chvilku. Nejsem si moc jistý, nakolik je potřeba zdejší historickou záhadu pitvat do detailu, tak můžeme pojďme o fous dál. Snad ještě víc jsem totiž byl nadšený z úvodu z přítomnosti. House of Ashes si dává pořádně na čas a během seznámení se všemi aktéry vůbec nepůsobí jako hororová hra, ale spíš jako jakási varianta na jiné podobné hry třeba z dílny studia Quantic Dream. Jak už několikrát zaznělo, vezme nás do Iráku, kde v roce 2003 operovaly americké jednotky ve snaze svrhnout Saddáma Husajna a najít údajné zbraně hromadného ničení. To se, podle rychlého brífinku všech zúčastněných, právě za pomoci satelitních snímků podařilo, a tak se jde do akce. Do skutečné akce. Hra tak kromě klasických quick-time eventů, během nichž vám jde o život, nabízí třeba i quick-time eventy z přestřelky mezi mariňáky a iráckými jednotkami, což je sice na jednu stranu lehce neohrabané, ale na druhou vlastně překvapivě svěží. V jeden moment tak jako velitel celé operace rozhodujete o tom, jestli zaujmout spíše defenzivní postavení nebo jestli projít přilehlé domy co nejrychleji, a přesně taková volba dává absolutní smysl a navíc působí tíživě s ohledem na to, že následky neponese pravděpodobně ani jedna z hlavních postav, ale nějaké vedlejší, na jejichž životech vývojářům nemusí záležet. Takových momentů bych vlastně uvítal ještě víc a je jen škoda, že hra zanedlouho přejde do klasického mustru, z něhož už nijak nevybočí. 

House of Ashes rozhodně nevypadá jako revoluční díl, spíše jako naprosto očekávaný přírůstek do dvoudílné série, ale pravda je, že se v něm nachází mnoho zajímavých nápadů, které mohou sérii skutečně posunout. Hra s nimi ale šetří, spíše jen ukazuje, co by reálně šlo vymyslet, než že by prováděla nějakou promyšlenou změnu nějakým předem definovaným směrem, kam by se autoři chtěli posouvat. Ne, nakonec jde o díl plný bezpečných možností, vývojáři nedokáží vykročit ze své bezpečné zóny a servírují nakonec to, co se jim osvědčilo i minule. Tím nikoho House of Ashes neuhrane. Síla všech tří her však spočívá v možnosti sednout si na gauč s kamarády nebo třeba s vaší přítelkyní nebo přítelem, nebo s větší skupinou přátel, a buď se tak nějak rozhodovat sdíleně a ovlivňovat osudy hrdinů společně, nebo třeba zvolit jednoho za koho budete ve skupině hrát napříč celou hrou a ovlivňovat jak sebe, tak ostatní vedle sebe. Z těchto základů hra těží i tentokrát. Kooperativních her stále moc není, a tyhle adventury k nim můžete směle přiřadit též. Takže jako vždy záleží, co od hry očekáváte. 

OLD-GEN DO STARÉHO ŽELEZA

Jestli ale očekáváte technicky bezchybnou hru, alespoň na old-genu, tak…bohužel. Tam už hra nestíhá. Testoval jsem výjimečně verzi pro Xbox One a musím říct, že jsem byl až překvapený, jak špatně hra běží. Neustále doskakují textury a čas od času kolísá framerate, ale to čert vem, hrál jsem na dosluhující konzoli a nemůžu čekat, že na ní budou optimalizované hry ještě dalších deset let. Mnohem závažnější jsou však některé bugy, které nesouvisí s výkonem. Velice často se mi stávalo, že část dialogu pokračovala až do loadingu, přičemž měla zaznít až po něm. Když máte problém něco sebrat a přečíst si, ani to člověka vyloženě nepotěší, ale naštěstí se nakonec všechno povedlo a já nemusel nic opakovat kvůli situacím, kdy by mě herní logika někde zamkla, dokud něco neseberu. A o kameře už byla řeč – je jednak špatně nadesignovaná, ale občas doslova kraví a nefunguje ani tak, jak by „měla“ v očích vývojářů. 

To celý pocit ze hry výrazně kazí, především proto, že ač byly předchozí hry jakékoliv, byly alespoň technicky bezchybné. House of Ashes vypadá trochu nedopečeně. Je otázkou, co opraví budoucí updaty, to si teď netroufám odhadovat, ale některé lapsy hře zůstanou i po letech. Škoda, jinak se totiž jedná o jeden z těch lepších dílů. Některé části byly lepší jak v Little Hope, obecně mě ale Little Hope bavilo o chlup víc. Man of Medan je ale stále nejslabší. Verdikt? Neurazí, ani nenadchne. Kdo by si chtěl House of Ashes zahrát, neprohloupí, když počká do nějakých slev. Autoři ale ukazují, že by mohli přijít s něčím lepším. Tak co takhle nad nimi ještě nelámat hůl?

The Dark Pictures Anthology: House of Ashes
PlayStation icon PlayStation 5
Xbox icon Xbox One
Windows icon PC
Xbox icon Xbox Series X | S
PlayStation icon PlayStation 4

Verdikt

Nejlepší hodnocení je přímé srovnání, a v tom House of Ashes jednu hru poráží (Man of Medan), druhou ale už ne (Little Hope). Jestliže jste ani jednu nehráli, nemáte moc důvodů začít v sérii zrovna zde. Pravděpodobně vás vyloženě nezklame, ale juchat nadšením nikdo taky nebude.

Co se nám líbí a nelíbí?

Slibný úvod.
Charaktery alespoň s "nějakou" historií.
Lepší než Man of Medan.
Nevytěžený potenciál.
Hra brzy sklouzne ke starým pořádkům.
Opět příliš neděsí.
Horší než Little Hope.
Předchozí
Další
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz