Mario Smash Football

Předvánoční nabídka pro rok 2005 byla ze strany Nintenda skutečně bohatá. Jakoby se Myiamoto a spol. snažili majitelům GameCube vynahradit další odložení očekávané reinkarnace Zeldy. Kromě jiného se tak na svět dostala i trojice sportovních her s legendárním Mariem v hlavní roli. Zřejmě nejslabší z nich, Mario Superstar Baseball, jsme stihli zrecenzovat ještě před Vánoci a protože slibný Mario Power Tenis do redakce Hrej ještě nedorazil, nezbývá nám nic jiného, než se vrhnout na třetí sport z nintenďácké série, Mario Smash Football.

Davové šílenství

Když jsme zhruba před měsícem spouštěli Smash Football poprvé, ani ve snu by nás nenapadlo, že recenzi budeme schopni vydat až začátkem nového roku. Fotbalové šílenství, které propuklo po rychlém osvojení základních principů hry, zasáhlo skoro všechny členy redakce a notnou část kolegů z vydavatelství, kteří se spolu s námi účastnili nelítostných multiplayerových bitev. Veškeré volné chvilky mezi klasickými redakčními povinnostmi byly věnovány právě Mariovi a jeho svéráznému pojetí fotbalu a na napsání recenze zkrátka nebyl čas... Ptáte se, jaká věc dokáže přinutit herní redaktory, nezřídka otce od rodin, aby několik hodin po malém hřišti honili skupinku barevných želviček nebo houbiček? Samozřejmě, jde o jednoduchou a chytlavou hratelnost. Nintendo přitom nepřináší nic moc nového – arkádové fotbaly s pěti hráči na každé straně a šílenými bonusy jsou mezi hráči populární už od dob Sega Soccer Slam. Vývojáři velkého N ale dokáží vytěžit z minima maximum a předvést nám vyváženou hru, na které se slabiny hledají jen velice těžko.

Waluigi vs. Peach

Notoricky známé postavičky z Mariova světa se objevují ve všech výše zmíněných sportech a Smash Football samozřejmě není výjimkou. Ve fotbalovém světě plní kapitánské funkce, přičemž každý z nich upřednostňuje jiný herní styl, který nemůžete nijak měnit a celkové odpovídá charakteru jednotlivých postaviček. Peach a Waluigi se tak celý zápas hrnou do útoku, Wario a Donkey Kong jsou jednoznačně obranáři a Mario a Luigi se pohybují klasicky někde uprostřed. Kromě kapitána si můžete vybrat i „typ“ řadových hráčů, k dispozici je lákavá nabídka želviček, houbiček a dalších (trochu hůře identifikovatelných) potvůrek. Celý tým pak zezadu jistí krokodýlí brankářská hvězda, která je u všech týmů identická. Mimochodem, slovo „hvězda“ na brankáře skutečně sedí, a přestože góly nejsou ve Smash Football nedostatkovým zbožím (výsledky 7:6 nejsou nic výjimečného), zázračné zákroky téhle zelené potvory vás budou budit i ve spánku. Kromě identifikace jednotlivých týmů mají kapitáni ještě jednu úlohu. Dokáží totiž zvrátit zdánlivě ztracené zápasy nechytatelnými „dvojgóly“. Ty můžete v praxi provést tak, že podržíte tlačítko pro střelu delší dobu (musíte mít tedy dostatek času), a následně přesně trefíte speciální ukazatel na dvou určených místech. Dvojgóĺy jsou vynikající nápad, který vás nutí být ve střehu skutečně až do konce utkání, protože vyhráno nemáte skoro nikdy. Mimochodem, ve Smash Football nemůžete remizovat – pokud uplyne vyhrazený čas, zápas okamžitě skočí do prodloužení ve stylu „náhlé smrti“.

Pravidla? Pche...

Nintendo ve virtuálním světě svého Smash Footballu předkládá geniální návod na vypořádání se s korupcí ve fotbale. V této hře totiž nejenže nenajdete žádné rozhodčí, ale neplatí zde v podstatě žádná pravidla. Můžete faulovat, narážet soupeře na mantinely (ty jsou pod elektrickým proudem, hehe :-)) a především, využívat speciální bonusové zákeřnosti. Jejich počet je závislý na vaší herní aktivitě, takže pokud jste pod tlakem soupeře delší dobu, zaděláváte si na velké problémy a sami se do útoku dostanete jen s obtížemi. Bonusy jsou různé a účinkují na dálku, což má značný strategický význam zejména při osamocených únicích zapomenutých hráčů nebo při pokusech o dvojgóly. Takovou drzost můžete snadno ztrestat například zmrazením, hozením bomby nebo položením banánových slupek na hřiště. Některé bonusy jsou ještě zákeřnější – vyšlou na hřiště obřího „pacmana“, který omráčí celý tým protihráče nebo zajistí vaší právě aktivní postavičce nezranitelnost. Jediné pravidlo, které ve Smash Football spolehlivě platí je to, že kdo dá více gólů, vyhrává.

Nuda samotářů

Singleplayer sice ve Smash Football samozřejmě existuje v podobě několika turnajů, jejichž zvládnutím můžete otevřít jeden speciální tým, ovšem po několika hodinách se stává spíše nutným zlem. Přítomnost živého protihráče dodává hře neocenitelné emoce, které strojově přesná umělá inteligence nemůže ani náhodou nahradit. Pokud tedy nemáte ve svém okolí nikoho, kdo by s vámi fotbalové šílenství sdílel, koupi Smash Footballu důkladně zvažte. V opačném případě ale nemáte co řešit – zábavnější a chytlavější hru pro více lidí jsme na GameCube dlouho neměli.