Life is Strange: Episode 5 - Polarized Recenze Life is Strange: Episode 5 - Polarized

Life is Strange: Episode 5 - Polarized

Jiří Bigas

Jiří Bigas

22. 10. 2015 06:00 32
Reklama
Reklama

It's the End of the World as We Know It (And I Feel Fine). Tak se jmenuje jeden z mých oblíbených hitů od skupiny R.E.M. z alba Document. Lépe bych své pocity z finále Life is Strange ani shrnout nedokázal. V tomhle konstatování najdete celou pravdu.

Málokterá hra ve mě vzbudila takovou směsici očekávání, obav a netrpělivosti, jako právě závěr epizodické adventurní série Life is Strange od vývojářů z pařížského studia Dontnod Entertainment. Abych byl upřímný, není to u mě vlastně vůbec obvyklé. Ne snad že bych se nedokázal ve svých letech pro hru ještě patřičně nadchnout, ovšem jen málokdy vkládám do chystaných titulů velké naděje. Lépe se tak ubráním případnému zklamání. Life is Strange mě svou mysteriózní povahou, výtvarným pojetí a přitom příjemně civilní prezentací přitahovalo od samého začátku. Když jsem do tohohle dobrodružství zkraje roku nasedal, ani já bych si ale nepomyslel, co se z něj nakonec vyklube. Dost možná jste na tom podobně. Teď už si dovolím označit celý projekt za jednu z největších událostí na poli videoher za rok 2015. A nelituji ani jediné minuty, kterou jsem s ním strávil. A pokud jste z nějakého důvodu až dosud o tomto melancholickém thrilleru pochybovali, hoďte všechny obavy za hlavu a pusťte se do něj. V celku jde totiž o zcela plnohodnotný titul, který se letos bude přetahovat s těmi nejúspěšnějšími trháky o ceny pro hru roku.

MÉNĚ (VĚDĚT) JE NĚKDY VÍCE

Popsat ve stručnosti pátou epizodu s podtitulem Polarized nováčkům je zhola nemožné a přiblížit její obsah těm, kteří sérii hltají průběžně, není o mnoho lehčí. Ať prohlásím na konto novinky skoro cokoli, velmi pravděpodobně řeknu víc, než bych chtěl a měl. Čím méně toho o závěrečné části budete vědět, tím lépe pro vás. Mělo to ostatně dobré důvody, když nám vývojáři nechtěli skoro nic z finálního dějství ukázat. A pokud vám smím radit, i vy byste se měli ubránit pokušení prozkoumat pečlivě každý obrázek u této recenze a pokusit se jej nějak vyložit. V samém závěru byste skoro jistě stejně neuspěli, ale každopádně byste se připravili o nejedno překvapení či šok. Polarized pochopitelně těsně navazuje na události předchozího dílu a vše spěje ke kataklyzmatickému vrcholu. Neprozradím vám, co se bude dít, jak hra začne ani to, kam se podíváte, respektive, kam vás Max s pomocí vývojářů zavede. Připravte se ale na to, že Dontnod Entertainment se rozhodně nespokojili se závěrem v duchu předchozích dílů a mají v rukávu ještě pár šokujících zvratů.

Autoři se nebáli experimentovat a namísto toho, aby vsadili na jistotu, se v posledním dějství rozhodli pro řadu novinek a nečekaných kejklí.

Nevím, co čekáte vy, nebo jste čekali, ale já jsem se po čtyřech epizodách pouštěl do Polarized s přesvědčením, že vím co čekat. Že mám naprosto konkrétní představu o tom, jakým způsobem bude finálová epizoda vedena. Ne že bych věděl, jak skončí, ale tak jako určitě i vy jsem si samozřejmě v hlavě skládal nejrůznější teorie a možné scénáře věcí příštích. Co mě však zaskočilo nejvíc, byla skutečnost, že finále má docela jinou atmosféru, tempo i pojetí než předchozí epizody. Autoři se nebáli experimentovat a namísto toho, aby vsadili na jistotu, se v posledním dějství rozhodli pro řadu novinek a nečekaných kejklí. Vždy to nemusí být ku prospěchu věci. Dokážu si docela živě představit, že řadu lidí kupříkladu stealth pasáž zaskočí poměrně nemile a nebudou ji vnímat jako zvlášť dobře zpracovanou nebo snad nějak přínosnou. Ve většině ostatních případů se ale risk určitě vyplatil.

MÉNĚ AKCE, VÍCE SLOV

Z mého vágního popisu asi moc moudří nejste, ale pokud vám nemám vyslepičit první poslední, musíte se smířit s tím, že v případě této konkrétní recenze budu spíš mlsně kroužit jako sup kolem své oběti, než abych ji vystavil všem na odiv a bod po bodu rozebral její anatomii. Připravit byste se ale měli například na skutečnost, že hra je velice upovídaná. Vlastně pátá epizoda do značné míry přestává být klasickou hrou, moderní adventurou či interaktivním filmem, chcete-li, a stává se mnohdy spíš pasivní podívanou, do které zasahujete jen výjimečně. O to důležitější ale vaše akce jsou. Na rozdíl od minulého dějství mi to ovšem nijak nevadilo a do celé kostry to smysluplně zapadá. S tím úzce souvisí i skutečnost, že pokud až dosud někdo v příběhu, dialozích a angličtině lehce plaval, hra mu nemilosrdně vystaví stopku. Schopnost orientovat se v příběhu, správně se rozhodovat v rozhovorech a rozumět všem postávám je klíčová proto, abyste se mohli do hry pořádně ponořit. Pokud se tak ale stane, cítíte se v městečku Arcadia Bay už jako doma. Life Is Strange je přesně ten typ hry, která vás přivede k životu i po vyčerpávajícím dnu a při jejím sledování se cítíte podobně, jako když zapnete oblíbený televizní seriál.

Navzdory tomu, že pátou epizodu chválím a jen díky tomu, že mě vývojáři o svých kvalitách definitivně přesvědčili a tudíž nemám důvod stěžovat si na konkrétní nedostatky, mám už teď jasno v tom, že finále bude hráče a recenzenty rozdělovat. Podtitul Polarized je příznačný, protože herní obec bude po závěrečných titulních polarizovaná. Vytvoří se dva nesmiřitelné tábory. Jedni budou sérii oslavovat a libovat si nad grandiózním finále plným překvapení, druzí poukazovat na zjevné momenty, kdy nás vývojáři mohli podle kritiků několik měsíců tahat za nos, až bublina konečně splaskla. A jsme u toho. Nelze se v případě poslední epizody totiž nevyjádřit na konto toho, co nás nadchlo, těšilo, trápilo a zároveň děsilo celý rok, a sice příčiny a následky. Akce a reakce. Mají všechna naše rozhodnutí, která jsme učinili, skutečně takový vliv na příběh, jak jsme doufali?

KRUTÁ PRAVDA

Budu k vám maximálně upřímný. Ne. Pokud se pro vás nekonečné větvení příběhu a volby staly na Life is Strange tím hlavním a netrpělivě se těšíte na jeden z mnoha konců, abyste se znovu vrhli po hlavě do hry a prožili úplně jiné dobrodružství, můžete odejít zklamaní. Tohle se prostě stane nevyhnutelně hlavním jádrem sporu. Podobně jako u Until Dawn. Já osobně jsem se na tuto variantu realisticky připravoval už nějaký čas a jak naznačily už některé předchozí události, v Life is Strange se může stát cokoli. Tedy i něco, co je důvodem, že skoro na ničem, co jste až dosud udělali, nezáleží. Volby a rozhodnutí, která jste učinili, se mohou odrážet v úplných maličkostech, střípcích toho, čeho budete svědky nebo útržcích dialogů. Teď záleží jen na tom, jak moc vám podobná vize vadí. Asi bylo naivní očekávat, že po desítkách menších i větších akcí, které jsme učinili, bude mít každá z nich takový vliv a dopad, že pro každého z nás vytvoří vlastní unikátní závěr. Pravdou ale je, že podobně jako v už zmíněném Until Dawn žádné z těchto rozhodnutí nebylo zbytečné nebo samoúčelné. V daném okamžiku, v daném čase sehrálo svoji roli. Ať větší, či menší. Podstatné byly svým způsobem všechny volby. Příběhy nás všech se mohou lišit v maličkostech, každý z nás prožil do jisté míry unikátní scénář, ale tak jak se jeho linky rozbíhaly z jednoho bodu, se zase všechna vlákna pod šikovným vedením autorů splétají do jediného nervydrásajícího finále s klíčovým momentem a Sophiinou volbou.

Neznamená to, že každá vaše akce odstartovala řetězec změn, díky nimž na samém konci bude příběh jednoho a druhého hráče odlišný k nepoznání.

Většina dřívějších dilemat má jen marginální vliv na průběh páté epizody a téměř žádný na její závěr. Tak to alespoň vnímám já. Pocit, že na ničem ve skutečnosti nezáleží, bude hráče rozdělovat a bude zdrojem sporných hodnocení a interpretací prožitých událostí. Jakkoli je to kontroverzní, nestydím se prohlásit, že mi nic z toho nevadí. Life is Strange pro mě už dávno nestálo na volbách. To nebyl ten důvod, proč jsem hru dál hrál, i když bezpochyby tento prvek velmi přispěl k tomu, čím mě na začátku zaujala. Když člověk uvažuje o smyslu všech těch maličkých rozhodnutí, která během měsíců učinil, dojde nevyhnutelně k závěru, že šlo - opět podobně jako v Until Dawn - spíš o váš vlastní vnitřní pocit. O vaše rozpoložení. O to, že nad vším uvažujete a máte v hlavě vlastní scénář zdejšího světa. Celý titul stojí na doslovné interpretaci teorií chaosu a efektu motýlích křídel. Tedy, že něco tak bezvýznamného, jako je mávnutí křídly na jednom konci světa, může v samém důsledku způsobit třeba, co já vím, tornádo na druhém konci světa. Life is Strange nás stále přesvědčuje o tom, že sebemenší rozhodnutí může mít fatální následky. Pátá epizoda tento předpoklad opakovaně potvrzuje, to nicméně neznamená, že každá vaše akce odstartovala řetězec změn, díky nimž na samém konci bude příběh jednoho a druhého hráče odlišný k nepoznání.

UNIKÁTNÍ PŘÍBĚH MÁTE V HLAVĚ

Otázka, jaký je tedy smysl těch menších voleb, tak může zůstat pro leckoho nezodpovězená. Zvlášť, když i v Polarized spoustu takových učiníme. Co když ale samotný bezprostřední následek je tím, o co se máte zajímat a nikoli nějaká mlhavá vidina toho, že pokud uděláte “všechno správně”, stane se to a to. Jako v případě Until Dawn je nejdůležitější skutečnost, že vy hře uvěříte a s každým rozhodnutím a každou akcí si lámete hlavu. V tom je kouzlo Life is Strange. Unikátní příběh máte ve své hlavně a nespočívá v jedné, nebo dvou závěrečných animacích. A když vám hra dovolí zrekapitulovat si předchozí události a připomenout si vaše vlastní zásahy do příběhu, měl jsem pocit, že víc divák nepotřebuje.

Life is Strange: Episode 5 - Polarized

Suma sumárum Dontnod Entertainment zasluhují velkou pochvalu. Nade vší pochybnost se tímto mistrovským dílem vyšvihli mezi vývojářskou elitu a já pevně doufám, že se budeme stejně těšit i z jejích připravované hry Vampyr. Původně Life is Strange neslo krycí jméno What If. Co když... Jsem moc rád, že si nemusíme představovat, co by to bylo za rok, kdyby tato epizodická adventura neexistovala. A je skvělé, že vývojáře na tento nápad přivedla nedoceněná akční adventura Remember Me se svými manipulacemi vzpomínek. Během dvouletého vývoje překonali autoři sami sebe a mě nesmírně těší, že jsem byl u tohoto mimořádného zážitku od vydání první epizody až do konce. Ambiciózní závěr, jakkoli kontroverzní, mě nenechal na pochybách, že vývojáři nehráli na jistotu a do poslední chvíle se snažili o něco nového. Stačilo přitom jen svázat volné konce k sobě a finále by bylo na světě. Ale to by bylo pro Dontnod Entertainment málo. Místo toho se vytasili s epizodou stejně neobvyklou, jako je celá série.

RÁD JSEM VÁS POZNAL

Střídá komorní okamžiky s velkolepými a intimní momenty s výbušnými, které přetékají emocemi. Zručně, s jistě vedenou rukou scénáristy, virtuálního kameramana i režiséra. Občas člověku až přijde na mysl kacířská myšlenka, že je příběhu pro hru škoda. Z tohohle filmu by byl trhák. Dohrát celou sérii vám může zabrat přibližně patnáct hodin, což víc než slušné. A jde rozhodně o skvěle strávený čas. Během něj jsem neuvěřitelně přilnul k virtuálním postavám a skutečně se zajímal o osudy Max a Chloe. Navzdory všem fantastickým prvkům za to hra vděčí své civilní atmosféře, přesvědčivým hereckým výkonům v dabingu a vlastní pravdivosti, která z vás dokáže vykřesat skutečné emoce. Byl to dobrý rok, holky. Možná tak dobrý, že by bylo škoda jej zkazit nějakým vymodleným pokračováním.

O Life is Strange se snad ani nedá bavit bez spoilerů. Zejména v případě posledního dílu, kdy obvykle u epizodických her formou videoboxu shrnujeme celé dobrodružství a hodnotíme hru jako celek. Místo něj se proto v nejbližších dnech dočkáte povídání bez obalu v rámci nového pořadu Pozor, spoiler!

Life is Strange: Episode 5 - Polarized
Xbox icon Xbox One
Windows icon PC
PlayStation icon PlayStation 3
Xbox icon Xbox 360
PlayStation icon PlayStation 4

Verdikt

Polarized bude polarizovat. Já mám ale jasno. Poslední epizoda si nejen za své odvážně pojetí zaslouží absolutní hodnocení. Ne proto, že bych chtěl sentimentálně vyznamenat na závěr celou sérii, nebo kompenzovat některé přísnější verdikty. Ale prostě proto, že hře maximální počet bodů náleží právem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz