F1 2019 Recenze F1 2019

F1 2019

Aleš Tihlařík

Aleš Tihlařík

28. 6. 2019 09:00 25
Reklama
Reklama

Pokud jste viděli Velkou cenu Francie (a 90 % letošního kalendáře F1), asi budete souhlasit s tvrzením, že digitální verze tohoto sportu pravděpodobně nebude mít problém, být zábavnější než její reálná předloha. Zatímco změny, které za poslední léta postihly „Královnu motorsportu“, jsme jako věrní fanoušci často nesli velmi nelibě, Codemasters se naopak činili v tom, aby ze série F1 opět udělali královnu mezi závodními hrami.

Jak už to tak u sérií s letopočtem v názvu bývá, pokrok se obvykle drží v rámci jasně vytyčených mezí. Od dílu s číslovkou 2019 tedy asi nikdo nečekal revoluci, přihlédneme-li navíc i k tomu, že nové F1 vychází o čtvrt roku dříve než minulý díl. A ačkoliv k žádné revoluci pochopitelně nedošlo, přesto je F1 2019 opět o něco ultimátnější hrou, na které se chyby dají hledat jen velmi těžko.

PILOTEM SNADNO A RYCHLE…

Asi hlavní novinkou v sérii je přítomnost kompletního šampionátu „farmářské“ série F2. Jedná se sice o sezónu 2018, tvůrci však brzy slibují update s aktuální sezónou, který hodlají hráčům dodat sympaticky zcela zdarma. Pojmem „kompletní šampionát“ se pochopitelně myslí celá a kompletně licencovaná týmová i jezdecká sestava, zahrnující mj. i český tým Charouz Racing System, který komentátoři Alex Jacques a Davide Valsecchi vyslovují kouzelně „Šarouz“.

Již v mládí jsem snil o závodní hře, která by mi nabídla opravdu masivní kariérní progres. Chtěl jsem začínat v motokárách, přes juniorské série se dostat do F1 a když tak nad tím přemýšlím, do důchodového věku by se můj vypiplaný pilot mohl dostat přes právě tomuto účelu sloužící Formuli E. Je možné, že i F1 od Codemasters časem nabídne právě takovou podívanou, v letošním ročníku se však „musíme spokojit“ se začátkem v F2.

Na rozdíl od odloučeného singleplayerového šampionátu si zde vyzkoušíte jen tři klíčové závody, kromě licencovaných pilotů vám pak bude dělat společnost i dvojice „vetřelců“ v podobě smyšlených pilotů Devona Butlera a Lukase Webera. Ti se snaží rozehrávat jakýsi náznak příběhu, který bych přirovnal k velmi jednoduchým komiksům. Zatímco druhý jmenovaný, tedy váš týmový kolega, má silný odpor k veškerému bezpráví, Devon je naopak právě ten padouch, kterého máte nenávidět více než tu učitelku v páté třídě, která vám navrhla ředitelskou důtku za to, že jste jí z okna ve třetím patře omylem hodili pracovní sešit na hlavu. Pokud jste pak hráli předchozí ročníky formulí od Codies, asi vás nepřekvapí, že animace postav v těchto jednoduchých příběhových sekvencích se stále skálopevně drží na úrovni Xbox 360 a PlayStation 3. Škoda…

„YOU SPIN MY CAR RIGHT ROUND, RIGHT ROUND…“

Juniorské hašteření v F2 však skončí ještě dříve, než pořádně začalo, následuje tedy rychlý krok výše. Při podepsání prvního velkého kontraktu máte poněkud nerealistickou možnost výběru sedačky u kteréhokoliv z devíti týmů F1 (a taky Williamsu). Je ale samozřejmě pochopitelné, že se vývojáři chtějí zavděčit i nedočkavým hráčům, kteří se tak mohou rovnou ujmout nejžhavější sedačky ve Ferrari či Mercedesu. Ačkoliv se i ve vyšší třídě setkáte s Butlerem a Weberem, příběhová linka naštěstí ustupuje do pozadí a můžete se tak soustředit na samotné závodění.

Pokud však do F1 2019 vstoupíte tak jako do závodních arkád, budete po trati rotovat asi stejným stylem, jak o tom kdysi zpívali Dead Or Alive.

Přesun F2-F1 dokonale poznáte hned po prvním usednutí za volant, monoposty se nejen odlišně ovládají, ale také odlišně zní. Jízdní model, jakožto i schopnosti vašich protivníků, můžete dokonale nastavit dle vlastních preferencí, odpovídající obtížnost tedy nalezne opravdu každý. Pokud však do F1 2019 vstoupíte tak jako do závodních arkád, tedy s nejvyšší obtížností a vypnutím veškerých možných asistentů, budete po trati rotovat asi stejným stylem, jako o tom kdysi zpívali Dead Or Alive.

„S TAKOVÝMHLE GAMEPADEM BYCHOM TO DALEKO NEDOTÁHLI…“

Právě velká míra přizpůsobitelnosti dělá ze hry dokonalou zábavu jak v rukou naprostých nováčků, třímajících levný gamepad ze supermarketu, tak profíků s vybavením v ceně předváděcího rodinného sedanu – ne nadarmo se ostatně v menu hry nachází sekce oficiální e-sport série. Apeluji však na vás – pokud máte k dispozici jakýkoliv alespoň trochu kvalitnější volant, podstupte to martýrium s jeho zapojováním a užijte si F1 na něm. Hrát formule na gamepadu (či nedej bože na klávesnici) je jako jíst skvostnou polévku vidličkou – jistě, nějaká zanedbatelná část dobroty se k vám dostane, existuje však mnohem vhodnější nástroj.

S připojením volantu s force feedbackem se totiž zážitek přibližuje závodní nirváně. Ačkoliv jsem překvapivě nikdy neřídil opravdový formulový monopost, dovedu si představit, že se jízdní model opravdu blíží realitě. Plynulé rozjezdy, řazení v 13 tisících otáček, pozdě na brzdy… To je základem úspěchu. Při přesedání mezi monoposty F1, F2 a historických vozů pak cítíte nejen odlišný výkon a míru přilnavosti, ale i rozložení hmotnosti a s ní související změnu těžiště.

Nerovnosti kopou do volantu tak nekompromisně, jako když v Austinu vykopli Verstappena z pódia.

Každý hrbol na trati jde citelně znát, ať už se bavíme o sekci Eau Rouge-Raidillon ve Spa, nebo třeba o nájezdu na cílovou rovinku v Brazílii. Na okruhu, kde se Felipe Massa (ne)radoval ze svého historicky prvního titulu mistra světa, nerovnosti kopou do volantu tak nekompromisně, jako když v Austinu vykopli Verstappena z pódia. Každé přejetí přes obrubník vás může dokonale rozhodit a bolí i sebemenší otěr o zeď. A že si jich pravděpodobně pár užijete…

„VALTTERI, IT’S JAMES…“

F1 2019 je totiž takřka dokonalou ukázkou toho, jací blázni reální piloti jsou. Ačkoliv se to z televizních záběrů často nezdá, na městských okruzích se rozhodně nejezdí pomalu. To ve výborně hře demonstruje třeba pasáž zatáček 17-20 v Baku, nebo legendární monacký výjezd z tunelu k Bazénu, kde vás slunce oslepí spolehlivěji nežli headsety virtuální reality z raných devadesátek. Pokud si pak nastavíte délku závodu v řádu minimálně desítek minut, čeká vás v momentálních vedrech celkem slušná porce fyzické práce. Pohled na poněkud toporně se radujícího Zaka Browna na boxové zídce vás však ujistí o tom, že to mělo smysl. Pokud holdujete F1 a nemáte rádi Mercedes, tak pořízení F1 2019 určitě zvažte už jen díky tomu, že po závodě můžete konečně vidět i něco jiného, než zaťaté pěsti Toto Wolffa.

Závodní víkend samozřejmě nedělá jen samotný závod, a jak je v posledních letech zvykem, kariérní režim vás bohatě odmění za absolvování nejen kvalifikace, ale i tréninků. Úkoly vytyčené týmem jdou zvládnout i během prvního dne, čímž se nestanou otravnými, za odměnu se pak můžete těšit na slušný příděl vývojových bodů, které lze investovat do rozlehlého stromu vylepšení. Ačkoliv přiznám, že drobných změn v aerodynamice jsem si při hraní nevšiml, upgrade pohonné jednotky už na mém McLarenu poznat byl. Pokud náhodou míru zlepšení nepoznáte sami, pomohou vám příjemně detailní statistiky, které kromě času dovedou ukázat i míru využívání ERS či spotřebu paliva.

„I THINK ERICSSON HIT US!“

Vývoj a nastavení auta obecně jsou dalším bodem, kde si vybere nováček i závodní „kajnšmentke“. Nechcete se ničím zabývat a jde vám jen o co nejrychlejší odježdění všech 21 závodů? Není problém. Chcete si naopak zvýšit přítlak na předním křídle a nastavit sbíhavost zadních kol k obrazu svému? Hra vám rozhodně bránit nebude. Pokud ale budete chtít za chodu měnit třeba bohatost spalované směsi či strategii pitstopů a stejně jako já postrádáte umění komplexního multitaskingu, čekají vás krušné chvíle. Veškeré nastavování se mění v reálném čase – zatímco opravdovému pilotovi stačí pár tlačítek na volantu a hlasová domluva s boxovou zídkou, zde si holt musíte počkat na dlouhou rovinku a veškeré nastavování vyřešit tam. Možná by nebylo od věci, implementovat nějaké uživatelsky přívětivé in-game menu se zpomalením času, jak to mívají třeba RPG při výběru herních předmětů.

V jistých situacích se u umělé inteligence dočkáte takového zkratu, že začnete přemýšlet nad tím, zdali náhodou nezávodíte s reálným jezdcem stáje Haas.

Ačkoliv oboustranný hlasový kontakt s boxovou zídkou bohužel neexistuje, kontakty se zídkami všech druhů vás s velkou pravděpodobností čekají – a když už to neopřete do Tecpro bariéry, určitě několika karbonovými úlomky počastujete alespoň svoje soupeře. Ačkoliv je závodění s AI zábava a často se dočkáte opravdových soubojů kolo na kolo, v jistých situacích se u umělé inteligence dočkáte takového zkratu, že začnete přemýšlet nad tím, zdali náhodou nezávodíte s reálným jezdcem stáje Haas.

JAK BRZDIT DO ZATÁČKY CO NEJRYCHLEJI? NO PŘECI O SOUPEŘŮV MONOPOST!

Podobné myšlenky vás samozřejmě budou napadat i v multiplayeru, jen s tím rozdílem, že v online hře samozřejmě nemáte k dispozici systém flashbacků, který dovede vyřešit nejednu patálii. V reálných závodech se nestává často, že by poslední vůz na roštu měl výhodu, zde to ale platí do puntíku – zezadu totiž můžete výborně kontrolovat situaci a s úsměvem zamávat všem, kteří byli příliš ambiciózní na brzdách v první zatáčce. Pokud však narazíte na správně nastavenou hru, čeká vás spousta zábavy i v multiplayeru – jen musíte počítat s tím, že F1 je stále open wheel závodění, nějaké to zakleslé kolo je tedy při soubojích víceméně rutinní záležitostí.

Historické vozy však na dnešních tratích s moderními billboardy působí poněkud nepatřičně a zážitku by neuškodil ani atmosférický retro filtr.

Pokud vás náhodou omrzí kariéra a multiplayer, máte k dispozici jak tvorbu libovolných závodních víkendů, tak dvacítku předpřipravených šampionátů. Ty zahrnují nejen legendy staré (Lotus 79, McLaren MP4/4, Williams FW14 aj.), ale také legendy novější (Renault R26, Brawn BGP 001 nebo Red Bull RB6). K dispozici jsou také časovky a součásti recenzované Legends edice hry bylo i osm výzev Senna vs Prost, ve kterých se postavíte na libovolnou stranu konfliktu mezi velikány, řídícími Ferrari F1-90 a McLaren MP4/5B. Historické vozy však na dnešních tratích s moderními billboardy působí poněkud nepatřičně a zážitku by neuškodil ani atmosférický retro filtr. Chápu ale, že za těch pár měsíců, uplynuvších od minulého dílu, dostaly priority jiné oblasti hry.

MY CHCEME GRID GIRLS!

Audiovizuální zpracování pak také nezklame. Jde vidět, jak moc se v posledních letech změnil přístup vedení F1 k fanouškům – to, co by za „starouše“ Bernieho bylo takřka nemožné, se teď ve hře vyskytuje vcelku běžně. Ať už se jedná o epickou oficiální znělku od Briana Tylera, televizní grafiku ve formátu 1:1 (včetně oficiálních fontů) nebo dokonce automatické sestřihy ze všech vašich závodů, hra díky těmto detailům v očích fanoušků šplhá do nebeských výšin. Všechny kroky Liberty Media v opravdové F1 nemusí být všem po chuti, veřejný obraz si však „ef jedničky“ budují mnohem lépe než v minulosti.

Herní záběry vypadají hezky, nejde však o nic, co by nás v roce 2019 zvedlo ze židle. Potěší detaily jako okem viditelné opotřebení pneumatik, nenadchne naopak nepříliš účinný antialiasing. O tragických animacích postav již byla řeč dříve a okolí tratí také nevypadá úplně k světu, na konci vás však stejně zajímá hlavně zpracování tratí a vozů, které je na velmi dobré úrovni. Předpokládám však, že s novou konzolovou generací by se mohli Codemasters pochlapit a přispěchat s nějakou tou grafickou evolucí.

„I TRÁVA BÝVALA ZELENĚJŠÍ!“

Tak tady to máte. F1 2019 je opět po roce nejlepším formulovým simulátorem novodobé éry a až na pár technických nedostatků vlastně nejde mnoho kritizovat. Můžeme vývojářům vyčítat, že změny nejsou bůhvíjak výrazné, co však chcete měnit na závodní hře, když se pravidla moc nemění ani v jejím reálném vzoru? Jistě, ocenil bych ještě propracovanější kariéru, nastíněnou v úvodu textu, na řadu mohou přijít třeba volnočasové aktivity, jak je dnes moderní v amerických sportovních hrách. Své místo by si možná zasloužily i techničtější fičury jako editor tratí nebo tvorba vlastní formulové stáje.

V konečném důsledku je ale F1 2019 reálnou kopií opravdové královny motorsportu, na čemž záleží nejvíce. Paradoxní potom je, že subjektivně bych za největší nevýhodu hry označil něco, za co hra vůbec nemůže. Při hraní se vám totiž dostane přímého srovnání skoro 50 let vývoje formulových monopostů, a ruku na srdce… Porovnávat zvuk a vzhled desetiválcového Williamsu FW18 a letošního Williamsu FW42 je jako porovnávat 18 let starý Renault Clio Sport V6 a dnešní Renault Clio R.S. Jistě, nové auto je super, pravděpodobně bude úspornější, ekologičtější, spolehlivější a v neposlední řadě i rychlejší na trati. Ale kdyby vám někdo dal na výběr, ve kterém se svezete raději?

F1 2019
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Novým F1 se těžce něco vytýká, léty prověřený recept funguje na jedničku. Nečekejte výrazné změny, Codemasters však dobře ví, co dělají.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme

Váš tým Hrej.cz