Drakensang: The Dark Eye Recenze Drakensang: The Dark Eye

Drakensang: The Dark Eye

vaclavbednarhrej@seznam.cz

vaclavbednarhrej@seznam.cz

23. 3. 2009 23:32 21
Reklama
Reklama

Bude to znít možná zvláštně, ale to nejlepší na Drakensangu je jeho komplikovanost. Tímto slovem však není myšlena nepřístupnost nebo překombinovanost, ale prostě fakt, že proniknutí do systému hry vyžaduje určitý čas a snahu. Je to velice příjemná změna proti hromadám tupě přímočarých diablovek a všudypřítomným mechanismům, které budou hráčům brzy usnadňovat snad i dýchání. Základem Drakensangu je herní systém Černé oko, což je v podstatě německý ekvivalent známého Dungeons and Dragons, o nic méně propracovaný, jen méně známý. Znalcům žánru v této souvislosti jistě okamžitě naskočí trilogie hardcore RPG (přinejmenším z dnešního pohledu) Realms of Arkania, za jejíhož duševního pokračovatele se Drakensang i přes odstup mnoha let považuje.

V jednoduchosti je nuda

Už výběr postavy naznačuje, že ke hře je nejlepší zaujmout rozvážný přístup, nastavit pomalejší tempo a připravit se na postupné zkoumání a zkoušení toho, co nabízí. Množství tabulek a desítky schopností a vlastností každého charakteru mohou z rovnováhy vyvést i zkušeného hráče a mnozí možná poprvé v životě využijí přednastavené modely. Není to ale žádná prohra – celé asi dvě desítky postav jsou citlivě vyvážené a vše se stejně nejlépe naučíte za pochodu. Hru budete postupně objevovat a radovat se z každého pokroku, až vám po čase mechanismy přijdou naprosto přirozené a jednoduché. Navíc se tím jednoznačně podporuje znovuhratelnost, protože si to pak určitě budete chtít zkusit znovu a jinak.

Mezi originální prvky patří třeba možnost jakékoli zkušenosti ihned investovat do vývoje postavy, klasické levely slouží jen pro určení maximální úrovně jednotlivých schopností. Možnost kdykoli navýšit určitý aspekt dle momentální potřeby přijde často vhod a brzy si každou z postav začnete suverénně modelovat ke svému obrazu, i díky možnosti učit se dodatečně prakticky jakékoli schopnosti. Obrovská pestrost jednotlivých talentů pokrývá snad úplně každý moment hry, takže je určitě z čeho vybírat. Jen namátkou – alchymie, kovářství, pasti, orientace v divočině nebo městech, stahování zvěře, otvírání zámků, léčení zranění a jedů, několik druhů přemlouvání, obchodování, zacházení s mnoha různými třídami zbraní, hromada bojových dovedností a speciálních útoků a samozřejmě magie všeho druhu. Každá rasa nebo povolání pak vyniká v různých talentech, které také vyžadují různé hodnoty základních parametrů. Zpočátku složité, později úchvatné.

Zemský ráj to na pohled

Přestože použitý Nebula engine se s nejmodernější konkurencí zdánlivě nemůže měřit, opak je pravdou. Vizuální ladění hry s mírně pohádkovým nádechem je okouzlující, za což vděčí především citlivému využití barevného tónování a hře světla a stínu. Zároveň působí velice uvěřitelně a snadno tak lze odpustit některé málo detailní prvky krajiny nebo příliš malovaná pozadí. Celkový dojem trochu připomíná vyšperkovanou onlinovku Lineage, ovšem bez asijského ladění postav a nestvůr. Efektních světlušek, poletujících pampelišek nebo motýlů si ale užijete i tady dost.

Nejpromakanější jsou pochopitelně samotné postavy, na kterých se projeví sebemenší změna výzbroje nebo zbraní. Často se tak přistihnete, jak váháte mezi předmětem s tabulkově lepšími vlastnostmi a předmětem, který vaší postavě prostě zatraceně sekne. Tradiční honbu za stále lepším vybavením si díky tomu vychutnáte ještě lépe. Obíháním obchodů a vybíráním té nejlepší kombinace brnění, oblečení a zbraní vždy snadno ztratíte hodinu, což ostatně platí i pro další oblasti hry. Je to prostě typická vypiplávačka, kde nakonec strávíte víc času v tabulkách a rozhovorech než v soubojích, a ani vám to nepřijde.

Vaše družina pak bude čítat čtyři pečlivě vyšňořené postavy. Slovo „může“ je vynecháno záměrně, protože s menším počtem je to nejen menší zábava, ale s ohledem na obtížnost soubojů hlavně zaručená sebevražda. Všechny mají svou historii, osobnosti a pojí se s nimi i speciální úkoly, funguje to prostě podobně jako v Baldur’s Gate (mimochodem, nechápu, co máte všichni proti Jaheiře :-). Stejné je to u soubojů, tedy klasický realtime s možností pauzování a následného řetězení příkazů. Jen graficky jsme už někde jinde, takže postavy i nepřátelé efektně a na několik způsobů odráží výpady nebo se uhýbají, bojový styl je s každou zbraní jiný a oko potěší zejména pokročilejší speciální útoky.

Bylo nebylo…

Samostatnou kapitolou je příběh, který je sice plný klasických fantasy klišé, ale jeho pečlivě budovaná atmosféra funguje i tak na jedničku, takže když se třeba poprvé setkáte se skutečným drakem, budete zírat s otevřenou pusou a rozechvělým pocitem v podbřišku. Zdánlivě tu není nic nového pod sluncem, přesto zaujme řada překvapení a originálních řešení, stejně jako vtipné situace. Nekoná se žádná megalomanie ani co do počtu nepřátel, každé větší střetnutí si ale díky silnému příběhovému pozadí zapamatujete. To se týká i vedlejších úkolů, které jsou skutečně zábavné a právě díky různým zápletkám, postavám a místům se vzájemně hodně liší, i když principy jsou vždy podobné.

Někdy je možná tempo hry až příliš ukecané a rozvláčné, někdy zarazí nějaká nelogičnost či kostrbatost nebo se souboj zvrhne v mírně frustrující strategii save/load. Nicméně hlavní je chytlavá hratelnost, která vás od počátku požene od úkolu k úkolu bez ohledu na to, že některým principům ještě nebudete rozumět. Drakensang je jednoznačný důkaz, že tento kdysi královský žánr má stále co nabídnout. Hra vám bez problémů poskytne minimálně týden až dva tak intenzivního hraní, že pak přinejmenším stejně dlouho budete dávat dohromady svůj soukromý život. Občasní hráči mají vystaráno na měsíc, ale i je musím varovat, že odtrhnout se od Drakensangu je prověrka sebekontroly, kterou často rozhodne až svítání. Verdiktem budiž jednoznačné doporučení k vyzkoušení všem příznivcům žánru, rozhodně to ale není nic pro úplné začátečníky.

Drakensang: The Dark Eye
Windows icon PC

Verdikt

Osvěžující a řemeslně zvládnuté RPG ze staré školy, které na hráče klade příjemně vysoké nároky, a přitom nic neztrácí na modernosti a hratelnosti. Na tohle jsme dlouho čekali!

Co se nám líbí a nelíbí?

Výborný herní systém, chytlavý příběh, zábavné vedlejší úkoly, řada originálních prvků, líbivé grafické zpracování, přesvědčivá atmosféra
Občas neposlušná kamera, poněkud nepřehledná minimapa, kolísající obtížnost, nepřátelé často cíleně útočí na nejslabší členy družiny včetně mágů
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz