Destiny: The Dark Below

První rozšíření Destiny v sobě skrývalo naději, že alespoň částečně zažene nesporné neduhy hry, která až příliš spoléhá na neustálé opakování těch samých aktivit s vidinou šance získání lepšího lootu. A ačkoliv má The Dark Below své jisté klady, především v oblasti vyprávění příběhu, jako celek je souhrnem těch nejhorších nočních můr schovávajících se pod pojmem DLC.

PŘÍBĚH V DESTINY... NE, FAKT!

Začněme těmi pozitivy. V Toweru se objevuje tajemná Eris, jediná přeživší skupiny, jež se vydala vypátrat zdroj hivské aktivity na Zemi a Měsíci. Skrze tři příběhové mise a několik málo příběhových bounty se hráči vydávají po stopách kultu, který se snaží hivského boha Crotu oživit. Z misí zmizel hlas Petera Dinklage alias Ghosta a nahradilo ho... no, na rovinu, prostě lepší vyprávění Erin, která hráčovi postupně objasňuje pozadí neštastné výpravy do Hellmouthu, při které zahynula družina jejích přátel. Pojícím prvkem misí a striku v DLC je pak postava hivské čarodějnice Omnigul, která se objevuje v kritických momentech a svým charakteristickým skřekotem vyvolává do boje silné jednotky. V asi nejlepší chvíli DLC se potýkáte s hivskou armádou v mozku centrálního obranného počítače Země, zatímco Omnigul zpoza neprůstřelného skla situaci sleduje za zvuků deformované klasické hudby. Ve finální misi pod povrchem Měsíce pak narazíte na černočerné chodby osvětlené pouze magickými pastmi, kterým je třeba se vyhnout nebo vám pěkně zkrouhnou zdraví. Zde se hře daří vybudovat až hororová atmosféra pomocí souhry tmy a zvuků, ale celá část trvá příliš krátce na to, aby zanechala nějaký hlubší dojem.

Což lze říct vlastně o všech nových misích, kterých opravdu moc není. Ano, jejich obtížnost začíná na levelu 25 a při navýšení na 30 se opravdu zapotíte, nicméně standarně všechny tři příběhové mise zaberou zhruba 15 minut každá a nový strike sfouknete také za půl hodinu, a to jen kvůli tomu, že finální střet s Omnigul trvá zkrátka příliš dlouho. Čarodějnice pohlcuje kulky jako ta nejžíznivější houba a při třetí vlně nepřátel už budete mezi reloadováním zívat. Bitva s ní tak nevyznívá jako vygradované finále, které by si příběh zasloužil. Pozemský strike vás provede Terrestrial Complexem do Skywatch, odkud se skrze spadlou hivskou loď dostanete do Jovian Complexu, již dříve objevené lokace, která se doposud skrývala za zavřenými dveřmi. Jaké je pak zklamání, když se vlněná roleta zvedne a vy zjistíte, že se za ní skrývají pouze dvě místnosti, z čehož jedna je ona malá aréna, kde na vás čeká Omnigul.

i Zdroj: Hrej.cz

DLC také přchází s novou reputací, kterou můžete sbírat, abyste si u Eris otevřeli nové shadery, emblemy a užitečné předměty na vylepšování nových zbraní. Obecně je výzbroj, kterou můžete v The Dark Below nalézt o poznání silnější než ta standardní, dává více Light i základního zranění, případně umí zajímavé schopnosti a s největší pravděpodobností nahradí vaše součané vybavení. Například fusion rifle Murmur, kterou obržíte za úspěšné splnění třetí příběhové mise, nabízí možnost prohodit elementální zranění mezi solar a arc a rozhodně ji v misích z DLC využijete.

LEVEL 30 PRO VŠECHNY

The Undying Mind

i Zdroj: Hrej.cz

PlayStation s DLC dostal exkluzivní strike odehrávající se v Black Garden, kde se v podstatě jde v protisměru od oltáře se srdcem temnoty až k vstupu do zahrady.

Mdlý a trochu nudný postup proti armádám vexů nabourá až skvělá pasáž s tuhými progenitor vexy na schodišti téměř na konci striku a docela povedené finále, ve kterém si to rozdáte s rostlinami zarostlou Undying Mind v stísněné aréně.

Hráči na Xboxu ale nemají v tomto ohledu si proč stýskat - tento krátký strike není žádný zázrak.

Ostatně změnou prošel sklad u obchodníků a nyní už nepotřebujete opakovaně procházet raid, abyste našli zbroj, která by vás přehoupla přes prokletý 29. level. Od teď vám za vanguard marky obchodníci prodají účinnější výstroj s dostatkem Light, abyste dosáhli na 31. level bez větších potíží. A ačkoliv nikdy nebylo snažší se příblížit navýšenému level capu, na maximální 32. level se stále dostaneme pouze pomocí lootu z nového raidu Crota's End, který potvrzuje, že Bungie skrývá své designerské trumfy právě v těžko přístupných misích pro šest hráčů. (pozn. aut.: Původně text nesprávně tvrdil, že nový level cap je dosáhnutelný i pomocí zakoupené výstroje. Uvedené informace byly upraveny.)

Výprava za Crotou na dno Hellmouthu opět patří mezi to nejlepší a zároveň to nejtěžší, co Destiny nabízí. Ani se neobtěžujte nový raid vyzkoušet, pokud nemáte level 30 a i tak si budete přát ještě úroveň navíc. Několikahodinové trápení (ale to dobré trápení) v temném doupěti hivů opět vyžaduje naprostou souhru celé skupinky a trochu jiné chování než je třeba ve zbytku hry. Hned ze začátku musí celá skupinka probíhat tmou od sloupu světla k dalšímu, zatímco na vás útočí nekonečné zástupy nepřátel a také sama temnota, která hráče postupně více a více zpomaluje a světlo ze sloupů ji dokáže zahnat. Další část vyžaduje postupné vysílání členů party s magickými meči přes most na souboj s obřími strážci, zatímco zbytek týmu se brání na druhé straně mostu a samozřejmě přicházení na princip úkolů (nebo spíše jejich vysvětlení zkušenějšími členy skupinky) patří ke kouzlu raidu stejně jako téměř neporazitelná armáda odporných hivů. Crota's End není vůbec snadný a jako před pár měsíci u Vault of Glass, i samotná představa ho dokončit na normální obtížnost je téměř nereálná. A to je dobře, takovou výzvu endgame potřebuje, abychom kde měli užít své čerstvě vydobité zbraně.

Což samozřejmě lze i v Crucible, který dostává tři nové a ve skutečnosti docela dobré mapy. Skyshock ve starém Rusku obsahuje pojízdé piky, interceptora a dvě střílny obklopující centrální patrovou věž, která nabízí jak prostor k blízkým střetům, tak i možnost ostřelování na dálku. Pantheon v Black Garden se pak vyznačuje množstvím spletitých až bluďišťovitých chodbiček, ve kterých se týmy často drží pospolu, díky čemuž dochází k brutálním přestřelkám ve stísněných prostorech. The Cauldron v hivské základně pak sestává z vysokého počtu malých místností navzájem oddělených dveřmi či krátkými chodbičkami, takže na vás druhý tým může přijít prakticky odkudkoliv a zdejší bitvy mi přišly jako přehlídky chaosu a napadání se ze všech stran. 

TAKHLE, PROSÍM, NE

Nicméně se nemůžu zbavit dojmu, že není důvod, proč ona hrstka nového obsahu, jenž se navíc z velké části odehrává ve starých kulisách, vlastně nemohla být součástí plné hry. Za zhruba 550 Kč je toho v dodatku zkrátka příliš málo a sebelepší raid nebo pěkné PvP arény to nezachrání. Recyklace lokalit v misích zamrzí úplně nejvíce, zvláště když třeba Anchor of Light na Měsíci nadále neobsahuje žádnou misi a ani ten King’s Watch na Zemi nebyl otevřen. Rozsah nových lokalit - Jovian Complex, Chamber of Night a vnitřek Warmindu - je k trpkému smíchu a i ten obchod u Eris je jen dalším způsobem, jak rozdrobit odměny z plnění úkolů mezi standardní vanguard reputaci a vedlejší reputace u frakcí nebo třeba u královny Awokenů.

Korunu trapnosti tomu nasazuje rozhodnutí první týden od vydání věnovat weekly a nightfall striky obsahu z DLC, takže se hráči bez něj jednoduše nemohou účastnit základních eventů s odměnami důležitými pro postup ve hře. The Dark Below tak přidává další opruz, tentokrát těm bez DLC, protože ti se tento týden nemají důvod do hry vracet. Bungie se nechali slyšet, že takhle to navíc bude při vydání každého další DLC. Tak děkujeme...

Bez nové planety, nebo alespoň rozsáhlé lokality porovnatelné se starým Ruskem nebo okolím Hellmouth na Měsíc, jen s novou výzbrojí, zvýšeným level capem a pouze několika málo misemi, je The Dark Below předraženým balíčkem, jenž hráče Destiny nutí ke koupi, pokud chtějí ve hraní pokračovat.