Dark Messiah of Might & Magic Recenze Dark Messiah of Might & Magic

Dark Messiah of Might & Magic

frix@seznam.cz

frix@seznam.cz

6. 12. 2006 23:42 1
Reklama

O Dark Messiah kolovaly všemožné zvěsti už dávno před vydáním, což mělo z velké části na svědomí vývojářské studio Arkane, tvůrci fantastického RPG ze staré školy, Arx Fatalis. Nikdo přesně netušil, co bude vlastně DM zač, zdali půjde o klasické RPG z pohledu první osoby, nebo se hratelnost ponese přece jen více na vlnách akce. Odpověď není jednoznačná, stejně jako nejdou klady a zápory hry shrnout do jednoznačného verdiktu.

Na počátku vypadá všechno velmi jednoduše. Coby Sareth, učedník mocného mága Phenriga, se vydáváte na cestu do vzdálených krajů za tajemným artefaktem, jehož moc vám není odhalena hned zkraje. Tedy pokud se nepodíváte do manuálu – z nějakého důvodu je tu děj, včetně několika kliček, popsán do zbytečných detailů, tudíž tuto sekci pokud možno přeskočte. Příběh o tom, jak hledá Sareth s vaší pomocí vlastní identitu a zkouší se srovnat s rolí temného mesiáše, by celkově mohl dopadnout rozhodně lépe. Všechna možná překvapení a zvraty jsou nastíněna vždy s kilometrovým předstihem a trochu bystřejší hráči budou po první úrovni už možná tušit, jak bude končit jejich zhruba desetihodinová cesta.

Bojovníkův ráj

Během ní vás více než cokoliv jiného budou zabavovat boje, hlavní ingredience hry. Už podle trailerů bylo na co se těšit a realita naštěstí nikterak nezklamala, naopak. Souboje nablízko nejsou v moderních hrách zrovna častou možností a dobře dopadnou ještě více zřídka. Čestnou výjimkou je například Condemned: Criminal Origins. Oproti DM však jakákoliv konkurence velmi rychle ztrácí – máte k dispozici tuny možností a přitom není jejich ovládání zdaleka komplikované. Většina bojů navíc působí opravdu epicky, ať už díky počtu a síle nepřátel, kteří oplývají celkem solidní umělou inteligencí, tak vlivem prostředí. Pokud máte opravdu velice silný počítač a můžete si dovolit nastavit vysoké detaily, užijete si jednu z nejkrásnějších her dneška. Designéři tím nahrazují po funkční stránce lehce jednotvárné úrovně, kde vás kromě občasné pasti žádná velká překvapení nečekají. Když však spatříte jednu z nádherných vyhlídek, které jsou pro vás připravené, klidně na chvíli zapomenete i na v RPG nevídanou linearitu.

Boje vypadají nejprve jednoduše, ale počet možností se brzy rozroste a tento trend vydrží až do konce hry. S vývojem postavy získáváte různá komba, můžete útočit pomalu i rychle, se štítem nebo bez, můžete do nepřátel kopat a třeba je tak svrhnout z útesu… Dokud si hráč nezvykne na všechny nabízené možnosti a nezačně je plně využívat, mohou se boje zdát celkem dost obtížné. O to větší je pak slast, pocítěná ve chvíli, kdy poprvé vyhrajete opravdu drsný souboj a budete vědět, že jste bojovali s chirurgickou přesností. To nemyslím pouze v nadsázce, údery jde skutečně cílit a výjimkou nejsou usekané kusy těla, celkově je hra poměrně dost brutální. Chladné zbraně doplňují také všemožné luky (včetně exempláře, který po dopadu spustí lano a pomůže vám tak v nejedné hádance) a magie. Kouzla jsou na naučení celkem drahá a rozhodně se nejde stát všemocným mágem, ale i postavy, které se zaměří na boje nebo kradmé plížení mají možnost si kouzla a čáry užít – jde to pomocí svitků na jedno použití, které občas spolu s jinými “poklady” najdete. Skutečně velmi dobré jsou souboje s bossy, čeká na vás například kyklop, gigantický červ, který jako by přilezl přímo z Duny, nebo třeba mrštná saň.

Hodně podstatnou roli hraje prostředí a jeho modifikovatelnost. Za pomoci fyzikálního enginu můžete s okolním světem provádět skutečně psí kusy a leckdy si tak efektně usnadnit situaci. Například useknete lano mostu, přes který zrovna běží banda orků, nebo sešlete ohnivou kouli na kaluž rozlitého oleje. Možností je v tomto ohledu skutečně nespočet a kromě designu úrovní vás limituje skutečně jen vaše fantazie.

Máš bod! Nebo ne…

RPG prvky do hry nejspíše zahrnovala chytrá Horákyně. Na první pohled jsou možnosti rozvoje postavy opravdu hodně hluboké, ale ve skutečnosti jde o systém jak přístupný, tak funkční. Například zkušenosti jsou přidělovány netradičně, totiž za vyřešení specifických úkolů, nikoliv například za vítězství nad bandou nepřátel. Tady spočívá celkem výrazná bolístka v jinak dobře fungujícím systému – bodů je málo a jsou přidělované podle někdy jen stěží pochopitelného klíče. Například za zabití opravdu drsného bosse dostanete bod, zatímco za první úspěšné použití lanového šípu dva. Co tím chtěl básník říci? Bodů by se celkově hodilo o něco víc, s malým množstvím jste nuceni se bezvýhradně soustředit na jednu linii postupu a nejde moc improvizovat.

Vlastnosti a specializace postav jsou velmi dobře vybalancované, ačkoliv to mají bojovnící, jako obvykle, o něco snazší než zbylé postavy. Jde si vybudovat také mága nebo tichošlápka, který rád bojuje na dálku, kromě toho je pak na výběr celá řada vlastností, které se hodí každému. Něco jde doplnit i předměty, jež nepostrádají různorodost ani vtip – narazíte třeba na Garretův oblek z Thief série. Lze se specializovat i dále uvnitř jednotlivých tříd, bojovníci například mohou vsadit na slabé a rychlé, nebo naopak pomalejší a o to více devastující útoky.

Matriarchát v multiplayeru

Hodně zajímavým přídavkem k singlu je multiplayer, který nabízí kromě DM a CTF také netradiční mód Crusade. V něm proti sobě hrají týmy lidí a nemrtvých o nadvládu nad územím napříč několika mapami. Postavy a vůbec styl boje je odlišný od singlu, MP část hry má ostatně na starosti Kuju, nikoliv Arkane. Bitvy jsou o něco pomalejší a hodně tu záleží na schopnostech každé postavy, například mágové jsou opravdu hodně dobří na útoky z dálky, zatímco léčitelka často působí díky schopnosti regenerace jako nejvýhodnější postava na celém bojišti. Hraní online je zajímavé, ale bohužel i dost nevyvážené, zvláště léčitelky si bere skoro každý a boje se zbytečně protahují.

Po technické stránce platí hra za nedostatečně opracovaný diamant, který by se mohl lesknout ještě jasněji. Porušíme tradici a budeme hru hodnotit s patchem, bez něho se co hodinu poroučela na desktop a množství bugů bylo opravdu hodně iritující. Nyní je situace podstatně lepší, bohužel se však nezměnily přemrštěné nároky na hardware. V horší vizuální kvalitě pak hra ztrácí i kus své okouzlující atmosféry, naštěstí zůstávají povedené zvuky.

Dark Messiah určitě nemusí sednout každému, ale jeho pokus o vyrovnané sklubení RPG a FPS si rozhodně zaslouží uznání. Když nic jiného, takhle povedené boje, které vás vcucnou do dění na obrazovce, se skutečně nevidí každý den.

Dark Messiah of Might & Magic
Windows PC

Verdikt

Přes několik chyb je Dark Messiah skutečně povedená, zábavná a navíc netradiční hra, která nabízí zase trochu čerstvější pohled na mixování žánrů. Pokud máte dostatečně silné PC, vezměte do jedné ruky meč, do druhé štít a hurá na gobliny!

Co se nám líbí a nelíbí?

Perfektně zpracované boje, možnost volby specializace postavy, na silných počítačích opravdu krásná grafika.
Technické nedodělky, nejasné rozdělování zkušenostních bodů, nedotažený a rychle vyzrazený příběh.
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama