Control: The Foundation
Control: The Foundation Recenze Control: The Foundation

Control: The Foundation

David Plecháček

David Plecháček

8. 4. 2020 11:30 3
Reklama
Reklama

Control stále považuji za nejlepší hru loňského roku. Možná i proto mě překvapilo, jak těžko jsem se k němu vracel. Dlouhou dobu po dohrání a zrecenzování mi poslední titul od Remedy zůstával na disku kvůli tomu, že jsem přemýšlel nad získáním relativně snadné platinové trofeje, v rámci redukce a hledání místa nakonec ale došlo i na něj. A těžko jsem se nutil i do nového DLC Foundation, nějakou dobu jsem ho odkládal... ale když jsem se do něj dostal, horko těžko jsem se od něj zase odpoutával.

KONEC DOBRÝ, VŠECHNO DOBRÉ

Ačkoliv se příběh nového rozšíření odehrává po samotném konci hry, myslím, že si snadno vystačíme s popisem událostí z úvodu. Jesse Fadenová, hlavní hrdinka hry, se totiž čirou náhodou dostala do čela úřadu FBC – Federal Bureau of Control – a stojí v jeho čele i po skončení hry. To, že byla zápletka vyřešena, neznamená, že je úřad konsolidovaný a bude fungovat, jako by se nic nestalo. Právě naopak, Jesse má před sebou spoustu práce. Proto jí moc nepřidá, když zazvoní „telefon“ a ozve se Board (pro neznalé bychom jej mohli popsat jako abstraktní komisi, která svým způsobem ovlivňuje dění v FBC), že je potřeba vyřešit problém ve sklepení u základů budovy, která interně vešla ve známost jako The Oldest House.

Foundation nemění samotnou podstatu toho, jak se Control hraje. Esence hratelnosti je přesně taková, jaká byla v základní hře a co se týče nových mechanismů, tak se ve hře objevil jenom jeden.

Vysvětlovat Control někomu neznalému je značně složité, problém s pochopením událostí ale budou mít prakticky všichni. Ani DLC není v tomto smyslu výjimkou a z určitého „tajemna“ Control nijak neslevuje. Proto je problém popsat i problém, který Jesse v sekci Foundation objeví. Ve zkratce řečeno přijde na to, že se s naší realitou začíná prolínat realita Astral Plane, tedy astrální sféra, z níž pochází prakticky všechny „věci“, se kterými se FBC potýká. A kde sídlí i již zmíněný Board. Není úplně snadné tento problém odpálkovat se slovy „no a co“, když by následkem bylo zničení obou rovin/světů, a tak se Jesse musí chtě nechtě chopit své servisní zbraně a jít vyřešit situaci, která si žádá její pozornost.

VŠE PŘI STARÉM

Jestliže vás nástin zaujal, tak věřte, že vlastně o zas takovou revoluci nejde. Foundation nemění samotnou podstatu toho, jak se Control hraje. Esence hratelnosti je přesně taková, jaká byla v základní hře a co se týče nových mechanismů, tak se ve hře objevil jenom jeden. Schopnosti, do nichž můžete investovat své zkušenostní body, se v žádném slova smyslu nezměnily, stejně tak jako nepřibyla ani žádná varianta vaší zbraně. Po chodbách prastaré budovy, respektive nově v kobkách pod jejími základy a v dimenzi Astral Plane, tak budete stále rozsévat zkázu díky možnosti sebrat cokoliv ve vašem okolí a mrsknout tím po nepřátelích, případně projektilům létajícími ze zbraně, která se může přetransformovat v raketomet, brokovnici nebo variantu na odstřelovací pušku.

Přiznám se, že jsem strom dovedností neměl vylepšený před Foundation na maximum, stejně tak jsem neměl vylepšené ani jednotlivé varianty zbraně, ale právě DLC mi v tomto směru výrazně pomohlo. Těžko to však můžete brát jako jeho klad. Spíše tím chci říct, že pokud patříte mezi hráče, kteří neměli na konci původního příběhu prošlou hru křížem krážem, budete mít stále kam své obdržené body investovat a vlastně vám přijdou vhod. Konečně se tak z Jesse možná stane ultimátní zbraň proti všemu, co vás v FBC všudypřítomně čeká. Možnost vytvořit si „superhrdinku“ přijde vhod, Foundation totiž představuje to nejtěžší, co se v Control nachází. Přijdete-li nepřipravení, možná tvrdě narazíte a budete některými pasážemi procházet opakovaně.

Proti vám budou stát sice „primitivní“ nepřátelé, svou agresivitou si ale s nikým z dosud známých lokací nezadají. Svým způsobem Foundation nejvíce z celé hry odkazuje na severský původ autorů, a mít v ruce místo pistole sekyru, člověk by měl pocit, že hraje pasáže z posledního God of War. Proti vám se totiž budou valit nepřátelé se sekyrami, ale překvapí vás i hbité Valkýry, které se dokáží odhmotnit a následně se zjevit těsně ve vaší blízkosti a připravit vás o značnou část vašeho zdraví. Čekají vás i některé bossfighty. V tomto směru chci vyzdvihnout stvůru, na kterou si možná vzpomenete z původní hry, pokud jste se utkali s „lednicí“. S červem Former jsem strávil asi hodinu času, než jsem si všiml, že se do souboje vlastně vůbec nemusím nechat zatáhnout. Buďte tak pozorní. Vedlejší mise Jesse Faden Starring in Swift Platform mi zatím připravila asi nejlepší herní zážitek tohoto roku, i když je v samém jádru velice jednoduchá, ale svým vizuálním a především hudebním pojetím mi dokonale sedla. Nemůžu se zbavit dojmu, že se Remedy chtějí čas od času kreativně vybouřit, tak jako v bludišti původní hry, a tato vlastnost je mi nesmírně sympatická.

MOTIVACE NAVÍC

Jedinou skutečnou novinkou je možnost svou schopností ovlivnit růst kamenných výčnělků, abyste se dostali na výše položená místa, nebo naopak možnost je ničit svou zbraní. Sice budete obojí používat na každém kroku, ve výsledku mi ale přijde, že vlastně není moc o čem mluvit. Jsem sice rád, že je alespoň „něco“ jinak, vlastně bych si ale dokázal představit, že vám toho napíšu mnohem více.

Control je stále hrou plnou technických problémů a zoufale by potřeboval, aby si jej co nejvíce hráčů zahrálo až na nové generaci konzolí, jinak totiž nemusí být tak shovívaví jako jsem byl, a jsem pořád, já. 

Nemůžu si ale příliš stěžovat. Za cenu kolem čtyř set korun dostanete přibližně pětihodinový důvod se vrátit do skvělého světa a strávit tam čas navíc. V mnoha případech si zaplatíte i za motivaci dotáhnout platinovou trofej do konce. Nebudu lhát, je to i můj případ. Foundation mě dokopalo k tomu dohnat resty z původní hry, mít ale silnější vůli, nemusíte kvůli tomu investovat ani korunu. Remedy zkrátka těží ze skvělého základu a jen přidávají několik misí navíc. Všechno ostatní zůstalo při starém. Control je stále hrou plnou technických problémů a zoufale by potřeboval, aby si jej co nejvíce hráčů zahrálo až na nové generaci konzolí, jinak totiž nemusí být tak shovívaví jako jsem byl, a jsem pořád, já. Northlight Engine je naprosto jedinečným nástrojem, díky kterému má Foundation (opět stejně jako zbytek hry) naprosto jedinečnou tvář a estetiku a budete hltat všechno, co vám autoři naservírují.

Překvapuje mě, čeho všeho jsou s ním vývojáři schopní. Některé části mapy vám jistě vnuknou otázku, jak velké některé lokace vlastně ve skutečnosti jsou. Control jako jedna z mála her dokáže navodit pocit neuvěřitelné „velikosti“ nebo naopak vaší „malosti“ a často se tak vlastně ptáte, kdo za tím vším je a kdo tento svět vlastně vytvořil. Na druhou stranu je sympatické, že Remedy tyto otázky vytahují na stůl až teď, kdy se Jesse může plně soustředit na jejich zodpovězení. Ze všech dialogů je naprosto evidentní, jak se v tomto směru sama změnila, věří si, ptá se sama sebe, pochybuje. Cizí svět už jí zdaleka nepřipadá tak cizí jako dřív, a to platí samozřejmě i pro vás. I v tom je možná kouzlo rozšíření a jen vyvstává otázka, na kolik věcí odpoví ty další. Upřímně jen doufám, že Control neodhalí všechny své karty – nic tomu ani nenasvědčuje – a že na ně bude spíše odpovídat další regulerní díl.

Control: The Foundation
PlayStation icon PlayStation 5
Xbox icon Xbox One
Windows icon PC
Xbox icon Xbox Series X | S
PlayStation icon PlayStation 4

Verdikt

Nebudu vám lhát, mohlo by být lépe. Control je ve svém prvním rozšíření stále stejný, což by ale někomu nemuselo zase tak vadit. Rozhodně je ale prostor představit nám něco nového, protože ve Foundation nenajdete až na výjimky nic takového.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz