Speciální chatařský hPod #806 vyjde během víkendu. Omlouváme se za komplikace.
Hrej.cz Alice in Wonderland Recenze

Alice in Wonderland

Vilém Koubek

Vilém Koubek

15. 3. 2010 23:38 5
Reklama
Reklama

Tim Burton nám natočil novu Alenku v říši divů a Disney se zcela nečekaně rozhodl ji doprovodit hrou. Docela jasný a již tisíckrát ohraný scénář se špatným koncem, říkáte si, ale pozor! Tentokrát nechte kyselé obličeje a předsudky vůči doprovodným hrám doma. Alenka je totiž až překvapivě povedená!

Obsah nad formou

A není to ani příběhem, který čerpá z dění na filmovém plátně, ani kdoví jak nablýskanou grafikou. Ač je to v poslední době docela vzácné, obzvláště pak u filmové hry, videoherní Alenka vítězí hlavně díky své hratelnosti. Ta se totiž opírá o fakt, že nehrajete za Alenku, nýbrž za její „průvodce“ říší divů, jichž je pět a každý je jiný. Králík řeší okolí zvětšujícími se hodinkami a jeho speciální schopností je zastavování a vracení času. Myška je rozená bojovnice a když se do toho opře, poletuje okolo nepřátel v takovém stylu, že by i Joda uznale pokyvoval hlavou. Zajíc má ve svém plášti nevyčerpatelnou zásobu nádobí a strašně rád s okolím laškuje díky svým telekinetických schopnostem. Kloboučník má meč a díky jistým magickým dovednostem umí měnit krajinu dle úhlu pohledu a kocour dokáže zviditelňovat neviditelné předměty a naopak.

Dobře odvedená práce

Mezi jednotlivými charaktery se můžete zcela volně přepínat, podobně jako třeba v Trine, a věřte, že to k dohrání budete potřebovat. Alenka totiž není typickou hrou „znič všechno, sesbírej trosky“. Díky rozmanitým schopnostem jednotlivých hrdinů mohli autoři popustit uzdy fantazii a herní systém více než na soubojích postavit na jednoduchých logických hádankách. Je jedno, jestli schopnosti využijete při stavění cesty z vytrhaných kusů země nebo během souboje s bossem – hádanky jsou pokaždé postaveny na zajímavém nápadu a jejich řešení není zcela triviální. Je potřeba využívat prostředí, dobře vědět, kdo je čeho schopný, a ve správný čas to všechno použít.

Díky této relativní náročnosti je hra jakousi zásobárnou příjemného pocitu, který se dostavuje po dobře odvedené práci. Ono se to těžko popisuje, ale jakmile někoho udoláte adventuristickým puzzlením nebo si z ničeho vycucáte cestu na místa, kam byste se normálně nedostali, dostaví se příjemné zadostiučinění. Pocit, že jste něco dokázali.

Promarněný potenciál

A aby těch odměn nebylo málo, nezřídka se vám povede najít šachovou figurku, která se dá proměnit v upgrade pro některou postavu. Klíčové schopnosti se tím nemění, ale přibývají vedlejší, jako například samovolně naváděné nádobí nebo rychlejší útoky. Tyto upgrady je potřeba také zaplatit, k čemuž slouží jakési krystalky, které vyletují z rozmlácených věcí. Bohužel zde autoři trošku zaspali a nějak pro ně zapomněli vymyslet další využití. Věcí k rozmlácení se totiž všude okolo povaluje spousta a krystalky není za co utrácet. Upgrady jsou relativně levné a pomineme-li získávání achievementů, které se vám stejně nikde nezobrazí (myšleno na Steamu či GFWL), použijete jich pár akorát, když umřete. Jinak je sbíráte zcela zbytečně, což v konečném důsledku může leckoho odradit. A to je velká škoda, jelikož Alenka není vyloženě lineární a do jednotlivých lokací se můžete vracet k dalšímu prozkoumávání a sbírání.

Dalším klopýtnutím je kamera, kterou sice po většinu herního času lze ovládat, ale v některých momentech vám kvůli ní potečou nervy. Občas si totiž autoři řekli, že se vám zrovna tahle hádanka bude nejlíp řešit z tohoto úhlu, a jednoduše ji napevno ukotvili. Že se vám tím zkomplikuje všechno, ovládáním začínaje a zaměřováním objektů konče, už je nejspíš nenapadlo. Občas se také stane, že se kamera zasekne o nějaký velký předmět bránící vám ve výhledu a drží se na něm, dokud neodběhnete opravdu daleko, což je docela nepříjemné během bojů. Naštěstí je takovýchto momentů pomálu a většinu herního času (šest hodin s velkou porcí rozbíjení okolí) kamera funguje.

Příjemné překvapení

A stejně tak funguje i malebná grafika, která balancuje na hranici kýče a stylu. Jak jste jistě odtušili z obrázků, nechystá se na vás žádná temnota ve stylu American McGee's Alice ani stylová morbidnost á la Švankmajerův film Něco z Alenky, ale nebudeme daleko, když řekneme, že z obou by se ve hře něco našlo. Některé lokace totiž ani z daleka nehýří veselými barvičkami a občas se dočkáte skutečně šílených lahůdek. Co na tom, že existují enginy, které by hru vyhodily o několik tříd výš. Tahle grafika má duši. A do jisté míry se o to zasloužil i zvukový doprovod, který dokáže být klidný, rozverný i gradující. Škoda jen, že Alenka zní, jako by si celý život poletovala na halucinogenních drogách a nic z toho, co se kolem ní děje, ji nepřekvapovalo...

Ač Alence překvapení nic neříká, my jsme překvapeni byli, a to velmi příjemně. Nebýt místy nezbedné kamery, nevyužitého potenciálu sbíraných krystalků a všehovšudy krátké hrací doby, mohla hra dosáhnout ještě výš. Takhle je to velmi zasloužená sedmička.

Alice in Wonderland
Windows icon PC

Verdikt

Zapomeňte na předsudky a stigma her, které doprovázejí filmy. Alenka má pár much, ale i tak stojí za hřích! Obzvláště pokud chcete, aby vaše ratolesti u hraní občas i přemýšlely.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz