Utopia City Recenze Utopia City

Utopia City

jiri.skrampal

jiri.skrampal

12. 6. 2006 22:25 5
Reklama

Hrát hry je oblíbený způsob trávení mého a tiše předpokládám, že i vašeho času. Až se příště postavíte před otázku „tak co si teď zahraju“, netroufám si odhadnout, pro co se rozhodnete. Pevně však doufám v to, že uhodnu, která hra to nebude. Budu potom moci usínat se sladkým vědomím, že jsem vykonal dobrý skutek, který zabránil šíleným vývojářům psychicky zdeptat dalšího nebohého a nic netušícího hráče. Utopia City se pro mě stala milníkem, ne menším než Half-Life 2, tentokrát však v tom, jak hluboko až hra může klesnout.

V Hollywoodu se budou prát

Že na hře Utopia City je něco velice podezřelého jsem zjistil daleko předtím, než se mi dostala do spárů. První z dlouhé řady zakopaných psů je tu dějové pozadí. Intro je vám předhozeno v podobě plesnivé, neuvěřitelně odpudivé renderované sekvence, která mi svou technickou kvalitou nesmírně připomněla oldschoolové DOSácké šlágry. Při sledování jsem nevycházel z údivu a říkal jsem si, proč jen místo téhle hrůzy nevytvořili pár scének přímo v herním enginu? Poté, co jsem engine spatřil na vlastní oči, jsem si řekl, že renderovaná sekvence vlastně nebyl tak špatný nápad. Ale o grafice až o několik řádků níž.

Nyní zpět k příběhu. Ten začíná v roce 2091 a lidstvo čelí nepříjemnému faktu, že vymírá. Příčinou tentokrát nejsou EMZáci, mutanti ani jiné herní klišé, nýbrž lidé sami. Vymysleli totiž dokonalou virtuální realitu. Uživatelé se připojí a už se prostě neodpojí, pročež jejich tělesná schránka brzy zemře. Co by to bylo za laciný herní příběh, kdyby v něm chyběl hrdina, který zachrání svět? Tentokrát se ani nebude muset tolik snažit, stačí se připojit do virtuální reality, nalézt několik poschovávaných artefaktů a zničit srdce Utopia City – Mastermind. Neotřelý příběh je jedna věc, originalita za cenu debility je ale věc druhá. Do celého toho nesmyslu se tvůrcům podařilo vměstnat jeden zajímavý prvek. Na své cestě za záchranou světa budete procházet reáliemi, plnými civilistů, kteří tam jsou dobrovolně uvězněni a jediný způsob jak je vysvobodit je rozstřílet je na kusy (tedy pouze obrazně, kdyby se engine pokoušel něco takového zobrazit, pravděpodobně by vám explodoval počítač). Každý zastřelený je tak vlastně zachráněný. Utopia City je tedy první hrou, kde nejen můžete beztrestně masakrovat civilisty po desítkách, ale navíc je to od vás nesmírně šlechetný a dobrý skutek.

Gra…fi……loading…..ka

Neříkám to tak často, ale před grafiky Utopia City musím smeknout. Ani si nedokážu představit, kolik let museli vyvíjet něco tak unikátního, jako je grafický engine téhle hry. Dle konvenčních měřítek je kvalitní práce odvedena v okamžiku, kdy hra vypadá co nejlépe na co nejslabším hardwaru. Tvůrci Utopia City se však tímto trendem nedali strhnout a vydali se svojí, naprosto nekonvenční cestou. Hra Utopia City vypadá o poznání hůř než stařičký Half-life a přitom se na vyšší detaily celkem solidně škubala na železe, osedlaném 1 GB RAM a GeForce 6600. Jak se jim to povedlo pro mě stále záhadou. Nicméně se náročnosti ve skutečnosti bát nemusíte. Ať už necháte nastavení grafiky na maximu nebo na nenáročném minimu, hra bude pořád vypadat stejně hnusně, což je také povedený kousek.

Ve hře narazíte asi na 4 (slovy ČTYŘI) druhy nepřátel a tři druhy civilistů. Vypadá to ale, jako by autoři vytvořili model jenom jeden a na něj pouze naplácali jiné textury. Nechci grafikům ze studia Paralax Arts nijak křivdit, ale když hra vypadá jako tři roky stará freewarovka, NĚKDO tady svojí práci odfláknul.

Situaci příliš nevylepšuje ani prostředí. Jelikož jsou herní reálie tvořeny laciným způsobem copy & paste, bude vás kromě nudy velice často přepadat i pocit déjà vu, protože takto zkopírovány jsou celé bloky levelů.

Jednou větou grafika hráče v první minutě ohromí (protože něco tak odporného svém životě neviděl), následně pobaví a zbytek hry už pouze a jenom otravuje. Jako textovka by Utopia rozhodně zabodovala víc.

Masochistův ráj

Utopia City je čistokrevná (rozuměj tupá) střílečka z pohledu první osoby. Absence příběhu a prehistorické grafické zpracování by tak teoreticky nemusely hru úplně zabít. To nejhorší je ale teprve před námi. Hra je rozdělena na několik levelů a na konci každého z nich naleznete artefakt, který vám propůjčí nějakou zvláštní schopnost. Průběh každé mise má několik fází. První je zjištění, že současná úroveň vypadá zase o něco hůř než ta předchozí. Druhá je přečtení zprávy, která vám oznámí kde artefakt hledat. Ve třetí fázi nekonečně dlouho bloudíte stereotypním prostorem tam a zpátky až zcela náhodou objevíte skryté tlačítko, díky kterému se dostanete k artefaktu, což způsobí jakýsi alarm. V poslední fázi se všichni zblázní, civilisté i stráže vytáhnou zbraně a začnou bez jakéhokoliv důvodu střílet po vás i po sobě navzájem. Umělá inteligence se v klíčových momentech chová vážně neuvěřitelně. Pokud po vás vojáci jednou jdou, znají bezpečně vaší lokaci, ať se schováte kamkoliv. Jelikož jsme ve virtuální realitě, má to svoji logiku. Proč se ale kolem vás procházejí s nevytaženou zbraní a tváří se hrozně překvapeně, že když po nich začnete střílet, to už pohádka O nejhorší AI v historii FPS neříká.

Hra za všechny prachy

Rozhodně o sobě nebudu tvrdit, že jsem poctivě dohrál všechny počítačové hry, co se kdy na scéně objevili. Rukama mi jich ale prošlo požehnané množství a s klidným svědomým mohu Utopia City posadit na trůn absolutního The Worst of. Hru mohu doporučit snad jen nebojácným herním masochistům nebo jako dárek vašemu nejhoršímu nepříteli.

Utopia City
Windows PC

Verdikt

Unikátní dílo, které ukazuje, jak hluboko až počítačová hra může klesnout. V zájmu vašeho duševního zdraví hru nehrajte, nevyslovujte její jméno, zapomeňte, že jste kdy četli tuhle recenzi a pokud jste hru omylem koupili a nainstalovali, zformátujte harddisk, vyčistěte mechaniku a vydejte se hledat odbornou pomoc.

Co se nám líbí a nelíbí?

Nikdo vás nemůže přinutit hrát to.
Takže jen ve zkratce – hra má naprosto odpudivou grafiku, která je navíc nesmyslně náročná. Design levelů je to absolutně nejhorší, co jsem za svou dlouholetou herní praxi zažil a pokud hru, nedej Bože, budete hrát, postará se vám o spoustu nezapomenutelných okamžiků a bezesných nocí. Příběh nedává smysl, multiplayer chybí úplně, umělá inteligence je na úrovni zmrzlé makrely. S nadhledem je na hře špatné úplně všechno.
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama