Z otloukánka ostříleným pouličním bojovníkem aneb recenze Street Fighter 6 | Kapitola 2
Těžko uvěřit, že uteklo už sedm let od posledního číslovaného dílu série Street Fighter. Ještě dnes si pamatuju na všechny ty trable a patálie, které minulou pětku provázely. A že jich nebylo málo. Nicméně jádro pudla v podobě skvělého soubojového systému, který tvůrci (poprvé bez Jošinori Ona) vypilovali do nejmenšího detailu, naštěstí zůstal. I tak ale nevydařené vydání zůstalo v paměti fanoušků série až dodnes. Nový díl by rád svoji lehce pošramocenou reputaci napravil, a to i přesto, že se z jeho předchůdce stala stálice profi bojovkářského světa. Podaří se to ale i aktuálnímu dílu?
Obsahu nabízí šestý Street Fighter habaděj. Kromě všudypřítomného bojování budete nalézat truhly s výbavou, nakupovat doplňky za zdejší herní měnu a v neposlední řadě si vybojujete dodatečné kostýmy pro všech 18 hratelných postav, které při startu nabízí. Avatar hráčům slouží také pro vstup do dalšího módu s názvem Battle Hub. Jak už sám název napovídá, jedná se o obří halu, kde se poprvé potkáváte s dalšími živými hráči, se kterými je možné chatovat nebo navštívit některou ze zdejších atrakcí, mezi které patří opět nakupování z nabízeného sortimentu vybavení pro postavy. Můžete také zasednout k některému z arcade kabinetů, kde se budou odehrávat souboje proti živým oponentům, samozřejmě pokud si k vám někdo další přisedne.
Nově hra nabízí tři druhy ovládání
Některé z těchto arcade kabinetů nabízejí možnost zahrát starší kousky z portfolia Capcomu. Návdavkem můžete projít Final Fight, Super Puzzle Fighter 2 Turbo nebo Super Street Fighter 2. V budoucnu by se nabídka měla dokonce rozrůst, tudíž pro mne další velký bonus. Hráči zde naleznou i zápasy se speciálními pravidly a například i foto koutek, kde se spolu s kamarády, které jste si nadělali při rozbíjení ciferníků, můžete navždy zvěčnit. Pokud se podíváte do galerie obrázků, můžete se sami přesvědčit o tom, na jaké kreatury můžete v herním lobby narazit. Osobně to moc nechápu, protože procházet příběhovým módem s takovými pitvory a sledovat je v příběhových animacích musí být úžasný opruz. Ale proti gustu…
Třetí ve výčtu je Fighting Grounds. Mód, pod kterým jsou ukryty všechny standardní herní režimy. Naleznete zde jak Arcade, tak i Versus, online bitvy s kamarády nebo prvotřídní trénink, který vás naučí, jak správně hrát za vámi vybranou postavu, a jak se už konečně naučit vhodně používat ten zpropadený Hadoken. Nově totiž hra nabízí hned tři druhy ovládání, které se vždy hodí pro jiný typ hráče. Profíci nebudou nic měnit a nechají fungovat staré schéma s šestitlačítkovým rozložením (slabý, středně silný a silný úder a kop) stejně jako já (a taky kvůli tomu, že používám ke hraní bojovek fightstick). Nováčci a casual hráči si poté mohou vybrat mezi moderním způsobem ovládání a poloautomatickým.
Osobně pro nové hráče doporučuji spíše moderní způsob, který doručí uživateli perfektní ovladatelnost postavy. Moderní ovládací schéma neklade tak velký důraz na vyvolávání speciálních útoků a k jejich provedení nepotřebujete bezkloubové palce, jako v případě klasického půlobloučkového a obloučkového systému. Znamená to, že již od začátku dostanete možnost se účinně porvat i s někým, kdo má opticky daleko lepší skill. Napomáhá tomu i ohromná plynulost titulu a obecně zrychlení hry při klasických 1v1 soubojích. Navíc ke klasické streetové hratelnosti tvůrci přimíchali další skvělou ingredienci v podobě Drive systému. Nejde o nic jiného než o další taktickou možnost, jak se soupeřem vytřít podlahu. Pomocí svého Drive ukazatele můžete využívat několika technik. Mocným úderem prorazíte blok, pomocí Drive parry zase kryjete. Každá z technik si něco ukousne, ale úspěšný kryt do ukazatele zase něco přidá.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
