Hrej.cz WET Recenze

WET

Michal Maliarov
Michal Maliarov
8. 10. 2009 22:37 9 Sdílej:
Reklama
Reklama

Je příjemné vidět, když se popkulturní odkazy míchají nejen z jiných her, ale i z filmů, hudby či jiného mediálního odvětví. Pokud z toho hráč nemá v hlavě zmatek a vývojáři zvládnou nakomponovat všechny prvky s citem, většinou to slaví úspěch. Studio A2M se svým hybridním výtvorem WET předvedlo, že umí. Po pravdě, kde jinde byste našli spojení prvků a odkazů na Pulp Fiction, Grindhouse, Matrix a Kill Bill v tak lahodném balíčku, jako právě zde? Nehledejte tu skrytý smysl, tohle je jízda!

Pomsta je chod, který je lépe podávat stylově

Příběh je jednoduchý jak facka a výraznou hloubkou neoplývá. Vžijete se do role Rubi Malone, nájemné vražedkyně, která se s nikým dvakrát nepáře. Po jednom zdánlivě jednoduchém úkolu – přivést zpět syna bohatého mafiána – se však cosi zvrtne a Ruby unikne smrti jen o chlup. Vzhledem k jejímu temperamentu jsou tak další kroky zcela jasné. Najít zrádce, podříznout, odejít. Kolik nepřátel padne mezitím, už je jedno.

I když všechny postavy, které na své pouti potkáte, neoplývají žádnými zapamatovatelnými rysy ani hloubkou charakteru, originální pojetí se jim upřít nedá. Potkáte tu slizkého šermíře, šíleně vypadající „vamp“ společnici úhlavního padoucha, sympatického Ira, který vás nejednou vytáhne ze šlamastiky, i mnohé další ikonické postavy. V paměti vám neutkvějí, ale zatímco budou na obrazovce, budete se bavit. Všechny ale blednou závistí ve srovnání s hrdinkou dne – Ruby. K této vojandě se totiž nejlépe hodí slůvko cool, a pokud slintáte nad ostrým pohledem Lary Croft či vám Sheva z nejnovějšího Resiho příjde nebezpečná, ještě jste nic neviděli. Nevím, zda je to tím, že je Ruby opravdu kus, nebo tím, co na obrazovce předvádí, žádná jiná herní postava ve mě nevyvolala oprávněný obdiv. WET je především o osobitém stylu, to bez debaty.

Akrobacie na druhou

Hratelnost WET by se dala rozdělit na tři základní pilíře – souboje nablízko (neboli s katanou), umění střelby a nakonec akrobatické dovednosti všeho druhu. Hra má základní systém vylepšování postavy, do kterého se dostanete vždy mezi úrovněmi. Za každé zabití (čím stylovější, tím lepší) dostáváte body, které se poté sčítají a vy „nakupujete“ nové pohyby, chvaty či vylepšování svých zbraní a výdrže. Nic rozsáhlého, ale potěší.

Základní pravidlo hry však zůstává neměnné: „Dělej šílené kousky a nikdo se do tebe netrefí“. Arkádový styl hry nejvíce předvedou tzv. arény, které jsou roztroušeny všude možně po úrovních a částečně je i tvoří. To doběhnete na určité místo, kde se přehraje menší animace, která vám napoví, že jste právě vešli do arény. Vaším úkolem je zde využít svých akrobatických schopností a zničit určitý počet svítících lebek na stěnách, které zamknou dveře, ze kterých neustále vybíhají noví nepřátelé. Je to tedy určitá obdoba Last Man Standing. Po uzamčení dveří a pobití všech zbylých chudáků pak pokračujete dále. Jednoduché, ale nesmírně zábavné.

Ruby oplývá slušným spektrem pohybů, do kterého patří třeba běh po stěně, skluz na kolenou, využití hrazd i výstupků na stěnách a samozřejmě zpomalené skoky do všech směrů. Čas se vám zpomalí automaticky vždy, kdy začnete při každé frajeřince střílet, o to se tedy starat nemusíte. Originální systém automatického zaměřování bude vždy navigovat druhou ruku Ruby, vy musíte mířit pouze jednou rukou (cíl automatického zaměření vám vždy ukáže červené kolečko). Postupem času budete odemykat další a další schopnosti jako smrtelný švih katanou ze skluzu, useknutí hlavy při skoku a mnoho dalšího.

Jednou za čas si Ruby zaprasí obličej od krve a hra přejde do ultra-stylového režimu anime, kde na obrazovce uvidíte pouze červenou, černou a bílou barvu. V podobných momentech na vás většinou vyběhnou početné zástupy nepřátel, tudíž zde našel barevný styl stejné využití jako černobílá scéna z filmu Kill Bill. Za originalitu rozhodně palec nahoru. Všechno dobré ale jednou končí a i zde po chvíli pochopíte, že vám hra nenabídne nic jiného, než dokola se opakující maratón střelby, krvavých cákanců a stylových zpomalených skoků. To pak příjde vhod, že hra rychle odsýpá a dohrajete ji lehce za jedno-dvě odpoledne.

Interaktivní cut-scény denním chlebem

Snad žádná současné hra se neobejde bez cut-scén, které doplňují herní zážitek o trochu filmovější dojem. Ani WET není výjimkou a stylovými vsuvkami skutečně nešetří. Celkem třikrát hra využívá spojení celé úrovně jakožto jedné cut-scény a bezesporu se jedná o vrcholy celé hry. Dvakrát se projedete na střeše auta v šílené honičce po dálnici (nelze nezavzpomínat na ultimátní honičku z druhého dílu Matrix) a jednou dokonce budete po vyhození z havarujícího letadla hledat při volném pádu ve smetišti jisker, kusů letadla a dalších padajících nepřátel záchranný padák. Podobné momenty dokážou stereotyp všední akce pořádně rozvířit. A to hlavně proto, že vypadají neskutečně cool.

Na krátké interaktivní animace narazíte i při soubojích s bossy či silnějšími vojáky s rotačními kulomety. Většinou se ale po vás chce jen včasné stisknutí potřebného tlačítka, nanejvýše dvou, takže na frustrující procházení jednoho úseku pořád dokola nikdy nedojde. Koloběh věcí značně zjednodušuje i omezený arzenál, který čítá pouze čtyři zbraně, každá z nich je přiřazena jedné straně křížového ovladače. Kromě klasik žánru, mezi které patří pistole, brokovnice a samopal tu potěší snad jen dvě mini-kuše s vybuchujícími šípy pro větší skupinky nepřátel. I přes absenci jednoho z hlavních rysů šílených akcí (čím více zbraní, tím lípe) však omezený arzenál tolik nezamrzí. Snad proto, že se hra nesoustředí na druhy zbraní, ale na způsob jejich využití.

Styl za každé okolnosti

Jedno se WET upřít nedá. Nabízí zatraceně stylový zážitek, které kombinuje grafické frajeřinky s hudebním doprovodem 70tých let. Stěžejním prvkem grafické stránky je retro styl podpořený filmovým filtrem, který vám připomene podobně stylově pojatý Grindhouse. Krví se ve hře taktéž nešetří a když Ruby zapne svůj hláškovací stroj, člověk se nestačí divit. Stačí se proletět vzduchem s dvěma samopaly za nadupané rockové smyčky a hned pochopíte, o čem tato hra je.

Po dohrání příběhu na vás nečeká žádná obdoba multiplayeru a jedinou možností pro prodloužení herní doby a pobytu ve společnosti Ruby jsou herní arény, ve kterých se budete snažit dosáhnout co největšího počtu bodů. Jedná se tedy o obdobu arén příběhových, za kterými nemusíte do hlavní kampaně. Stačí vybrat úroveň a můžete začít bezhlavě střílet na všechny strany. Stejně tak na chvíli zabaví úkryt Ruby v Mexiku, kde se můžete bavit u rozličných miniher, jako proběhnutí vytyčené trasy v časovém limitu či sestřelování sudu a létajících talířů rotačním kulometem.

WET
PlayStation icon PlayStation 3
Xbox icon Xbox 360

Verdikt

WET je velmi osvěžujícím titulem pro rychlé odreagování u bezmyšlenkovité brutální akce. I přes jednoduchost žánru nabízí značnou míru originálních prvků a především vytříbený vizuální styl, díky kterýmu hra vybočuje ze stáje podobných šlamastik. Zahrajte a zapomeňte.

Co se nám líbí a nelíbí?

Stylový zážitek, grafické zpracování, hudba, popkulturní odkazy, atraktivní hlavní hrdinka
Pouhá lineární střílečka, relativní krátkost, bezmyšlenkovitost.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz