Virtua Fighter 5 Recenze Virtua Fighter 5

Virtua Fighter 5

Ulrik_

Ulrik_

17. 2. 2008 23:47
Reklama
Reklama

Virtua Fighter, milovaná legenda, fanatickými uctívači konkurenčních bojovek haněný titul (podotýkám, že já mám Tekken rád) se dočkal pátého pokračování, ve verzi pro Xbox 360 s nedocenitelnou novinkou, jíž je možnost online hraní. Co se mimo toho změnilo od posledního dílu? Přibyly dvě nové postavy! Ano, sympatická tradice pokračuje a do spárů se hráči dostávají nová potenciální alter ega – Eileen a El Blaze. První jmenovaná je drobná čínská dívenka, která přišla o oba rodiče (jak jinak, spokojenou rodinku aby v bojovkách pohledal), a tak se jí ujal dědeček, který ji naučil mimo lásky k Pekingské opeře, kde chvíli poskakovala na jevišti, i kung fu, přesněji řečeno styl Opice. Na pátý turnaj ji vede bezmezný obdiv k Pai Chan, který chce Eileen vyjádřit tím, že jí nejspíše rozbije ústa. Ach ty vztahy mezi ženami. Druhým nováčkem je luchador (taková drsnější mexická verze wrestlingu), který se jakožto správný bojovník trpící komplexem ze své výšky (je to opravdu prcek) rozhodne ukázat všem, že není žádné ořezávátko, zvláště pak Wolfovi, který ho provokuje nejen svou výškou, ale i úspěchy.

Ach Fernando, má matka je kyborg!

A tady už začínají oblíbená Rodinná pouta Virtua Fightera. Wolf jde na turnaj oficiálně proto, aby zastavil zkázu světa a neoficiálně proto, že chce Blazovi rozbít ciferník. Vrací se i jeho kamarád a symbol celé série, Akira, Japonec bojující kung fu (jaká ostuda), jen aby ukázal, že je nejlepší. Že není mu předvedl ve čtvrtém turnaji ninja Kage-Maru, který zase řeší řeží komplikované vztahy s matkou (unesena, předělána na zabijáckého kyborga, zachráněna, ona se pokusí zabít jeho, on se pokusí zabít ji...). Mnohem přízemnější a o to sympatičtější motivaci má Maor Jeffry, který si chce vydělat na sonar do své lodi. Své rodinné problémy zde touží rozmotat jak sourozenci Bryantovi, tak otec Lau s dcerou Pai, italský chodící testosteron Brad Burns má zase za cíl skolit co nejvíce místních dam a obzvláště ho láká nově příchozí Eileen. Stručně řečeno, vracejí se všichni staří známi s novými telenovelovskými příběhy, jediný koho jsem oplakal byl zápasník sumo Taka-Arashi. Proč byl vypuštěn? Snad aby nenabádal děti k nadměrnému přejídání?

Vpravo Kage-Maru, bílý trikot, černá přilba, železná zbroj.
Vlevo Kage-Maru, černá zbroj, culík, boty ve tvaru růžových králíčků.

Herních inovací příliš není, ostatně proč měnit něco tak časem prověřeného. Stále zůstává pravidlem, že bojový styl každé postavy je unikátní a trvá skutečně dlouho, než jej zvládnete do alespoň solidní úrovně. Stále platí, že mnoho hráčů možná odradí časová náročnost. V tréninkovém dojo opravdu strávíte drahně chvil. Když jsem se učil Kage-Maruovo jiu jitsu, nejprve jsem po zvládnutí pěti komb jásal, posléze plakal, když se přede mnou rolovaly desítky složitějších. Bez minimálně poloviny z nich nemáte šanci uspět. V offline módech vám k osvojení si specifické taktiky nejlépe pomůže quest mód, kdy se pohybujete mezi různými arénami, porážíte bojovníky různých úrovní nadefinované často dle reálných hráčů a vyhráváte mimo hodností také nové oblečky a emblémy pro svého svěřence, popřípadě peníze, za které je nakupujete. Pokud pomineme snad v každé hře zábavnou customizaci charakteru, která je skutečně široká, celý mód je sympatickou ne-příběhovou alternativou a nabídne vám dostatek možností jak se připravit na příběhový mód a hlavně onlinová klání. Dá se říci, že bez zvládnutí několika způsobů boje nemáte šanci. To co fungovalo na šaolinského mnicha Lei-Feie, s mužatkou Vanessou ani nehne. Spoléhejte jen na rychlost svých paží a El Blaze vám jedním ze svých asi desíti přehozů ukáže, že tudy cesta nevede. Hrajte si na van Damma s jeho oblíbenými kopy a mrštná opice Eileen vám rozbije... ústa. A to hovořím jen o AI. Lidé jsou totiž strašní zmetci.

90kg španělské sekané, další prosím. Ááá, Korea...

Je to tak, vynucená adaptabilita a improvizace, která dělá Virtua Fightera tak výjimečným. Je skvělá, když ji zvládnete vy, ale když ji pak někdo aplikuje na vás, cítíte bezmoc. Po pár stech zápasech jsem se odhodlal s nosem nahoru a více než 90% úspěšností připojit na XBLA a prvních pět zápasů mne poslalo zpátky do dojo trénovat chvaty. K nim od VF5 přibyl takzvaný offensive move, který vám umožní za určitých okolností přejít okamžitě z úhybu do zdrcujícího útoku. Změny nastaly i v systému hodností, ale jak už bylo řečeno, tou největší změnou je online. Ačkoliv je to samo o sobě dostatečným bonusem, nejde říci, že by mne plně uspokojilo. K dispozici je totiž pouze v jedné variantě a to je jednoduchý ranked match. Proboha, proč zde není možnost organizování turnajů? Co by mohlo být lepšího a napínavějšího, než postupování pavoukem až na stupně vítězů? Ne, že by možnost nechat si nakopat od nějakého Japonce, který celý den sedí jen u VF, nebyla fajn, ale tohle je, vážení, zabitý potenciál a potěšující fakt, že jsem během několika hodin hraní zažil asi jen dva kratičké lagy, to nevylepší. Stejně tak mne nepotěšilo to, že XBLA sice nabízí ke stažení nové oblečky pro vašeho miláčka, ale nikoliv zdarma, nýbrž za cenu 200MP za 2 upgrady pro všechny bojovníky. Díky, ale to si vystačím s tím, co jde vybojovat v quest modu, stejně kompletní customizace do jednoho barevného stylu trvá i pár tisíc zápasů.

Graficky pak není hře co vytknout. Z Xboxu ždíme, co jen jde, postavy i arény jsou skutečně pohledné a když zjistíte, že v jedné z nich je po kolena sněhu, v němž zanecháváte stopy, máte chuť si lehnout a dělat andělíčky (však on to za chvíli oponent zařídí). Hudební doprovod je správně rockově řízný, jediné co bych vytkl v této souvislosti, jsou stále se opakující animace před bojem. Větší variabilita by neškodila. Ovládání je překvapivě vstřícné, byť D-pad má stále své limity a já dal přednost analogu. Co říci závěrem. Virtua Fighter je stále skvělý, byť pro nováčka obtížněji přístupný titul. Donutí vás nainvestovat hodiny času do zvládnutí jediné postavy, ale odměnou vám budou skutečně strategické boje, kdy taktika „mačkám, mačkám, vyhrál jsem“ nemá šanci na úspěch. Online je jistě velkým přínosem, byť nenaplnil svůj potenciál.

Hru zapůjčil herní obchod Surtep, který provozuje online shopy surtep.cz a xbox-360.cz

 

Virtua Fighter 5
PlayStation PlayStation 3
Xbox Xbox 360

Verdikt

Legenda žije a bude žít. Opět vynikající počin, tentokrát i s hrou přes internet.

Co se nám líbí a nelíbí?

Změny jen k lepšímu, stále stejně náročné, stále silný zážitek, online je stabilní.
Časová náročnost může pro někoho znamenat stopku, chybí turnaje v onlinovém klání, není zde sumo!
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme

Váš tým Hrej.cz