Unravel Recenze Unravel

Unravel

Pavel Makal

Pavel Makal

11. 2. 2016 09:40 21
Reklama
Reklama

Nestává se mi to zrovna často. Skoro bych řekl, že za ty zhruba dvě desítky let, co můj život obklopují videohry, bylo takových situací jen pár. Takových těch okamžiků, kdy po dokončení hry jen tak sedíte, vstřebáváte zážitek z posledních několika hodin a je vám tak nějak hezky po těle. Po pár minutách se samozřejmě dostaví nutkání dokázat si vlastní chlapáctví, kterým zapudíte přílišnou melancholii, a možná přijde i chuť pustit si něco, kde se mluví sprostě a umře tam hodně lidí. Ten zážitek ve vás ale stejně zůstane, máte ho schovaný jako, inu třeba jako staré fotografie. A i po letech z něj budete umět citovat.

LÁSKA NA PRVNÍ POHLED

Už od chvíle, co jsem Unravel viděl poprvé, mi bylo jasné, že to bude ten případ. Pečlivě jsem si uložil datum vydání do paměti a nadále se vyhýbal jakýmkoli informacím před tím, než bude hra sama stát přede mnou. Největší obavy plynuly z toho, aby si uchovala svou prostou, naivní krásu, aby mi ani na chvíli nedala znát, že to celé je dobře vypočítaný kalkul, jak zabrnkat na city, vydojit pár slz a shrábnout peníze, dokud jsou horké. Dovolte mi hned takhle zkraje prozradit, že jsem tenhle strach měl zbytečně.

Až mě zamrzelo, že jsem líný městský hejsek a takovou přírodu vidím právě leda na obrazovce televize.

Unravel je celou svou duší, a ano, i hry mohou mít duši, něco jako vzpomínka na prázdniny u babičky. Při jejím hraní ucítíte vůni letní louky, zatuchlý bunkr, co jste si o prázdninách postavili s kamarády, vzpomene si na štípání peroxidu na odřeném koleni. S neutuchajícím zaujetím jsem pozoroval další a další zákoutí švédského venkova, kochal se tu detailem lákavých ostružin, tu ježkem, který si to jen tak nenuceně dusal na pozadí. Až mě zamrzelo, že jsem líný městský hejsek a takovou přírodu vidím právě leda na obrazovce televize. Pohled z okna na pošmournou Plzeň mě nutil závidět malému Yarnymu jeho putování, jakkoli bylo chvílemi nelehké.

PLETENÝ SYMPAŤÁK V HLAVNÍ ROLI

Herní tvůrci jako by měli slabost pro vlněné postavičky. Máme tu Sackboye, hrdinu LittleBigPlanet s vizáží hakysáku. Mariův kamarád Yoshi se ve své poslední inkarnaci také pokusil bavlnkovou stylizací ještě více podtrhnout svou roztomilost. Troufám si ale tvrdit, že na stupních pletených vítězů by to byl právě Yarny, kdo by stál nejvýše. Tuhle figurku si okamžitě zamilujete. A bohatě mu k tomu stačí těch pár jednoduchých výrazových prostředků, kterými reaguje na svoje okolí, dvě uzoučké nožky a vůle se pro zdárné splnění svého poslání třeba rozkrájet. Pardon, rozplést.

Tím posláním není nic menšího než důkaz, že v hezkých vzpomínkách lze nalézt útěchu v osamělosti. Yarny se zkrátka vykutálí jedné švédské babičce z košíku klubíček a povšimne si, že její fotoalbum je podivně vybledlé a vzpomínky rozmazané. Jeho, a tím pádem i vaším úkolem bude posbírat ztracené okamžiky a znovu jim dát lesk. Snažit se o to budete v jedenácti úrovních, každá vám zabere zhruba dvacet minut. V každé je ale také poschováváno pět knoflíků, a pokud budete chtít najít i ty, délka se může značně zvětšit. Příběh není nijak zásadní a velkolepý, ale to by se sem ani nehodilo. Důležité je, že vás v určitých chvílích možná přiměje zastavit se a přemýšlet. Vaše pouť začne v krásně prosluněném letním odpoledni a provede vás přes mýtiny plné hříbků, bahnitý podrost, pláže plné krabů až k zasněženým jehličnatým lesům. Cestou potkáte i méně příjemná místa, která slouží jako připomínka, že lidská přítomnost moc neslouží ku prospěchu panenské přírody, ale nečekejte nějakou násilnou zelenou agitku. Jednou z největších předností Unravel je, že vám emoce nenutí, jen vás k nim jemně přivede.

UŽ ZASE SE HOUPU NAD KALUŽEMI

Asi je na čase říct si něco o herních mechanismech. Ty jsou velice jednoduché, což ale rozhodně není na škodu. Malý Yarny využívá zvláštnosti své tělesné schránky na maximum, neustále za ním vlaje jeden z rozpletených konečků a ten druhý využívá k překonávání všech horizontálních i vertikálních překážek.  Za pomoci bavlněné liány tak budete přeskakovat mezi větvemi stromů i buchary místního šrotiště, napnuté lanko vám v mžiku vytvoří pevný most pro přenášení potřebných předmětů přes propasti, nebo vám jako trampolína umožní vysoké výskoky do jinak nedosažitelných zákoutí. Vtip je v tom, že si bavlněné laso nemůžete připevnit, kam se vám zachce, ale pouze na připravené body znázorněné malým uzlíkem. Zároveň je třeba pamatovat na to, že zásoba tkaniny, ze které je náš protagonista vytvořen, není nekonečná, a delší putování z něj udělá hubeňoura s postavou nadprůměrně úspěšné bulimičky. Vlnu a tudíž palivo pro své toulky načerpává na checkpointech rozesetých po úrovních, a byť se vám málokdy stane, že by už pohublý panáček odmítal jít dál, občas je prostě třeba se o kousek vrátit a rozplést složité kreace, zapříčiněné divokým poskakováním.

Tohle dílo nebylo vytvořeno, aby vás pokořilo, ale aby vás inspirovalo.

Unravel není těžká hra, což ale rozhodně není na škodu. Logické hádanky jsou tu pevně spjaty s prostředím, a pokud se vám nebude dařit, budou na vině spíš nešikovné prsty než neschopnost mozkových závitů. Ani její příjemně nízká obtížnost ale není důvod ke kritice. Tohle dílo nebylo vytvořeno, aby vás pokořilo, ale aby vás inspirovalo. Zeptejte se, koho chcete, nejsem žádný sluníčkový človíček a k životu přistupuji spíše s cynickým úšklebkem než otevřenou náručí, přesto mě Unravel dokázal na oněch několik hodin okouzlit a dokonale omámit svým půvabným pohledem na svět. To, že Yarny na své cestě může zemřít, mi přišlo téměř nepatřičné. Hra mě svými měkkými slunečními paprsky opírajícími se do zlatých listů podzimního lesa ukolébala natolik, že když mi poprvé ukázala zuby v podobě naštvaného korýše a jeho ostrých klepet, zastihla mě naprosto nepřipraveného.

ORGASMUS PRO OČNÍ BULVY

Rád bych se teď chvíli rozplýval nad uměleckým pojetím a grafickým zpracováním celkově. Troufám si tvrdit, že s něčím takovým jsem dosud neměl tu čest. Prostředí je tak nádherně detailní, až vám budou oči přecházet. Každá scéna je velice umně nasvícena tak, že dodává místům fotorealistickou atmosféru. Ať už se jedná o lesní zátiší s klokotavým potůčkem nebo drsnou zimní vánici, kterou osvětluje jen osamělá lucerna, budete mít pocit, že jste opravdu maličkou pohádkovou postavičkou procházející skutečným světem. Fyzika prostředí funguje bezchybně, i pohyb Yarnyho bavlnky působí realisticky. Samostatnou kapitolou jsou pak živoucí kulisy na pozadí, které dokonale dotvářejí celkovou uvěřitelnost. Občas se nad vámi projde majestátný los, někdy se rozhlédnete po širém lánu, nad kterým poletují nenechaví ptáci, anebo vás na blátivé silnici poleká rychle projíždějící auto. Překrásně zelený mech, který i přes obrazovku televize vábí svou měkkostí, střídají závěje třpytivého sněhu, ve kterém malý hrdina zanechává brázdu své poutě. Po chvilce sledování lesních steziček lemovaných divokým ostružiním, prohlásila moje přítelkyně, městem dosud nezkažené vesnické děvče, že by nejradši hned všeho nechala a vyrazila na houby. Já houby nerad a tak jsme nakonec samozřejmě zůstali doma, o to zuřivěji jsem ale típal obrázky každé maličkosti, která mě zaujala. Vše je naprosto plynulé bez sebemenší technické chyby, nahrávací časy jsou minimální, nic tu nestojí v cestě vám ani vašemu zážitku.

Hudba je dalším aspektem, o kterém mohu mluvit pouze v superlativech. Krásné, poklidné melodie skvěle korespondují s atmosférou pozdního léta, zároveň ale dokáží náležitě potemnět v situacích, které si to zaslouží. I zvuková stránka je na velmi dobré úrovni, ambientní šumění, zvuky kamínků nebo křik ptáků dál dokresluje ráz míst, na která se můžete klidně sami vydat. V jedné z úrovní narazíte na turistickou tabulku s místním názvem a po chvíli googlování zjistíte, že se jedná o skutečnou lokalitu.

LEPŠÍ NEŽ MASOVÉ KOULE Z IKEA

I z toho je dobře patrná národní hrdost tvůrců, švédských Coldwood Interactive. Z jejich díla je na každém kroku cítit láska a péče, kterou mu věnovali, a věřím jim z toho každý drobeček. Pokud vás snad z nějakého důvodu straší logo společnosti EA, která hře jako vydavatel pomohla na svět, zůstaňte v klidu. V žádném slova smyslu se na vás nechystá velkolepý blockbuster plný velkohubých a prázdných slov. Nečekejte pokračování ani mnoho důvodů hrát hru odznova. Máte co dočinění se silným, ničím neředěným jednorázovým zážitkem, který vypráví a uzavírá svůj příběh a stojí sám za sebe. Unravel je pokorné, civilní a o to cennější umělecké dílo, které dělá svým tvůrcům čest a je pýchou videoherního průmyslu.

Unravel

Nakonec bych rád řekl, že se mi pochvalné recenze nepíšou zrovna snadno. Daleko jednodušší je pro mě tepat do chyb a špatných rozhodnutí. Tady ale žádná nejsou, a přesto mi text utíkal pod prsty jako malý vlněný panáček po louce. Smím-li vám radit, rozhodně si nenechte tuhle hru ujít. Byli byste sami proti sobě.

Unravel
Xbox icon Xbox One
Windows icon PC
PlayStation icon PlayStation 4

Verdikt

Úchvatné umělecké dílo, které snoubí vynikající výtvarné pojetí s naprosto bezchybným technickým zpracováním. Pohlazení po duši v nehostinném světě a hra, kterou si musíte zahrát.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz