Turok Recenze Turok

Turok

Jaromír Möwald

Jaromír Möwald

1. 4. 2008 22:10 8
Reklama
Reklama

Když se před deseti lety poprvé objevil původně komiksový hrdina Turok ve videoherní podobě, jednalo se o killer-app pro konzoli Nintendo 64. Díky své grafické kvalitě si z ní měli sednout na zadek kompletně všichni, včetně PCčkářů. Realisticky vypadající (a umírající) dinosauři tehdy nutili k extatickému jásotu nad fantastickou grafikou naprosto každého. Se samotnou herní náplní to už bylo ale slabší. Střílení dinosaurů s mizivou umělou inteligencí omrzelo překvapivě rychle, občas velmi frustrující design levelů a hlavně „typicky konzolovité“ momenty při skákání z jedné plošinky na druhou způsobily, že Turok po solidním startu velmi rychle zapadl. Vývojáři se sice pokoušeli jeho slávu oživit dvěma pokračováními, kvalita však byla všude možně, jen ne vysoko.

Zašlou slávu indiánského jména Turok, které v překladu znamená něco jako „syn kamene“ se pokusila oprášit firma Aspyr, zodpovědná třeba za humornou arkádu Stubbs the Zombie, nebo třeba čtvrtý díl série Tony Hawk‘s Pro Skater. Nutno však podotknout, že jediné pojítko, které mezi last-gen sérii a tímto next-gen „pokračováním“je jméno hlavní postavy a tuny dinosauřího masa a dokonce i o tom by se dalo polemizovat. Zatímco před deseti lety jsme bojovali proti prehistorickým potvorám, které se k nám dostaly díky Chronoceptoru, stroje pro posunování času, teď si to rozdáme s „jursko-parkovsky“ oživlými bestiemi, u nichž si navíc někdo hodně nešetrně pohrál s geny, takže jsou mnohem agresivnější a krvelačnější, než jejich šedesát pět milionů let odpočívající předci. Stejně tak hlavním hrdinou už není indiánský mladík s orlím perem a toulcem, plným Rambo-šípů, nýbrž ostřílený a zjizvený (o tom později) mariňák, drsný jak smirkový papír. Spolu se svými kolegy je Joseph Turok vyslán na na první pohled jednoduchoučkou misi, v níž má za úkol zajmout na pozapomenuté planetě ďábelského kriminálního živla Kanea. Co čert nechtěl, je to zrovna ten Kane, který Turoka před spoustou let učil bojovému umění a vychovával si z něj svého nástupce, což se nám rozkrývá během hry prostřednictvím snových flashbacků, v nichž mimo jiné zjistíme proč má Joseph „Potter“ Turok jizvu přes celý obličej, nebo že luk a šíp = nejlepší přátelé všech indiánů na světě. Po příletu…ale řekněme si to otevřeně, po havárii, za kterou pilot rozhodně nemohl se však přeživší členové zásahové jednotky dozvídají, že kromě elitních Kaneových vojáků budou mít co dočinění i s nepřátelskou faunou, reprezentovanou zmutovanými dinosaury, přerostlými chapadlovitými rybami a olbřímím hmyzem.

Turok

Co lze hře jednoznačně přičíst k dobru je vysoká frekvence adrenalinových momentů. Za všechny můžeme vybrat třeba situaci, ve které se spolu se svým kolegou snažíte probít do hangáru. Zpočátku jde všechno hladce, po chvilce se ale vše nechutným způsobem zvrtne a vy nestíháte odstřelovat jednoho obřího škorpióna za druhým, kteří se po vzoru brouků z Hvězdné Pěchoty náhodně vynořují ze země. Ani sporadicky rozmístěné rotační kulomety neznamenají automatickou spásu, protože příliv brouků je nekonečný. Nezbude vám tedy nic jiného, než se za občasné krycí střelby pokoušet proběhnout nepřátelským hejnem, nakonec se otočit a rozpoutat pravé ohnivé peklo za pomoci vašeho plamenometu. Nebo třeba dobývání improvizované nepřátelské pevnosti ve dvou proti ohromné přesile sniperů. Nebo hororové procházení vyhořelou částí základny…nebo laškování s T-Rexem (ANO! Je tam!)… Je jich skutečně dost, ale problém je, že nedrží moc dobře pohromadě jako celek. Navíc mezi nimi jsou vyloženě hluchá místa, kdy třeba běžíte deset minut po louce, jednou rukou odstřelujete dorážející raptory a druhou se z nudy šťouráte v nose. Hlavně, že se tím uměle natahuje celková herní doba, která tak dosahuje (při počtu šestnácti kapitol) zhruba šesti hodin čistého času.

Pokud jste si před vydáním hry prohlíželi obrázky, popřípadě videa, určitě jste viděli spoustu takových, na kterých figuruje sestava Turok, dinosaur a nůž. Pokud si totiž vezmete do ruky nůž, přiblížíte se k nějakému středně velikému potvorákovi a zmáčknete klávesu E, Turok mu v efektní animaci třeba podřízne krk, nebo zarazí čepel nože přímo do lebky. Vypadá to sice velmi, opravdu velmi dobře, zvláště u podivných veverkosaurů, kterým nejen provede neodbornou lobotomii, ale ještě je efektně kopne do břicha. Jak ale asi tušíte, poprvé, podruhé, posedmé to vypadá efektně. Při čtyřicátém devátém shlédnutí stále se opakující animace (sic viděné pokaždé z trochu jiného úhlu) bude patrně většina z vás potřebovat dostatek sebezapření k tomu, aby „vyÉčkovala“ padesátého dinosaura a dosáhla tak jednoho z mnoha dostupných achievmentů. Kromě obligátního nože, kterým jsme zabíjeli mandelinky už před deseti lety si můžete chránit kůži za pomoci pistole, brokovnice, lehkého kulometu (dokonce v akimbo variantě), plamenometu, raketometu, granátometu, pulzní pušky a nezbytného luku s tek-arrow šípy, kterými onehdá John Rambo sundal vrtulník. Arzenál vpravdě klasický, žádná kapesní atomová bomba, nebo alespoň vykopaná válečná sekyra, kterými by Turok mohl své (lidské) protivníky skalpovat se nekoná.

Technické zpracování by si zasloužilo ještě nějaký ten týden důkladné péče. Příběhové postavy sice vypadají docela dobře, stejně tak za všech okolností se lesknoucí dinosauři, prostředí však prozrazuje, kde se tentokrát lehce šidilo. V interiérech se to dá ještě snést, i když jednolitá textura začouzené zdi dovede pokazit dobrý dojem rychleji, než byste řekli švec. V exteriérech (kde se samozřejmě hra odehrává především) se ale připravte na občasné vypadnutí pusy z pantů. Ne ve smyslu obdivu, ale údivu nad naprosto nedodělanými částmi některých úrovní. Když se totiž odkloníte od autory vytyčené ideální cesty, naleznete občas opravdové perly, jako třeba zelené čtverce, do kterých když vstoupíte, tak se propadnete do textury, což při nemožnosti ukládání a velké vzdálenosti od posledního checkpointu rozhodně potěší. Moc „pěkné“ jsou třeba i mosty z obřích větví, které místo oblých hran připomínají hrubé náčrtky z MS Paintu. Naopak pochválit musím třeba statickou (sic!) lávu z vybuchující sopky takřka na samotném konci, která vypadá (minimálně z hodně velké dálky) opravdu hezky.

Turok

Turok nové generace rozhodně není nejlepší hra na světě. Mám ale takový pocit, že o to tvůrcům ani nešlo. Už jen pohled na sebranku, která přežila havárii vesmírné lodi je hodně vtipný – nikdo, včetně radisty (kteří mají mít podle Predátorovského vzoru brýle, pihy a vystrašený „všichni tu chcípneme“ výraz) nemá objem bicepsu menší, než má většina lidí v pase. Leckoho by možná mohlo napadnout přirovnat Turoka ke z první osoby viděným Gears of War v džungli, ale kvalitám téhle macho akce nesahá ani po kotníky. Jedná se „pouze“ o řemeslně nadprůměrně odvedenou práci, která má své skvělé momenty, stejně tak i hromadu naprosto nezajímavých a stokrát viděných míst. A to jsem se ani nezmínil velmi „podařený“ dabing, kdy hlavního hrdinu slyšíme promlouvat hlasem doktora Jamese Wilsona z českého Dr. House a i ostatní dabéři dělají všechno možné jen proto, aby ve vás vyvolávali salvy smíchu nad smrtelně vážně pronášenými větami s většinou zcela mylnou intonací. Turok je zkrátka jen lehce nadprůměrnou hrou, která nemá v konkurenci mnohem lepších stříleček (namátkou Call of Duty 4, Crysis, ale třeba klidně Frontlines: Fuel of War) sebemenší šanci. Přesto bych vám jej doporučil minimálně k vyzkoušení. Kdo ví, třeba se vám bude bezmyšlenkovitá akce zamlouvat a občasné chybky autorům rádi odpustíte.

Turok
Nintendo icon Nintendo 64
Xbox icon Xbox One
Windows icon PC
PlayStation icon PlayStation 3
Xbox icon Xbox 360

Verdikt

Je dobře, že se Aspyr nepokoušel znovuoživit deset let starý koncept (to by byla zcela určitě tragédie), ale přišel s něčím vlastním. Byť se jedná řemeslně o dobře zvládnutou hru, nepřináší do žánru zhola nic nového a i díky několika nedostatkům povětšinou technického rázu dostává pouze lehounce nadprůměrné hodnocení.

Co se nám líbí a nelíbí?

hrst opravdu podařených momentů (viz recenze), vcelku ucházející technické zpracování, akční scény s nožem, tek-arrow strikes back!, vtipný dabing
grafické kiksy, klišovitá zápletka, obrovský počet nudných pasáží, krátká herní doba, kterou neprodlouží ani velký počet dosažitelných achievmentů, málo animací pro efektní zabíjení nožem, slabá inteligence nepřátel, nezaškodilo by více zbraní
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz