Tři mušketýři Recenze Tři mušketýři – cesta do pohádky

Tři mušketýři – cesta do pohádky

taltos

taltos

27. 4. 2006 22:43 1
Reklama

Nevíme, jestli byl správný tah využít tento slavný námět pro hru podobného stylu, avšak autoři se tak viditelně rozhodli a pro svůj titulek Legendo vybrali právě Three Musketeers, jak zní hra v originále. Hra se nezalamuje s nějakými složitými systémy, propracovaným příběhem, nebo nedejbože špetkou originality. Všechny své trumfy vsází na dychtivé děti a jejich naivní rodiče, kteří tuto hru budou zkupovat po desítkách. Opravdu za to stojí?

Do pohádky a zase zpátky…

Jak jsem již avizoval na začátku, ve hře se s žádným propracovaným dějem nesetkáte a pochybuji, že o něj vůbec tvůrci usilovali. Celou hru se se svým hlavním hrdinou, Porthosem, honíte za osvobozením vašich přátel Athose, Aramise a Dartagnana. Ty zavřel strašný lord Xavier do svého skrytého hradu a tam je drží, společně s dalšími mušketýry. Se špetkou ironie se dokonce v úvodním videu mluví o záchraně celého světa, čemuž se samozřejmě můžeme pouze zasmát. I když obsah příběhu nestojí za nic, můžeme alespoň pochválit jeho výpravu. Kreslená videa jsou moc hezky zpracovaná a správně vás naladí na následující misi. Levelů je celkem deset (zato pekelně dlouhých) a jsou rozděleny do čtyř větších částí. Na konci každé z nich vás čeká souboj s určitým bossem, s kterým si však pravděpodobně lehce poradíte. Hra není nikterak dlouhá, což je při určení na mladší hráčské publikum celkem logické. Dohrání zabere dospělému hráči přibližně pět hodin a to se sbíráním všech bonusů. Jak bude šikovné vaše dítě musíte zhodnotit sami.

Souboje a překážky

Boj je ve hře zpracován opravdu primitivně a je zcela podřízen malým dětem, které si neuvědomí, jak je - nemohu to říct jinak - stupidní. V souboji stačí počkat až vás hradní strážce zmerčí a přistoupí k vám. Poté už jen mačkáte akční klávesu pro úder a protivník se o tuto „zábranu“ vlastně sám zabije. Je škoda, že autoři nepřistoupili alespoň k útoku v podřepu, ve výskoku nebo i nějakému bloku. Hra by se stala mnohem zajímavější, protože takto boj pouze zdržuje a otravuje. Ke všemu ani nepřátele nejsou nikterak originální a jedná se o variace červený, modrý a zelený strážce se stejným oblečením i typem útoku. Občas potkáte lučišníky, proti kterým zase nemáte žádnou obranu a proto musíte zbaběle prchnout. Pro kompletnost doplňme, že celou hru projdete s jediným kordem.

Překážky a jakési pokusy o hádanky jsou již poměrně rozdílnější. Dočkáte se nejrůznějšího lezení po žebřících, přeskakování ostnů, vyhýbání se sudům a podobně. Z nástrah zmiňme nebezpečné sekery, obrovská kladiva, vystřelující nože nebo propadající se podlaha. Po delší době se bohužel tyto překážky příliš opakují a přichází neodvratitelný stereotyp. Kromě těchto činností budete hledat klíče k bránám vedoucím dál a občas bloudit podzemím než najdete správný východ. Hra se během mise neukládá, což je poměrně ošemetné, protože si ji při neúspěchu můžete zopakovat od píky, což je dosti hektické. Váš hrdina má na začátku hry tři životy, rozdělené do tří srdcí, které se vám odebírají za každý obdržený úder. Bohužel si za nikoho jiného než zmiňovaného Porthose nezahrajete.

Povedená grafika a kamera

Pokud jsme do teď hru hanili, nyní přichází její světlá chvíle. Autoři si dali v technické stránce hry opravdu záležet a kouzelně kreslené scénáře se k této hře výtečně hodí. Projdete se po rozsáhlých lesech, zavítáte do temných kobek vězení i panství bohatých šlechticů. Lokace jsou často rozdílné, což je také jedním z důvodů, proč se budete u hry poměrně dlouho bavit. Efektů si sice příliš neužijete, ale například oheň vypadá také velice sympaticky.

Zvuk je průměrný, neustále někde slyšíte pokřikující stráž, valící se sudy nebo bouchající palice. Hlášky hlavního hrdiny se často opakují a originalitou a skromností zrovna neoplývají. Klidná hudba navozuje středověkou atmosféru a dětem se bude jistě líbit.

Kamera je vyřešena zajímavě. I když se od prvního okamžiku tváří, jako čistě 2D, po chvíli zjistíte, že některé části prostředí a především postavy jsou plastické, tedy trojrozměrné. Tyto přechody jsou dobře udělány, občas se vám natočí kamera do lepšího úhlu nebo vám nabídne pohled do další chodby.

Jeden za všechny…

Tři mušketýři je hra určená pouze dětem a jiný rozumný hráč do této hry investovat nebude. Hezká grafika a atraktivní prostředí jsou dobrou motivací pro dohrání hry. Všechny ostatní aspekty hry jsou velice jednoduché a zcela podřízeny dětskému myšlení. Možná to autoři přehnali v až příliš primitivním boji, za který však zaskakují vcelku obměňující se nástrahy. Věřím, že u nejrůznějšího ničení sudů, získávání bonusových křížků (které se na konci mise mění v životy) a hezkých animací se budou malé děti dobře bavit. Pokud sháníte dárek vaší ratolesti, rozhodně není tato hra špatnou volbou. Všichni ostatní ruce pryč.

Tři mušketýři
Windows PC

Verdikt

Tři mušketýři neslibují originální herní prvky ani desítky hodin zábavy. Jedná se o hru určenou čistě dětem, které si s ní užijí jistě spoustu legrace. Všechny prvky v tomto ohledu rozhodně splňuje a za 300 Kč je to pro každého rodiče ta správná volba.

Co se nám líbí a nelíbí?

Milá kreslená grafika, měnící se prostředí, dobře vyřešená 2D kamera mísící prvky 3D.
Nevyužitý potenciál slavného námětu, stále stejné činnosti, přehnaně jednoduché souboje, nevhodné pro starší hráčské publikum.
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama