Torchlight Recenze Torchlight

Torchlight

Vilém Koubek

Vilém Koubek

10. 11. 2009 23:42 11
Reklama
Reklama

Pokusů sesadit druhé Diablo z pomyslného trůnu akčních RPG už tady bylo nepočítaně, avšak her, které to dotáhly tak daleko, aby bez bázně a hany mohly králi alespoň pohlédnout do očí, je stále velmi málo. O to zajímavější je fakt, že vskutku nenápadná rubanice Torchlight to dokázala a ani se při tom nezapotila. Nešla na to totiž jako podobné hry, nýbrž svou vlastní cestou, při níž zahodila příběh, temnou atmosféru a jakýkoliv náznak vážnosti. Výsledný produkt proto působí jako Diablo, které experimentovalo s houbičkami, utrhlo se ze řetězů a při pestrobarevném běsnění se ještě stihlo naučit pár věcí, které z něj dělají hru, již je radost hrát.

Ve dvou se to lépe táhne

Nejzásadnější zjištění, ke kterému kterému hra během svého tripu došla, je, že když už má hráč zvířecího pomocníka, měl by to být skutečný parťák na život a na smrt. Žádný tupě chodící inventář v podobě osla nebo cokoliv jiného, co jen útočí a vrchol interakce s tím je lehká úprava vybavení. V Torchlight vybíráte z kočky a psa, a ať už dáte přednost ladným kočičím křivkám, či psí brutální trhavosti, pokaždé se dočkáte rovnocenného člena týmu. Pomocníka, který toho unese tolik co vy, a řeknete-li mu, uteče s inventářem do města, kde ho prodá a vrátí se s hromadou zlata.  Zvířátka, jež podle potřeby umí být chytřejší než vaše postava.

Možná teď datlujete do čela morseovku, ale počkejte, až si zvolíte jako hlavní postavu ničitele a budete mít many, co by se za nehet vlezlo. To pak vezmete vašeho peta a naučíte ho dvě kouzla – je úplně jedno jaká. Zvířátko potom samo magii používá podle potřeby, takže se léčí, střílí ledové projektily, vyvolává armády kostlivců či jiných potvor a podobně. Oproti jiným hrám proto jeho přičinění na bojišti opravdu pociťujte: a co víc si od  herních mazlíčků přát?

Dole v dole

Další věc, s níž se Torchlight rozhodl experimentovat, je absence venkovních prostranství. Ano, je tu jedno městečko (Torchlight), ale tím vaše putování na čerstvém vzduchu končí. Pokud chcete zažít nějaké to dobrodružství, musíte začít sestupovat do podzemích pater jednoho obřího dungeonu. Pod Torchlight se totiž dějí podivné věci a vaším jediným úkolem je jít a všechny ty věci povraždit.

Do cesty se vám postaví více jak třicet pater podzemního světa, která se náhodně generují při každém prvním vstupu a svou pestrostí by klidně mohla soupeřit s otevřenými lokacemi. Hra začíná v dolech a postupně pokračuje přes krypty, podzemní vodní jeskyně, variace na pyramidy uprostřed tropických lesů, trpasličí kovárnu, podzemní pevnost goblinů a tak dále. Takže se stereotypních zdí ani opakujících se chodeb bát nemusíte. A velkou zásluhu na tom má samozřejmě i grafika.

Inspirace legendami

Jak už bylo řečeno, Torchlight neútočí na podobné mety jako jiná RPG. Tam, kde ostatní zkoušejí grafiku co nejvíc připodobnit realitě, nebo alespoň náznaku reality, Torchlight na realitu kašle. Postavy jsou proporčně přehnané a stejně tak i zbraně. Budovy podivně tvarované a herní kulisy  jednoduše kouzelné. Autorům se povedlo namíchat mix grafiky a stylu, o kterém se s oblibou tvrdí, že nezestárne. Některým bude připomínat World of Warcraft, jiným zase trochu barevnější (přirovnání s houbičkami nebylo nemístné – barvy na vás skutečně přímo stříkají z každého rohu) Diablo III a ono se není čemu divit, když je vývojářský tým Runic Games z jisté části poskládaný z bývalých zaměstnanců Blizzardu. Netvrdíme, že výtvarný styl Torchlight sedne každému, ale pokud vám v žilách koluje aspoň trochu blizzardomilské krve, budete spokojeni.

Při vší té prozatimní spokojenosti nejednoho z vás zcela jistě zamrzí malý počet herních postav. Ty jsou totiž pouze tři. Již zmíněný ničitel (říkejte mu třeba barbar), střelkyně (krycí jméno amazonka) a alchymista (kombinace druida a mága). Pro každý charakter jsou připraveny tři dovednostní stromy, z nichž si může vybírat vlastnosti přidělováním bodů. Nově však není potřeba jednotlivé vlastnosti propojovat, což do jisté míry absenci rozmanitějšího výběru kompenzuje. Zkrátka a dobře, pokud se vám líbí nějaká vlastnost v dovednostním stromu, do něhož jste ještě neinvestovali jediný bodík, vůbec to nevadí. Namíchejte si postavu dle vašich představ a nenechte se omezovat.

Návykovost a vyhlídky do budoucna

Hratelnost se samozřejmě odvíjí dle zvolené postavy, ale celkově se dá říct, že je perfektně namíchaná, ať už hrajete za kohokoliv (snad jen normální obtížnost mohla být poněkud tužší – volte hard). Jednotlivá patra mají velmi dobře stanovená množství nepřátel, zkušenosti vesele naskakují i v pokročilejších levelech a věcí z nepřátel padá opravdu požehnaně. Akce je drsná, barevná a neutuchající a to tak, že občas zapomenete i vylevlovat. Stará známá věta „Ještě jeden level a jdu spát.“ se během hraní Torchlight ozývá tak často, jako u kteréhokoliv Diabla. A jak jinak vlastně chcete akční RPG pochválit, než že ho přirovnáte k Diablu...

Torchlight není bezchybná hra. Její nedostatky se však vedle zbytku  ztrácejí, takže jsme na ně příliš neplýtvali znaky. Je to hra, jejíž největší klady mohou někomu připadat jako největší zápory. Ale v praxi se dá říct, že pokud se vám z názvů jako Diablo, Dungeon Siege či Titan Quest nedělá zle, pravděpodobně do Torchlight nekontrolovatelně spadnete a jen tak se ho nenabažíte. Obzvláště, když autoři do hry časem plánují přidat editační nástroje a multiplayer.

Torchlight
Windows icon PC

Verdikt

Torchlight je akční RPG ze staré školy zabalené do moderního kabátku. Nejdřív vás uchvátí příjemnou grafikou, následně strhne hratelností a poslední kapky energie z vás vyždíme svou návykovostí. Diablo nebylo pokořeno, ale až přijde multiplayer, bude mít opravdu na kahánku!

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz