Titan

Jaro přichází a s ním i pěkné počasí, ve kterém by bylo hříchem zůstávat doma a hrbit se u počítače. Co když ale máte chuť si přece jen něco zahrát? Pokud máte kamarády s podobným problémem a zbytečných pár hodin, můžete vyrazit někam na zahrádku a zkusit Titan. Jedná se sice o starou deskovou hru z roku 1980, loni však dostala nový kabátek od firmy Valley Games, která touto edicí dělá jménu Titan velkou čest.

Titan byl ve své době přelomovou hrou a později posloužil jako inspirace pro počítačovou hru Heroes of Might and Magic, která z Titanu přejala svůj základ: chození po mapě, nabírání jednotek a boje v terénu. V tomto článku se vám pokusím přiblížit, proč je Titan takovou legendou.

Když vám domů dorazí krabice s Titanem, první, čeho si všimnete, je její „napakovanost“. Je v ní tolik věcí, že víko ani nejde dovřít. Váha také není zanedbatelná, a pokud vám krabice upadne na yorkshira vaší drahé polovičky, budete jí muset šetrně vysvětlit, že má doma vodítko a pytel granulí navíc. Z krabice se na vás vyvalí ohromná spousta žetonů reprezentujících všeliké fantasy potvory (draky, minotaury, kyklopy, gargoyly atd.), mapy jednotlivých terénů, stylově rudé kostky a také krásně provedený herní plán, evokující desky z kostí a drahokamů. Po vyloupání všech žetonů je můžete uložit do plastového pořadače - konečně se do krabice vše vměstná a lze ji zavřít. Všechny komponenty jsou z pevného tvrdého kartonu. Titan je jednou z her, kde opravdu máte pocit, že za své peníze dostáváte hodně muziky.

Každý hráč představuje jednoho z Titanů bojujících o vládu nad světem. Není to moc originální, a ačkoli preferuji hry se silným tématem, tady mi to nevadí. Doom také baví i bez příběhu, že? Systémem hry je deathmatch - hráči se střídají v tazích a ten, jehož Titan je zabit, prohrává a vypadává ze hry, poslední hráč na ploše je vítězem.

Začínáte se svým Titanem, jeho andělským pobočníkem a kopou slabých nestvůr (gargoylové, ogři a kentauři) ve své věži. Jednotky rozdělíte na dvě legie. Jednu pod vedením anděla, druhou pod vedením Titana (legie si označíte erbem a jejich složení je pro soupeře velkou neznámou - neví, kde je váš Titan) a vyrazíte do širých krajů verbovat do svých armád silnější monstra. Herní plán je rozdělen do tří pásů a přechodů mezi nimi, přičemž pásy se skládají z různých typů terénů (džungle, tundra, pláně, lesy, věže…). Na začátku svého kola hodíte kostkou a o kostkou daný počet polí se můžete každou svou legií pohnout. Každé pole na mapě má na sobě vyznačeno, kudy z něj lze odejít, a ačkoli to první hru může vypadat nepřehledně, časem se s pohybem sžijete. Ovšem než si pohyb skutečně „vychytáte“, pár her vám to rozhodně potrvá - i když je řízen kostkou, není jen o náhodě a časem přijdete na jeho jemné nuance, jako je blokování soupeřů apod.

Po skončení pohybu můžete svými legiemi rekrutovat nové jednotky v závislosti na složení vaší legie a na terénu. Například pokud přijdete do močálu a vaše legie obsahuje dva gargoyly, můžete zde naverbovat kyklopa. Dva kyklopové v buši zase mohou rekrutovat gorgonu a tak dále, až se propracujete k nejsilnějším jednotkám. Nicméně pozor, v jedné legii můžete mít maximálně 7 bytostí. Pokud tohoto limitu dosáhnete a chcete rekrutovat dál, musíte legii rozdělit a tím ji na chvíli oslabit, než ji opět doplníte. Tímto způsobem zároveň množíte počet vašich legií. Pokud se vám zadaří s Titanem dojít do některé z věží, můžete zde do své legie připojit mocné warlocky.

Ve chvíli, kdy se na jednom poli setkají jednotky dvou hráčů, dojde k boji. Podobně jako ve zmíněných HoMAM, i zde se boj přenese na odpovídající terén a hra přejde do taktického módu. Oba soupeři rozestaví své jednotky na mapu daného terénu a pustí se do bitvy. Každá jednotka má určitý počet životů, sílu a rychlost, střelbu atd., které ovlivňují její vlastnosti v boji. Vliv má samozřejmě také terén - některé jednotky jsou v bažině jako doma, jiné se do ní boří. Některé se přes písečnou dunu dostanou pomalu, jiné ji přeletí. Boje se sice též řeší hodem kostkou, ale téměř vždy zde vyhraje ten, kdo dokáže lépe využít terénu a síly svých jednotek. Neboli taktika zde hraje velkou roli. Střet končí, když je jedna z legií zcela zničena. Vítěz pak získává body za zabité jednotky soupeře - za každých 100 bodů se zvýší síla jeho Titana a může si také přivolat anděla. Za každých 400 bodů si přivolá mocného Archanděla a jeho Titan získá schopnost teleportace.

Tímto způsobem hra probíhá do doby, dokud na ploše nezůstane poslední Titan. V závislosti na počtu a zkušenostech hráčů se hraní může protáhnout na několik hodin (naše první hra ve čtyřech trvala 6 hodin, druhá už podstatně kratší dobu), je tedy dobré vyhradit si na ni odpoledne nebo dlouhý večer (ona taková partie HoMAM v multiplayeru také netrvá krátce). Pokud budete hrát častěji, začnete objevovat jemné finesy, které hra skrývá, a budete se neustále zlepšovat. Je také dobré plánovat svůj tah už během kola soupeře před vámi, hraní se tak velmi urychlí.

Titan je prostě hra, která fandí zkušenostem, přemýšlení a dobré paměti. Často kritizovaným aspektem je možnost eliminace hráče před jejím koncem. Mně osobně to nevadí, rád se dívám, jak hrají ostatní, navíc je to skvělý pocit, někoho vyřadit a pak ho posílat pro pivo, aby se nenudil ;)

Resumé: Vynikající herní záležitost pro zkušenější hráče, ochotné obětovat hraní více hodin. Titan byste si rozhodně neměli nechat uniknout.

Hru k testování zapůjčila Planeta her.