The Guild 2 Recenze The Guild 2

The Guild 2

Lukáš Grygar

Lukáš Grygar

13. 10. 2006 22:55 6
Reklama
Reklama

Gilda, hezké slovo. Organizace lidí se společnými obchodními zájmy za účelem tyto vzájemně podporovat, říkají o něm významové slovníky a velebně při tom šustí listy. Před něco málo lety si ho do podtitulu vetkla nenápadná počítačová simulace středověkého života, komplexní a maximálně realistická, aby se v ní ochotně poztráceli virtuální obchodníci ze staré školy. Ostatním nebylo souzeno do Europy 1400: The Guild proniknout, protože mezi nimi a hratelností stála hráz tabulek, příkazů a systémů, které pojmout není v kompetenci hráče, co se chce okamžitě bavit. Byla to škoda, protože téma středověku je ve hrách možná krapet přečerpané, ale první Guild ho nabídla z čerstvého, nebojového úhlu (jakkoliv v ní občas došlo i na kordy). Píšu první díl a vy samozřejmě moc dobře víte, že dnes si budeme nad zhasnutou svíčkou vyprávět o jeho pokračování, bez podtitulů a komerčních kompromisů. Bude to taková společná černá hodinka!

Autoři z 4HEAD nešli cestou přibližování svého díla mainstreamu a tak si můžete být celkem jistí, že pokud byla nějaká funkce v původní verzi, najdete ji i tady. Tihle soudruzi z Hannoveru si zcela určitě potrpí na důslednost... nebo ne? Středověký světe div se, je to poměrně bizarní, ale v The Guild 2 se na jedné úrovni potkávají dva diametrálně odlišné přístupy: neuvěřitelný cit pro detail a neuvěřitelné lajdáctví.

Ten dělá to a ten zas tohle

V zásadě jsou principy hry celkem jednoduché - převezmete roli středověkého měšťana určitého stavu a je pouze na vás, jak se tento měšťan bude pod vedením vašeho kurzoru nadále protloukat životem po roce 1400. Zajímá vás obchod, investice, počítání peněz? Staňte se obchodníkem, nakupujte nemovitosti a podplácejte úředníky, aby se zdanění vznášelo na úrovni, kde ho chcete mít. Nebo si spíš potrpíte na poctivou ruční práci, soběstačnost, kdo se nedokáže postarat o sebe, ten se nedokáže postarat o nic, ať už to znamená řezat plaňky nebo cizí krky? Volba životní dráhy tu závisí jen na hráčových ambicích a budovat takhle svojí postavu a formovat její osud, to je hlavní devizou celé hry. Oproti jedničce totiž hráčova přítomnost nabrala konkrétní obrysy, načrtnuté grafickou reprezentací. Mnohem větší důraz je navíc kladen na hráčův rod (ano, můžete tu založit rodinu a vychovávat potomky - dědice). Hloubka simulace je nedozírná! Sledovat potom růst kupecké dynastie, to je prostě slast.

Jenže tuhle slast vám bohužel hra v prodávané verzi odepře. Za prvé, pokud vám nebo vaší konfiguraci neříkají "štístko", program každou chvíli spadne rovnou na čumák / desktop. Bez chybové hlášky, bez omluvy. Za druhé, hra je vůči systémovým zdrojům ten nejčilejší Otesánek a spolyká cokoliv, aniž by k tomu měla doopravdy důvod. Za třetí, spousta v ní obsažených mechanismů odmítá správně fungovat, simulace dělá na hráče dlouhý nos a generuje neodpovídající výsledky a situace. Pokud dychtivě rozbijete prasátko a vyrazíte do obchodu The Guild 2 koupit, přinesete si domů rozbitý produkt. To není omluvitelné ničím, ani rychlostí, s jakou autoři vyhazují (zatím jen německé) hotfixy. Ani po jejich podloudné aplikaci navíc nenastává kýžený ráj - průšvihů je ve hře skutečně jako děr v ementálu.

A všichni dohromady dáme ruce v bok

Ale dobře, zkusme zavřít oči a snít, představit si, jak by vypadal výsledek oproštěn od všeho zmíněného zla. A vida, najednou před námi na monitoru září úplně jiná, zdravě vypadající simulace krev a mlíko, která na herním trhu opravdu nemá obdoby. Je zase možná až přehnaně důsledná v nabízených možnostech - sledovat každičký přítomný aspekt středověkého života není v silách hráče, který nemá na hraní (a studování herních mechanismů) celé dny. Ale oproti prvnímu dílu je přítomnost hráčovy postavy velice příjemným polidštěním ovládání a všechny klíčové postupy jsou vesměs logicky odvoditelné. Grafika je poměrně hezká, patřičně rustikální a zhruba vystihuje naše dnešní představy o tehdejším světě. Postavy a především jejich obličeje jsou sice ohyzdné, ale na to už jsme si stejně v 3D hrách dávno zvykli. Škoda, že se autoři neuchýlili k ručně kresleným portrétům, které by vypadaly lépe a především by lépe vystihly dobu, kdy neexistovalo nic jako fotografie.

Ani v hudebním a zvukovém doprovodu nepřesahují ambice tvůrců zavedené standardy, ale nad takovými věcmi lze jen krčit rameny. The Guild 2 je ambiciózní hrou na poli hratelnosti, jinde se necpe a nepřevyšuje průměr. Zůstává nedopovězeno, jestli za mizernou programovou stránku může tlak na dokončení ze strany JoWoodu, či neschopnost samotných programátorů. Série má zaplaťpánbůh věrnou fanouškovskou základnu, která se zpětnou vazbou nebo vlastním úsilím určitě postará o zjednání nápravy, ale to může být otázka měsíců. Čekat tak dlouho na možnost zahrát si zakoupenou hru v plnohodnotné verzi, to není zrovna fér nabídka.

Budget roku

Nenechte se mýlit, The Guild je všechno jen ne levná hra. Ale dovedu si představit, že titul výjimečné budgetovky jednou získá, po znovuvydání v nějaké záplatované gold edici (se samolepkami patricijů a falešnými pejzy, no nekupte to!). Pak může její statut rázem vystřelit mezi hvězdy té přemýšlivější části herního nebe. Protože pořád platí, že vám tahle hra nabízí příležitosti, jaké jinde nedostanete.

Nebo to bude ještě jinak a šťastný konec se dostaví s vydáním třetího pokračování. Proč ne, jenom bych se dopředu přimluvil nejen za poctivější betatest, ale také větší míru uživatelské přehlednosti a odvahu některé principy zjednodušit. Hrát si na středověk bez nutnosti kosit neustále někomu hlavy a sledovat u toho severské děvky v bikinách, to je převelmi osvěžující a v mnoha ohledech dějepisně poučná zábava. Že dějepis neradi? Tak proč jste dočetli až sem?

The Guild 2
Windows icon PC

Verdikt

Stejně jako v případě prvního dílu je i dvojka na papíře fantastickou záležitostí. Věrnější simulátor středověku nenajdete. Žel, ve stávající verzi se jeho hratelnost kvůli chybám a nedodělkům pohybuje na bodu mrazu. Pokud vás téma zajímá, zatněte zuby a čekejte na patche, které mají potenciál výsledné skóre mávnutím kouzelného proutku zdvojnásobit.

Co se nám líbí a nelíbí?

Celková šíře a hloubka simulace, budování rodu.
Nestabilita, nehratelnost. Hromádka neštěstí je to.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz