Stronghold: Warlords Recenze Stronghold: Warlords

Stronghold: Warlords

David Plecháček

David Plecháček

8. 3. 2021 16:00 6

Stronghold nabízí jedinečnou možnost vyrobit katapulty a rozstřílet nepřátelské hradby. Nejlépe mu to šlo před dvaceti lety, teď se ale ukáže, jestli technika nepokročila

Reklama
Reklama

Jestli jdeš do téhle recenze s tím, že bude objektivní, tak smůla. Jednak objektivní být nemůže, a i kdyby snad mohla, tenhle text bude ryze subjektivní. A zazní v něm spousta rozporuplných prohlášení, jako třeba to, že Stronghold je bezpochyby tou nejlepší real-time strategií všech dob. Nesouhlasíš? To je pech. Tohle je totiž můj text, můj Stronghold, a moje osobní vzpomínka na hru, která definovala moje mládí. A je stále relevenantní i dnes.

Řekněte mi o hře, která by byla moderní a řešili byste v ní ekonomiku stejně jako uspokojovali vaše dobyvačné choutky s katapulty a trebuchety. Já takovou neznám. Znám ale také hru, která nestárne, i dvacet let po jejím vydání vypadá skvěle a výše uvedenou definici splňuje bezezbytku. Stronghold nemá vyzyvatele jinde, než v sobě samém, a tak já osobně ještě o chloupek výš řadím o rok mladší Crusader. Byť i ten za rok oslaví dvacáté narozeniny. Letí to. Celých dvacet let střídavě toužím a netoužím po pokračování, které se jedné z mých nejoblíbenějších her vůbec alespoň přiblíží, když ne vyrovná. Toužím, protože si vnitřně přeju hrát něco novějšího a aktuálnějšího, netoužím, protože jsem tak nějak vnitřně přesvědčený o tom, že stejně nic lepšího nepřijde. A mně vlastně pořád původní Crusader stačí.

BUĎ VŮLE MÁ

Když už se někdo pokusí vyzvat legendu, jsou to většinou samotní vývojáři z Firefly Studios. Zkoušeli to několikrát, ale já zastávám názor, že cokoliv po Crusaderu (s výjimkou Crusaderu Extreme) stálo doslova za hnědý exkrement. Nesouhlasíš? Už jsem snad řek‘, že tahle recenze moc objektivity nepobere. Naštěstí se tady asi většina z nás shodne, snad na rozdíl od fanoušků Strongholdu 2, kteří podle mého nemají vkus. Tohle byla doba temna, ze které jsme nevykročili dodnes. Je ale fakt, že zatímco hry z této doby považuji doslova za odpad, poslední díl Strongholdu, shodou okolností Crusader 2, nebyl vyloženě špatný. A do stejného ranku se řadí i Warlords. Nově recenzovaná hra totiž není vyloženě špatná, přestože jsem se toho dost obával, ale zároveň mi nedává sebemenší důvod v ní trávit více času, nebo se do ní opakovaně vracet. Je to jednoduchý, v mých očích je jediným úkolem Warlordů přimět nainstalovat původní Crusader, nebo i jednodušší Stronghold 1, se kterým to celé začalo.

Subjektivně mám problém s tím, jak hra vypadá.

Warlords mohli být dobrou změnou, ale působí nedotaženě, neatraktivně, možná taky trochu nekomplexně a jednoduše. Subjektivně mám problém i s tím, jak hra vypadá. Oči si přivykly, takže tu nechci tvrdit, že budete hrát hloupou a ještě navíc nehezkou hru, ale Firefly podle mého přechod z pěkné malované grafiky do 3D nikdy nezvládli a do tohohle neatraktivního kabátu sérii oblékli před patnácti lety, aniž by jim někdo řekl, že móda trochu pokročila. Můžete mě osočit z toho, že jsem konzerva, a budete mít pravdu, fakt nemám rád změny, nedávná historie ale ukázala, že když se věci dělají s citem, dokážu přimhouřit oči i já. Tak třeba Desperados, další hra z roku 2001, která se dočkala pokračování, ukazuje, jak se taky dá změnit image a výsledná podoba hře náramně sluší. Takže ono to jde. Firefly jen nevědí, jak na to.

Jádro hry přitom zůstalo stejné. Stavíte hrad, bráníte hrad, útočíte na ostatní a částečně vám jde taky o blaho vašeho lidu, abyste měli dostatek zlaťáků na vaše válečné manýry. V tomhle smyslu je Warlords pořád výjimečnou hrou, ačkoliv neukazuje prakticky žádnou významnou novinku, která by stále za řeč. Odehrává se jinde, nejsme v Evropě ani v okolí Levanty, nýbrž v (jiho)východní Asii, s čímž souvisí hrátky se střelným prachem, a jak už název napovídá, představuje taktéž systém Warlordů, kteří by měli změnit to, jak smýšlíte o bojišti. Realita, nečekaně, trochu pokulhává.

POŘÁD DOKOLA

Pokud jste nějaký Stronghold už hráli, adaptace nebude nijak zvlášť obtížná. Principy se prakticky nemění. Těžíte pár surovin, pěstujete jídlo, vyrábíte zbraně, verbujete vojáky, dobýváte/bráníte. Proto bude vaší první stavbou skladiště, proto bude vaší druhou stavbou sýpka na jídlo, proto bude třetí stavbou dřevorubecká bouda. Jen tentokrát nebudete kácet duby nebo břízy, ale bambusy. I z nich ale můžete vytvořit fajnový luk nebo kopí. Místo jablek, sýra nebo pšenice budete pěstovat rýži (ehm, hodně rýže!), zeleninu, nebo čajové lístky. I tady jsou věci trochu jinak, rýži musíte mít a ničím jiným se nahradit nedá, jinak budou obyvatelé nešťastní a budou z hradu odcházet. V dřívějších iteracích bylo fuk, jestli místo jablek spořádali pořádnou kejtu, tady ale bez rýže narazíte. Já vím, že jde o nicotný detail, na který se nemusím zaměřovat… ale veškeré změny ve Warlords působí přesně takhle.

A to až na dvě zmíněné, na lokaci, a Warlordy. To, že jste v Asii, je slyšet především se zapnutým zvukem, a vidět vizuálně (bambusy, kam se podíváš), na složení jídelníčku a jednou specifickou jednotkou s foukačkami místo lepších zbraní. A pak je tu taky samuraj, pravda. Případně středověká kaťuša, která střílí vybuchující rachejtle. Nebýt rýžových políček a pár detailů (třeba budhistických soch jako činitele radosti), asi by to celé vypadalo tak nějak stejně jako v někde v okolí světoznámého Yorku s pár fantasy prvky navíc.

Warlordi jsou skutečně novinkou, ale mám k ní ambivalentní vztah. Prvotně mi přišli úplně zbyteční, naprosto nemístní a jenom brali místo na jinak relativně malých mapách. Fakt je ten, že jsou skutečně drobnými jazýčky na miskách vah a především ve vypjatých a náročných partiích budou rozhodovat. Jde v podstatě o veskrze pasivní lordy rozeseté po mapě, které můžete ovládnout a následně využít jejich služeb. Nejsou nijak zvlášť silní, takže si jejich ovládnutím rozhodně neuděláte mocného spojence, ale můžete jim za pomalu se načítající diplomatické body říct, co by měli udělat – jestli si vylepšit hrad (ne o moc, ale při půtkách o jejich loajalitu se každá pomoc hodí), nebo jestli vám třeba neposlat nějaké suroviny navíc. A to může přijít vhod. Rozhodně vám to nevyhraje hru, ale jejich správným a včasným používáním si můžete dopřát malý bonus. Warlordi navíc slouží tak trochu jako váš předvoj, standardně se totiž nachází někde mezi vámi a nepřítelem (nebo alespoň jeden z nich), takže se stanou strategickým bojištěm na mapě. Pořád se ale nemůžu ubránit dojmu, že je díky nim na mapách tak trochu přehuštěno. Prostoru není moc, na nějaké grandiózní hrady zapomeňte, a místo nějakých znatelných vylepšení stojí na mapě jen pár prachbídných stavení navíc.

BEZ RISKU NENÍ ODMĚNA

Jelikož není moc změn, není moc ani co kazit. Vždycky mě ale trochu namíchne, když nová hra nabízí míň prvků než měla ta stará. Crusader jsem miloval i kvůli množství obsahu a různých výzev, které si nemusíte vytvářet sami, ale prostě můžete jít mapu za mapou a zkoušet, jak daleko se dostanete a kde bude váš limit. Warlords žádný limit neotestují, nemám pocit, že by se jednalo o těžkou hru. Možná je to dáno tím, že platí stále stejná pravidla, která ovládám, a navíc zcela nesobecky můžu říct jako o jedné z mála her, že jsem v ní fakt dobrej. Třeba tak úspěšní jako já nebudete, ale rozhodně není žádný důvod, aby vám tu něco nešlo. Ale kromě toho, že hra není moc těžká, není ani moc obsáhlá. Kampaň neurazí, přibližně třicet misí je vlastně docela fajn, problém je ale ten, že vás až moc vede za ručičku a jen velice, velice opatrně přidává nové prvky. Něco nového se budete učit i v její polovině, a to vskutku není něco, co by nahrávalo nějaké znovuhratelnosti, nebo co by představovalo výzvu.

Přibližně desítka map je fakt málo. Jen jedna mapa pro maximum osmi hráčů je výsměch.

Spoustu času jsem vždycky strávil i ve Skirmishi, kde si logicky můžete nastavit věci tak nějak podle svého, ale tady nedostatek obsahu asi překvapuje nejvíc. Přibližně desítka map je fakt málo. Jen jedna mapa pro maximum osmi hráčů je výsměch. Tady si myslím, že hru tlačí bota nejvíc. Jasně, ještě je tu multiplayer, který ale s veškerou úctou k vývojářům nikdo hrát nebude. Bylo by to fajn, kdybyste měli s kým hrát, realita ale bude jiná a vůbec o tom nepochybuju.

Stronghold: Warlords

Přitom by nemuselo být tak zle. Stačilo by hru trochu přifouknout, mapy zdvojnásobit jak počtem, tak rozsahem, vyladit grafiku, zrychlit hratelnost (ve hře všechno trvá, i když zrychlíte čas), přidat další panovníky (čtyři, jako fakt?!), zvětšit limit jednotek (dvě stě, beze srandy. DVĚ STĚ!) a pak bych možná ocenil i nějaký z těch pár dobrých nápadů, které vývojáři měli. Je třeba hezký detail, že když vybere armádu z různých kousků mapy, a pošlete jí společně na zteč, tak na sebe čeká, a to ještě takovým fajn způsobem, kdy přibrzdí, ale přitom trpělivě, velice pomalu míří vpřed, dokud je druhá část armády nedoběhne. Pak třeba zapomenete i na to, že je pathfinding jinak místy strašlivý a budete hledat svoje jednotky všude možně. Jsou věci, které jsou neodpustitelné, a Warlords navíc obsahují chyby, které jsem prvně viděl před dvaceti lety. Panovníci stále nedokážou dostavět hrad, pokud jim něco překáží, takže reálně budete často bojovat proti někomu, kdo vás doslova zve do útrob své pevnosti, což samozřejmě kazí celou imerzi.

JEDEN JEDINEJ DŮVOD

Popravdě moc nekritizuju, a to jsem myslel, že si nový Stronghold podám víc. Myslel jsem, že to bude odpad nehodný mého času. Nekritizuju, na druhou stranu ani nechválím. Není moc za co. Upravit by se dalo takřka všechno, navíc já si prostě nemůžu pomoct, ale ani nejsem fanoušek grafiky. Asi jsem trochu náročnější, přiznávám, jsem vlastně trochu šmejd, kterej by od Firefly přijal jedině skvělou hru a cokoliv jinýho by asi víc než na recenzi nehrál. Na druhou stranu, tohle jsou fakta, a Warlords fakticky nijak nezáří. Jeho největším kladem je to, že měl být papírově horší, a já na něj nedštím síru.

Jenže víc než cokoliv jiného je na místě otázka, proč by měl někdo takovou hru vůbec hrát? Myslím, že spousta z vás mi bude oponovat a řekne, že je původní devatenáct let starý Crusader (nebo dvacet let starý první díl) ošklivou hrou, na níž se zub času podepsal. Nesouhlasím. Můžete se vztekat a nadávat, ale já si stojím za tím, že kdo chce dobývat hrady, měl by to dělat ve hře, která je na trhu od začátku tisíciletí. A říkám „měl“ by to dělat, ne „mohl“. To není možnost, to je výzva. Jestli chcete hrát Stronghold, uděláte prostě líp, když se vrátíte do míst, která znáte. Anebo na místa, která teprve poznáte, jestli jste originál nikdy nenavštívili. Svým způsobem jsou tehdejší hry modernějšími než recenzovaní Warlords, a to jediné, co by vás mohlo odradit, je ona zmíněná grafická stránka hry. Ale, jak už jsem řek‘, ta stojí za starou bačkoru i v letošní novince. Řekněte mi jeden důvod, proč pak teda kupovat jinak naprosto průměrnou hru jen proto, že vyšla letos?

Stronghold: Warlords
Windows icon PC

Verdikt

Jestli chcete dobývat a plenit, moc na výběr nemáte. Stronghold: Warlords sice čerpají základy v minulosti, pořád se ale ne a ne zbavit dojmu, že tehdejší hry byly o celé království nebeské dál.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz