Sniper: Art of Victory Recenze Sniper: Art of Victory

Sniper: Art of Victory

taltos

taltos

31. 7. 2008 22:35 7
Reklama
Reklama

Her z druhé světové války jsme se dočkali již tolik, že jejich dohrání by jednomu hráči zabralo možné déle, než trval samotný spor velmocí. Válečné hry s touto tématikou jsou nicméně stále v kurzu a hráčská veřejnost se nemůže této atmosféry nabažit. Sniper: Art of Victory je budgetem mezi budgety a na internetu ho můžete s českým manuálem a neoficiálním překladem nyní získat za směšných 199 Kč. Co za tyto peníze nabízí? Na těžké kulomety, brokovnice a další arzenál rychle zapomeňte, zde to bude chtít pevné nervy a přesnou mušku i na sto metrů vzdálený cíl.

Tutoriál? Pro děcka

Hra se příliš s nějakým vysvětlováním netrápí a po výběru ze dvou možných obtížností jste vhozeni doprostřed „něčeho“. Úvodní mise nazvaná „First blood“ zní vskutku dobře, pokud ovšem červená nepoteče hlavně z vás. Na začátku dostanete několik instrukcí, které si s předefinováním kláves příliš hlavu nelámou, takže vás navigují na již změněné klávesy. Nevadí, zvykli jsme si už na horší bugy, hlavně když bude hra bavit.

Nestačíte se ani rozkoukat a už se po vás vyžaduje přesný headshot, opatrný průchod nepřátelskou základnou a celkově může být úvodní zkušenost pro neznalého hráče hektickou záležitostí. Po několika výstřelech si nicméně uděláte o hraní obrázek, zvyknete si na vliv větru, gravitace a všechno půjde jako po másle. Základním pravidlem každého odstřelovače je držet si svůj cíl dál od těla, odkud máte důležitou převahu vaší zbraně a jejího dostřelu. Nicméně v Art of Victory vás i na 70 metrů zmerčí, jak se plazíte křovím a z místa do vás napálí jednu přesnou dávku z jejich kulometu s dostřelem deseti metrů. Ale na to si holt každý „profesionální sniper“ musí zvyknout.

Stereotypní náplň

Na začátku každé mise se u loadovací obrazovky dozvíte, co zhruba budete v následující misi mít za úkol. Často se musíte dostat pouze z bodu A do bodu B, kde nasednete na náklaďák nebo vlak a štrádujete si to do další mise. Světlými výjimkami je například na první pohled zajímavá ochrana konvoje (pak zjistíte, že o takový trhák zase nejde) nebo odstranění nacistického generála. Po splnění úkolu se většinou bez jakéhokoliv vysvětlení či videa přesouváte zase do jiného prostředí a najednou…je konec. Sniper: Art of Elite má totiž pouhých osm misí, což je vzhledem k průměrné době strávené u jednoho úkolu vskutku málo. Jeho splnění vám totiž ve většině případů nezabere více než 20 minut (na lehčí ze dvou obtížností). Hrací doba tak nepřesáhne i s nahráváním starších pozic tři hodiny času a na obtížnost „Veteran“ se zvýší zhruba o jednu hodinu. Chtěli bychom však vidět toho člověka, který hru dobrovolně dvakrát po sobě dohraje.

Jedinými aspekty, které vyžadují trošku umu a soustředění, a které musíte brát při střelbě v potaz, jsou: síla a směr větru, gravitace a vaše střelecká pozice. Na lehčí obtížnost se tyto aspekty započítávají automaticky a vedle klasického zaměřovače se vám po obrazovce pohybuje menší žluté kolečko indikující aktuální směr vyslané střely. Pohyb vašeho zaměřovače zase velmi ovlivňuje váš tep a dech, který můžete na okamžik zadržet a tím si zjednodušit střelbu a celou scénu na malý moment trochu zpomalit. Tyto věci ale bohužel fungují jen částečně. I když vezmete v potaz vítr a všechny další aspekty, často se vám stane, že cíl minete. Přitom jste zamířili na milimetr přesně. Na důvod jsme bohužel nepřišli. Někdy se také může stát, že protivník přežije střelu přímo do krku a začne vesele pobíhat sem a tam a zmatkovat. Nemáme se závažností takové trefy žádné osobní zkušenosti, ale věříme, že takto se vážně zraněný člověk nechová.

AI nepřátelských vojáků je celkově jedna velká bída. Kolikrát jsme se dívali, jestli nemá náš hrdina na pušce tlumič (a neměl), protože i po odstranění vojáka stojícího přímo proti kolegovi, zůstal přeživší nadále zcela v klidu. Očekávali bychom alespoň snahu o běh k nám a o co největší možné přiblížení k naší pozici.

A o něco méně stereotypní prostředí

Na začátku kampaně se podíváte do zalesněného území plného nepřehledných bunkrů a menších chatrčí protivníků. V těch se občas schovávají nepřátelští snipeři s nepříjemně přesnou muškou. Na jejich přítomnost v dané části jste ale vždy upozorněni „nenápadnou“ hláškou o tom, že je to ideální místo pro snipera a že byste tedy měli postupovat opatrně. Následně se podíváte na několik misí do rozbořeného Stalingradu, který má asi nejlepší atmosféru opravdového boje a ještě dlouho po zahrání jsme se nemohli zbavit pocitu, že se autoři nechali v těchto částech inspirovat výborným filmem Nepřítel před Branami. Závěrem se podíváte i do pískovitého kaňonu, kde se tváří v tvář utkáte s tanky (přičemž ve výbavě máte nůž, pistoli a vaši pušku) a nakonec překazíte výzkum v nacistické pevnosti. Většina misí je bohužel nalinkovaná tak, jak si tvůrci přáli a odklon od linearity se nabízí pouze výjimečně. Jinak se stačí držet předdefinovaných výhodných pozic pro střelbu, zobrazených na vaší mapě.

I když je různorodost prostředí na slušné úrovni, nemůže to zachránit grafiku jako z roku raz dva. Textury nepoznaly slovo „detail“, všichni vojáci vypadají stejně a mají podobně nehezké obličeje i postavy (tím nemyslíme jejich vztah k nadváze). Na druhou stranu tím může Sniper: Art of Elite nabídnout HW nároky, které v dnešní době utáhne i kdejaký kancelářský počítač (uvádí se dokonce pouze Pentium III).

Kdo má opravdu rád práci odstřelovačů a nechce do nové hry investovat více než dvě stě korun, mohl by eventuálně nad koupí tohoto titulu přemýšlet. Stále se však nabízí možnost koupi starší, ale kvalitnější hry, která nabídne za stejné peníze více muziky a vzhledem k zastaralosti technického zpracování Sniper: Art of Elite, dost možná i lepší grafiku. Stále máme v paměti kvalitní titul se stejnou tématikou, hru Sniper Elite, která se svou cenou bude v nynějších dnech pohybovat na podobné hranici.

Art of Victory toho nabízí bídně málo, což souvisí i s krátkou hrací dobou a spoustou bugů, jako je zasekávaní o objekty, podivné skákání, nepřirozené polohy mrtvol a podobně. Jedinými kladnými argumenty tak zůstává občasně se zvedající hratelnost, vcelku zajímavé prostředí a několik málo zvratů během misí.

Sniper: Art of Victory
Windows icon PC

Verdikt

Další z řady válečných FPS, která může posloužit jako slušné rozehrání pro začátečníka v tomto žánru. A nebo také jako záporný příklad pro vývojáře v sekci „Jak se nemá dělat kvalitní hra“.

Co se nám líbí a nelíbí?

Občas trochu baví, aspekty ovlivňující střelbu, několik málo zvratů, různorodé prostředí a vyznačená místa na mapě odkud máte dobrou pozici ke střelbě, cena
Grafika, hudba, stereotypní náplň misí, nefungující herní mechanismy, bugy v prostředí, krátká herní doba, lineární průchod misemi, málo možností na taktizování a neexistující příběh
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz