Skutečný Master Ch(i)ef - svět kuchařek a vaření podle her
i Zdroj: EA / Maxis
Témata Článek Skutečný Master Ch(i)ef - svět kuchařek a vaření podle her

Skutečný Master Ch(i)ef - svět kuchařek a vaření podle her | Kapitola 3

Tadeáš Pepř

Tadeáš Pepř

21. 4. 2022 17:55

Seznam kapitol

1. KUCHAŘKY A POPKULTURA 2. NEJEN NA PAPÍŘE 3. +1 SKILL

Můžou mít hry souvislost s kulinářskou kulturou národů? Kdy se zrodil fenomén pokulturních kuchařek a proč se vaří i podle Destiny a Overwatche?

Reklama

Nebudeme si nalhávat, že ve většině případů autory kuchařek nebo videí nepohání vidina finanční odměny. Ostatně u drahých a efektních kuchařek bychom mohli skepticky mluvit o vyloženém kalkulu, spočívajícím v tom, že si sběratelé koupí cokoliv, na co nalepíte oficiální licenci World of Warcraft nebo The Elder Scrolls.

Herní recepty jsou ideálním prostředkem, jak se něco dozvědět o cizích kulturách, se kterými jsou série často spjaty, především co se Asie týče. Zde Imuraya Gold Pizza Bun z yakuzovského spin-offu Judgment
i Zdroj: Victoria Rosenthal / Pixelated Provisions
Herní recepty jsou ideálním prostředkem, jak se něco dozvědět o cizích kulturách, se kterými jsou série často spjaty, především co se Asie týče. Zde Imuraya Gold Pizza Bun z yakuzovského spin-offu Judgment

Na druhou stranu ale musím všechny zmíněné výtvory brát z trochu odlišného úhlu pohledu, něco totiž mají bez výjimky společného. O kuchařkách podle Falloutu můžeme tvrdit, že jde o předražené a nepříliš kvalitní soubory nezajímavých receptů. Stejně tak o Babicovi můžeme (tak trochu oprávněně) tvrdit, že jde o matlala a jeho recepty často vedou ke šlichtám, které byste nechtěli servírovat ani sami sobě. Důležité ale je, že nehledě na to dokáží takové recepty k vaření přilákat i ty, kteří by k němu normálně ani nečichli.

Nemám teď na mysli zcestný stereotyp hráče jako nezdravého člověka, který jen sedí u obrazovky a sám si dokáže maximálně objednat pizzu. Jde spíše o to, že je vaření a příprava jídla obecně extrémně užitečná schopnost, která navíc umí ušetřit spoustu peněz. Oproti restauračnímu jídlu jakékoliv kvality je příprava doma levnější, byť časově náročnější. Spousta lidí se ale i jednoduchým receptům vyhýbá, protože (ostatně jako jakákoliv jiná tvůrčí činnost) působí objemem procesů a základních konceptů tak trochu děsivě. Právě spojení s hrami může pro některé nalomené jedince být tím posledním nutným ponouknutím k tomu, aby do ruky vzali nůž a zkusili něco i v kuchyni doma. V tomto ohledu mají i Babicovy recepty na chleba ve vajíčku svůj nesporný pozitivní význam.

V případě nezájmu mladých totiž často nenávratně mizí i recepty a postupy předávané z generace na generaci.

Nejde navíc jen o individuální výhody. Dvojice italských televizních ikon Antonio Carluccio a Gennaro Contaldo si ve své společné (a mé oblíbené) knize Two Greedy Italians stěžuje na to, že se z italských rodin postupným opadáním zájmu o domácí přípravu jídla vytrácí důležitá část kulturního odkazu národa. V případě nezájmu mladých totiž často nenávratně mizí i recepty a postupy předávané z generace na generaci. Každé vnuknutí, které má potenciál probudit především v mladistvých zájem o kuchyni, je tedy svým způsobem spásné i pro gastronomický odkaz národa.

Pochopitelně to nemusí fungovat univerzálně a pro někoho zůstanou dveře do kuchyně navždy zavřené. Vaření a věda, která se za přípravou pokrmů skrývá, jsou ale neuvěřitelně půvabná a komplexní zábava. S hrami má tedy svým způsobem mnoho společného.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Související články

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama